Hvězdní dráhy z Lomnického štítu
Fotografie Adama Denka zachycuje jedno z nejvýše položených vědeckých pracovišť ve střední Evropě, observatoř na Lomnickém štítu ve Vysokých Tatrách. Snímek spojuje majestátnost horské krajiny, technickou architekturu a dynamiku hvězdné oblohy, která se díky dlouhé expozici proměnila v jemné světelné oblouky známé jako startrails. Tyto oblouky nejsou nic jiného než záznam pohybu hvězd během otáčení Země. Když fotoaparát snímá oblohu celé hodiny, hvězdy na výsledné fotografii „nakreslí“ barevné linie nebo kruhové výseče. Jejich tvar ovlivňuje objektiv, poloha fotografa i to, na kterou část oblohy zamíří.
Lomnický štít, tyčící se do výšky 2634 metrů nad mořem, je nejen ikonou Tater, ale také místem s mimořádně stabilní atmosférou a nízkým světelným znečištěním. Právě tyto podmínky vedly v polovině 20. století k rozhodnutí vybudovat zde samostatnou observatoř, propojenou s horní stanicí visuté lanovky Tatranská Lomnica–Lomnický štít. Její vznik byl iniciován celosvětovými aktivitami v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku 1957 a samotná výstavba probíhala v letech 1957–1962. Od dokončení slouží objekt meteorologickým měřením a pozorováním Slovenského hydrometeorologického ústavu a od roku 1964 je zároveň trvalým pracovištěm astronomů Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.
V roce 1962 byl na Lomnickém štítě instalován první velký koronograf ZEISS 20/300 cm, určený k pozorování slunečních protuberancí v čáře H alfa. Pravidelná pozorování začala téhož roku a v roce 1964 se rozšířila o sledování emisních čar sluneční koróny pomocí spektrografu. V roce 1970 byl na stejnou montáž přidán druhý identický koronograf, což umožnilo paralelní měření a zvýšení přesnosti dat.
Díky těmto přístrojům se observatoř stala jedním z mála míst na světě, kde se systematicky sledují emisní spektrální čáry sluneční koróny. Z jejich měření vznikly dva významné dlouhodobé datové soubory: homogenní řada intenzit zelené koronální čáry (sledovaná celosvětově od roku 1939) a koronální index sluneční aktivity, který popisuje změny koróny v měřítku „Slunce jako hvězda“.
Hlavním objektem astronomických pozorování je tedy Slunce a jeho aktivita, protuberance, koróna i změny magnetického pole. V posledních desetiletích byla technika dále modernizována. V letech 2011 a 2016 byly na koronografy instalovány nové přístroje vyvinuté v USA: Coronal Multi Channel Polarimeter (CoMP S) a Solar Chromospheric Detector (SCD). Ty umožňují detailní spektropolarimetrická měření koronálních a chromosférických struktur. Součástí stanice je také neutronový monitor, který zde pracuje nepřetržitě od roku 1981 a slouží k výzkumu kosmického záření a jeho interakcí s atmosférou.
Na fotografii Adama Denka se všechny tyto vrstvy historie a vědy spojují do jediného obrazu. Pod štítem se rozprostírá světelná krajina podtatranských měst připomínající blízkost civilizace, zatímco nad ní se otevírá hluboké, téměř nedotčené nebe, které po desetiletí umožňuje vědcům sledovat proměny naší nejbližší hvězdy. Snímek je tak nejen technicky precizní fotografií, ale také poctou horským observatořím a jejich stavitelům, kteří stojí na hranici mezi lidským světem a vesmírem. Lomnický štít je jedním z těch míst, kde se věda, krajina a ticho noci setkávají v jedinečné harmonii a Adam Denk tuto atmosféru zachytil s mimořádnou citlivostí.
Technické parametry
| Autor: | Adam Denko |
| Objekt: | hvězdné dráhy |
| Místo: | Lomnický štít, Slovenská republika |
| Datum a čas: | 5. 8. 2025, po setmění |
| Dalekohled / objektiv: | Samyang, ohnisková vzdálenost 14mm, světelnost 2.8 |
| Kamera: | Canon 2000D |
| Expozice: | 100 x 13s, ISO 1600 |
| Zpracování: | Sequator, Photoshop |
| Odkaz: | více fotografií autora je k dispozici na webových stránkách www.astrofotky.cz |
Zdroje a doporučené odkazy:
| [1] Astronomický ústav Slovenské akademie věd – Lomnický štít |
| [2] Observatoř Lomnický štít - wikipedia |
| [3] Tatranský národný park – informace o Lomnickém štítě |
Autor článku: Josef Jíra za asistence AI
Aktualizace: 20. 7. 2026
