Plzeňská okna do vesmíru VIII přilákala 150 zájemců o astronomii
Osmý ročník populárně-vědeckého semináře Plzeňská okna do vesmíru, který uspořádala Západočeská pobočka České astronomické společnosti spolu s dalšími partnery, přivítal na 25. základní škole v Plzni celkem 150 posluchačů. Právě prostory 25. ZŠ poskytly semináři důstojné zázemí pro celodenní program složený z odborných přednášek, doprovodné výstavy i setkání s návštěvníky. Ti měli možnost vyslechnout přední české odborníky z oblasti astronomie, kosmonautiky, fyziky a astrofyziky. Pro seminář byl letošní ročník výjimečný také tím, že se vůbec poprvé stal součástí festivalu Czech Space Week 2026. Akce se uskutečnila rovněž za podpory vzdělávací kanceláře ESERO Česká republika, která v České republice zajišťuje vzdělávací aktivity Evropské kosmické agentury ESA.
Program zahájil profesor Petr Kulhánek přednáškou věnovanou nejvýznamnějším objevům Webbova kosmického dalekohledu během prvních pěti let jeho provozu. Posluchače provedl fascinujícím světem nejvzdálenějších galaxií, oblastmi vzniku hvězd i novými poznatky o objektech Sluneční soustavy, které tato unikátní infračervená observatoř přinesla.
Vladimír Wagner následně seznámil účastníky s perspektivami využití jaderných zdrojů pro budoucí základny na Měsíci i pro výpravy do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Zdůraznil jejich význam pro zajištění dostatku energie během dlouhých měsíčních nocí a představil současné projekty i budoucí vize jaderné kosmonautiky.
Velký ohlas vzbudila také přednáška Jana Herziga a Anny Krebsové, kteří představili nové možnosti zapojení středoškolských studentů do českých kosmických projektů. Přiblížili například soutěž Zero G a projekt Generace vesmír, které otevírají mladým zájemcům cestu k praktickým zkušenostem v oblasti kosmického výzkumu.
V odpoledním bloku následovala přednáška Michaela Prouzy věnovaná primordiálním černým dírám, objektům vzniklým v nejranějších okamžicích existence vesmíru. Posluchači se seznámili s možnostmi jejich vzniku, metodami pozorování i s připravovanými projekty detekce gravitačních vln, mezi něž patří Einsteinův teleskop a kosmický interferometr LISA.
Odborný program semináře uzavřel profesor Jiří Podolský přednáškou o současných testech Einsteinovy teorie relativity. Ukázal, jak pozorování binárních pulzarů, černých děr či gravitačních vln umožňují s mimořádnou přesností ověřovat platnost jedné z nejúspěšnějších teorií moderní fyziky.
Součástí doprovodného programu byla také výstava Česká cesta do vesmíru, která představila současné české aktivity spojené s kosmickým výzkumem. Velký zájem vzbudil rovněž prodej astronomické literatury a astronomických kalendářů.
Ve foyer školy si návštěvníci mohli prohlédnout stánek časopisu Astropis, odkud si odnášeli tematické časopisy a další materiály věnované astronomii. Nechyběla ani společnost Supra Optika s ukázkami astronomické techniky a dalekohledů.
Příjemnou součástí semináře bylo také losování hodnotných cen. Díky podpoře partnerů, mezi něž patřily Západočeská univerzita v Plzni, Planetum Praha a Fyzikální ústav Akademie věd ČR, se podařilo věnovat věcné dary celkem 26 účastníkům semináře.
Poděkování za finanční podporu semináře patří rovněž Mgr. Matyáši Turskému a Jakubu Suchému. Velmi si jejich podpory vážíme.
Celá akce potvrdila, že zájem o astronomii a kosmonautiku je mezi veřejností stále mimořádný. Vedle odborného programu nabídla účastníkům také prostor pro setkávání, diskusi a výměnu zkušeností s lidmi, které spojuje zájem o poznávání vesmíru.
Osmý ročník semináře zároveň ukázal, že spojení špičkové vědy a srozumitelné popularizace má mezi veřejností své pevné místo. Organizátory těší rostoucí zájem posluchačů i skutečnost, že se do Plzně daří pravidelně přivádět přední české astronomy, fyziky a odborníky na kosmonautiku. Již nyní se proto těšíme na další ročník Plzeňských oken do vesmíru.
Galerie fotografií: Andrea Fojtíková
Zdroje a doporučené odkazy:
Autor článku: Josef Jíra za asistence AI
Aktualizace: 10. 11. 2026
