Úplné zatmění Slunce a Západočeská pobočka ČAS
Datum 11. srpna 1999 se stalo pro mnoho astronomů, bez ohledu zda profesionálů či amatérů, magickou hranicí k níž již mnoho týdnů, měsíců ba roků předem směrovalo své úsilí a naděje na mimořádné pozorování. Pro většinu zájemců o hvězdy to byla jediná šance jak za svůj život spatřit tak mimořádný úkaz, jakým bezesporu je úplné zatmění Slunce.
Nejinak tomu bylo i u Západočeské astronomické pobočky České astronomické společnosti. První diskuse o zatmění se vedly již v průběhu roku 1995 a v poslední kalendářní den, tedy 31. prosince, byl oficiálně ustaven tzv. realizační tým Z99. Jednalo se o sedm členů pobočky, kteří byli pověření připravit, zorganizovat a uskutečnit co nejzajímavější a nejpřínosnější expedici pro všechny zájemce. Ke splnění tohoto záměru se pobočka spojila s Hvězdárnou v Rokycanech a společným úsilím skutečně připravili akci, která v určitém ohledu přesáhla i původně zamýšlené rozměry i poslání. Hned na začátku bych chtěl zdůraznit, že se nejednalo, a ani nemohlo jednat, pouze o práci výše zmíněného sedmičlenného realizačního týmu, ale skutečně všech, kdo měli zájem na úspěch akce, jichž se nakonec našlo více než padesát.
Hned první počin, který se stal úvodním, skutečně hmatatelným, výsledkem skupiny, měl prakticky celostátní dopad. Jednalo se o vydání publikace s lapidárním názvem: Zatmění Slunce 11. srpna 1999 - průvodce pro nejširší veřejnost. Brožura, která vyšla již na začátku listopadu, tedy třičtvrtě roku před zatměním, byla prodávána na hvězdárnách v celé republice a pronikla i do některých, především pražských a plzeňských, knihkupectví. Celkově se prodalo více než 15 tisíc výtisků, což hovoří samo za sebe. Členům expedice pak útlá brožura pomohla na mnoha jednáních i při samotné expedici jako klíč k snadnějšímu kontaktu s důležitými lidmi či navazování přátelství a získávání porozumění pro naši věc.
Jelikož byla tato brožura zaměřena hlavně na laickou veřejnost, postupem času a s přibývajícími články se publikace rozdělila na dvě, přičemž druhá a odbornější Příručka pro zájemce z řad astronomů amatérů a laické veřejnosti byla dokončena později a je stále možnost získat ji za pouhé rozmnožovací náklady.
Hlavní důraz při přípravě expedice však byl kladen na její astronomickou stránku. Prvním důležitým rozhodnutím muselo být stanovení záměru a z toho vyplývajících požadavků na organizaci akce. Ve hře byly dva názory. Jeden preferoval velkou expedici na jedno stanoviště, kde by byla soustředěna veškerá technika a prováděny rozličné experimenty. Druhou možností bylo rozdělit zájemce na co největší počet menších skupin vybavených identickou technikou a provádějících shodný pozorovací program rozmístěných podél pásu úplného zatmění s úmyslem porovnat při zpracování fotografie bílé koróny především s ohledem na velkorozměrové rychlé změny v ní. Tato druhá varianta si, vzhledem k našemu jednoduššímu technickému vybavení i předpokládanému velkému počtu skupin prvního typu rozložených po celé Evropě, získala nakonec více zastánců.
Po Evropě se z Rokycan v první polovině srpna rozjelo celkem 7 skupin do pěti států. Skutečná místa pozorování je možno si přiblížit nejlépe prostřednictvím připojené tabulky v níž naleznete mimo jiné i jejich souřadnice. Naše nejzápadnější stanoviště se nacházelo v Německu, v Maďarsku se sešlo nejvíce skupin (3) a nejvýchodněji byli naši členové na břehu Černého moře v Bulharsku.
Na všech stanovištích byly fotograficky určovány okamžiky prvního a posledního kontaktu (T1 a T4). Trojice objektivů pak v čase totality prováděla série expozic bílé koróny a na vybraných pozorovacích místech se provádělo i měření teploty a zenitového jasu oblohy. Na převážné většině stanovišť běžely v čase zatmění i videokamery s hlavním cílem zachytit okamžiky začátku a konce úplné fáze zatmění. Kromě těchto tzv. základních experimentů si někteří členové expedice připravili i další vlastní pokusy. Na některých místech byla obloha snímána improvizovanými celooblohovými kamerami, v Bulharsku se pokoušeli o zachcení úkazu s pomocí CCD kamery a asi nejnáročnější experiment se uskutečnil v Rumunsku, kde se naši členové pokusili při zatmění získat podklady pro stanovení velikosti Einsteinovy odchylky světla.
Souběžně s přípravami expedice byla při četných besedách i prostřednictvím rozhlasu a tisku oslovena nejširší veřejnost a požádána o spolupráci v oblasti sledování reakce fauny na zatmění. K naší radosti i v tomto ohledu jsme se setkali s příznivým ohlasem velkého počtu lidí, kteří do té doby s astronomií neměli zcela nic společného. Na Hvězdárnu do Rokycan se sešly desítky dopisů z nejrůznějších míst celé naší republiky s popisem reakcí různých zvířat.
Na celkové zhodnocení výsledků je zatím ještě příliš brzy, ale přesto již dnes lze říci, že Expedice Z99 splnila svůj hlavní účel - většina účastníků měla možnost na vlastní oči spatřit mimořádný astronomický úkaz. Navíc se podařilo soustředit velké množství pozorovacího materiálu, který snad po svém vyhodnocení, jež naráží i na čas a hranice možností nadšených astronomů amatérů, přinese i zajímavé výsledky.
Autor článku: Rostislav Medlín
Aktualizace: 2. 10. 2007
