Západočeská pobočka

Astronomický den v areálu kláštera Teplá

Přijměte pozvání na Astronomický den v areálu kláštera Teplá, který pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími partnery v sobotu 29. 7. 2017. V tento den se areál kláštera promění na interaktivní výstavu složenou z několika expozic, které představí zábavnou formou astronomii, fyziku a kosmonautiku. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Proto neváhejte a přijďte navštívit klášter premonstrátů v Teplé, kde působily takové osobnosti, jakými byly Alois Martin David nebo Josef František Smetana.


Fotografii kláštera nám poskytla Hroznatova akademie.

Rok 2017 je rokem, kdy Česká astronomická společnost slaví 100 let od svého založení. V rámci tohoto kulatého výročí si proto Česká astronomická společnost připravila řadu akcí, na kterých připomíná významné představitele naší astronomie. Jedním z nich byl i Alois Martin David člen řádu premonstrátů z Teplé a jeden z ředitelů Klementinské hvězdárny.

Kromě našich astronomických aktivit máte možnost navštívit i samotné prostory kláštera v rámci prohlídkového okruhu, který zajišťuje Hroznatova akademie. Klášter založil český šlechtic Hroznata v blízkosti své tvrze roku 1193. Jedná se tedy o jednu z nejstarších a nejkrásnějších památek v regionu. Bohužel po druhé světové válce byl klášter zrušen a do užívání ho získala Československá armáda, která se významně podepsala na jeho stavu. Před pár roky tak skončila šest let trvající rekonstrukce barokního jádra kláštera. Máte tak výjimečnou šanci si prohlédnout opravené klášterní sály, podzemí prostory nebo jednu z největších knihoven u nás.


Logo


TERMÍN A POŘADATELÉ

29. 7. 2017, od 10 – 23h
Hroznatova akademie, Česká astronomická společnost, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, Pod střechou z.s., SUPRA Praha s.r.o.

PŘEDNÁŠKY

11:00 - Astronomická měření Aloise Martina Davida - základ prvních věrných map českých zemí
doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., Astronomický ústav AV

14:00 - Sluneční soustava – co jste ještě možná nevěděli
RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni

17:00 - Plzeňské Klementinum – významné osobnosti plzeňské vzdělanosti
prof. PhDr. Viktor VIKTORA, CSc., Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni

VÝSTAVY
Foto: Jindřich Kos
Součástí našeho programu bude i instalace dvou výstav, a to výstavu ing. Štěpána Ivana Kováře, PhD., „Místa astronomické vzdělanosti“, která na cca 20 panelech představí architektonický vývoj vybraných hvězdáren z České republiky a výstavu členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti „Nebe nad námi“, která demonstruje vynikající kvality astrofotografů z našich řad. Slavnostní vernisáž se uskuteční v sobotu 29. 7. 2017 od 10h ve výstavních prostorách kláštera.

MOBILNÍ DIGITÁLNÍ PLANETARIUM
Kolegové z Hvězdárny v Rokycanech a Plzni si pro vás připravili zcela nový program pro popularizaci astronomie. Za pomoci digitálního planetária vám představí celou řadu zajímavých astronomických objektů či úkazů. Návštěvu tohoto programu doporučujeme zejména dětem. Pozor, program planetária trvá 30 až 45 minut a bude začínat pouze v těchto uvedených hodinách 14, 15, 16, 17 a poslední program v 18 hodin. Kapacita nafukovacího planetária je omezena počtem 22 lidí.
Foto: Ondřej Trnka

FYZIKÁLNÍ POKUSY
Foto: Michal Hron
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Zhlédnete pokusy s nízkými teplotami a kapalným dusíkem, vysokým napětím a transformátory. Fyzika je všude kolem nás, pojďme ji zkoumat společně! Do tajů fyziky vás uvedou studenti a vysokoškolští pedagogové Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Představu o jejich aktivitách si můžete udělat například z videa pro Českou televizi v rámci projektu Dny vědy a techniky, které pořádá Západočeská univerzita ve spolupráci s městem Plzeň. Video zde. Nebo na webových stránkách projektu Dny vědy.

ASTRONOMICKÁ KUCHAŘKA
Marek Česal a jeho kulinářská show. Astronomie není jen věda, ale také zábava. Jedli jste někdy kometu? Šla vám pára z nosu jak z papiňáku? Máte chuť na sušenku ochlazenou na mínus 196°C. Tak přijeďte ochutnat. Náš kolega Marek Česal se dlouhodobě věnuje popularizaci astronomie. Při svých vystoupení se snaží upoutat pozornost prostřednictvím jednoduchých a netradičních pokusů. Jeho show, která dostala označení „Astronomická kuchařka“ je oblíbená zejména u těch nejmenších diváků, jak dokládá video pořízené na ZŠ Stráž.
Foto: Michal Hron

RAKETOVÁ DÍLNA LUDVÍKA OČENÁŠKA
Foto: Josef Jíra
Ludvík Očenášek je jeden z mála Čechů, který se dostal ve Spojených státech do raketové síně slávy. Tento průkopník raketové techniky a rodák z Kříší na Rokycansku je mnohem více znám v zahraničí než u nás doma. Vyzkoušejte si funkci raketového technika a postavte si raketu na vodní pohon. Samozřejmě i se startem na improvizovaném kosmodromu. Pokud vás zajímá, jak raketa na vodní pohon funguje, tak se můžete podívat na příslušnou webovou stránku, kde najdete stručný návod na stavbu. Pokud se chcete podívat na video ze startů raket Ludvíka Očenáška, ta navštivte stránku serveru iDNES.

POZOROVÁNÍ SLUNCE
Za jasného počasí bude probíhat celodenní pozorování Slunce dovezenou astronomickou technikou. Pokud nám bude štěstí přát, tak na zdánlivém slunečním povrchu budeme moci pozorovat sluneční skvrny nebo protuberance ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry.
Foto: Václav Sidorjak

NOČNÍ POZOROVÁNÍ
Foto: Josef Jíra
Těšit se můžeme na Měsíc před první čtvrtí, planetu Jupiter a Saturn a řadu dalších objektů noční oblohy. K dispozici bude několik astronomických dalekohledů a možná i dalekohled s průměrem 45cm. V areálu kláštera bude zhasnuté veřejné osvětlení, které umocní zážitek pod „tmavou“ oblohou.

RETRO KOUTEK
Ta doba není příliš vzdálená. Byla to doba, kdy neexistoval mobilní telefon natož internet. Do zahraničí se nedalo vyjet bez správného povolení a vy jste museli stát dlouhé fronty na banány. V té době neexistovala téměř žádná nabídka astronomické techniky. Přesto se v Československé republice vyrábělo několik málo přístrojů, které jsou dnes legendami. Ukázka astronomické retro techniky.
Foto: Václav Kalaš

ALOIS MARTIN DAVID
Alois Martin David se narodil 8. 12. roku 1757 v obci Dřevohryzy u Toužimi a je pokládaný za významného průkopníka aplikované vědy, zejména pak kartografie a astronomie. Svá studia začíná na gymnáziu v Teplé, odkud v roce 1776 přechází do Prahy na Karlovu univerzitu studovat fyziku, matematiku, teologii a filosofii. V následujícím roce 1777 získává titul magistra filosofie a pokračuje ve studiu teologie. Současně navštěvuje přednášky z astronomie, mechaniky a matematiky. V roce 1780 vstoupil do řádu premonstrátů v Teplé a v roce 1787 byl vysvěcen na kněze. Jeho odborná činnost vyvrcholila v roce 1789, kdy byl jmenován profesorem a začal pracovat na hvězdárně v Klementinu. Po smrti Antonína Strnada v roce 1799 se pak stává ředitel Klementina. V roce 1790 obhajuje doktorát filosofie a v roce 1795 se stává členem Královské české společnosti nauk, kde v letech 1806 až 1831 zastává funkci tajemníka a v roce 1832 se stává jejím ředitelem. Kromě těchto funkcí byl i děkanem Filosofické fakulty a v roce 1815 jej císař František I. vyznamenal Velkým zlatým řádem a 1816 byl jmenován rektorem pražské univerzity. Kromě Královské české společnosti nauk byl i členem řady učených a vědeckých společností. Uznání se mu dostalo i v astronomii, když byl jmenován královským astronomem a roku 1830 i císařským radou. V roce 1833 se vrací do Teplé, kde po třech letech umírá. Již na začátku 19. století usiloval o stavbu velké pražské observatoře po vzoru observatoří z Paříže či Vídně. Tato observatoř měla stát na Petříně, ale z politických důvodů k tomu nedošlo. K naplnění jeho snu pak došlo až v roce 1928, kdy se o to zasloužili členové České astronomické společnosti. Nejvíce se A. M. David ve své odborné činnosti věnoval geodezii. V letech 1801–1820 zpracoval s řadou svých spolupracovníků novou přesnější mapu Čech. Za pomoci nových metod pak určil přesné polohy hvězdáren v Praze, Drážďanech a Vratislavy. Z jeho publikační činnosti můžeme připomenout životopis Isaaca Newtona (1783) a řadu odborných článků o astronomii a topografii. Zajímavá jsou i jeho meteorologická pozorování a jako první na světě popsal možnost předpovědi počasí na základě změn atmosférického tlaku.

Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 16. 7. 2017

© 2006-2017 Západočeská pobočka České astronomické společnosti