Západočeská pobočka

Rakety na alternativní pohon

Raketu dopravující astronauty a družice do vesmíru zřejmě doma nikdo nemá, ale model fungující na stejném principu jako rakety skutečné může mít doma každý. Věci potřebné k výrobě rakety nalezneme doma nebo se dají běžně koupit. Pak stačí šikovné ruce a raketa je hotová.

Jak rakety fugují?

Skutečné rakety pracují na principu reaktivního motoru (akce a reakce). Ve spalovací komoře rakety se spaluje palivo a rozpínající plyn uniká z rakety. Raketa se pohybuje opačným směrem, než je směr proudění plynu. Kosmické rakety se rozdělují na rakety na tuhé (směs pevného paliva a okysličovadla se nachází přímo ve spalovací komoře) a rakety na kapalné palivo (palivo a okysličovadlo jsou do spalovací komory přiváděny odděleně). Pohonnými médii pro naše rakety jsou voda, ocet a líh.

obrázek

Vodní raketa

Kam doletí raketa ze dvou PETek, korkového špuntu, vody a pumpičky? Překvapivě daleko, rekord z roku 2007 je 75 m. Na prvním ročníku Vědy a techniky v ulicích byla vodní raketa vypouštěna v rámci astronomicko-fyzikálních pokusů. Od dalšího ročníku mají návštěvníci možnost ve stánku Západočeské pobočky ČAS raketu sami vyrobit a na přilehlém trávníku pumpováním vypustit.

Pro letošní ročník je připraveno mimo nové odpalovací rampy také cca 500 PETek pro výrobu raket. Poděkování patří rodinným příslušníkům, kteří byli nuceni vypít dostatečné množství minerálky.

obrázek

Pokud si bude chtít vyrobit raketu na vodní pohon, není nic jednoduššího, než si stáhnout návod ve formátu pdf. Pokud chcete vidět video ze samotného startu, klikněte na jeden z následujících odkazů ukázka 1, ukázka 2.

Octová raketa

Ke stavbě této rakety opět použijeme PETku a korkový špunt. Navíc potřebujeme 5 litrovou skleněnou láhev, niť, ubrousek, papír, ocet a jedlou sodu. Z PETek vyrobíme tělo rakety a přilepíme na něj 4 křidélka. Raketu obrátíme na špičku, rakety nalijeme přibližně 3 cm octa. Do hrdla strčíme papírový ubrousek, do kterého nasypeme jedlou sodu. Okolo přečnívající části ubrousku ovážeme nit. Do hrdla lahve zatlačíme špunt, tak aby ubrousek byl zavěšen v raketě přibližně uprostřed.

Start: Raketu obrátíme (ubrousek s jedlou sodou spadne k hrdlu a zalije ho ocet), protřepeme a raketu posadíme do 5 l láhve. Ustoupíme do bezpečné vzdálenosti. Ocet rozmočí ubrousek a začne chemicky reagovat s jedlou sodou a vzniká oxid uhličitý. Dojde k natlakování rakety, vystřelení špuntu a raketa vylítne.

Lihová

Lihová raketa nejvíce připomíná skutečnou raketu. Do pohybu ji uvede hoření lihových výparů. U vypouštění této rakety dbáme na bezpečnost a raketu pouštíme pod dohledem zodpovědné osoby.

Tělo lihové rakety tvoří opět dvě PETky, dále potřebujeme víčko, nebozez, silnější drát, prádelní šňůru nebo silnější saturnu, drát, zapalovač a líh. Do víčka uděláme díru o průměru zhruba 3 mm, tudy budou unikat páry lihu. Drát omotáme okolo PETky a vytvoříme z něj háčky, za které bude raketa uchycena na prádelní šňůru.

Start: Do lahve nalijeme drobet lihu, hrdlo ucpeme dlaní a třepeme. V PETce se začne líh vypařovat. Po protřepání vylijeme přebytečný líh a raketu uzavřeme víčkem, dírku utěsníme prstem. Raketu zavěsíme na šňůru. „K zažehnutí“ potřebujeme asistenci druhého člověka, který se přiblíží se zapáleným zapalovačem k víčku. Sundáme prst z díry ve víčku, výpary se vznítí a raketa vyletí.

Samotné video ze startu rakety naleznete na následujícím odkazu ukázka 1.

Autor článku: Marek Česal
Aktualizace: 17. 9. 2009

© 2006-2020 Západočeská pobočka České astronomické společnosti