Polární záře 10. 5. 2024
V noci z 10. na 11. května 2024 byla zaznamenána významná geomagnetická událost, během které byla v našich zeměpisných šířkách pozorována polární záře neboli aurora borealis. Tento optický úkaz jsme mohli pozorovat již před 22:00 hodinou a s krátkými přestávkami až do 4:00 hodiny ranní (SELČ) následujícího dne. Polární záře je způsobena interakcí nabitých částic slunečního větru s magnetosférou Země a je obvykle pozorovatelná ve vysokých zeměpisných šířkách.
V danou noc byla intenzita slunečního větru a jeho interakce s magnetickým polem Země velmi vysoká, což vedlo k rozšíření aurorálního oválu dále k jihu. Kp index, který vyjadřuje geomagnetickou aktivitu a je indikátorem možnosti pozorování polární záře v nižších zeměpisných šířkách, dosáhl hodnoty, která umožňuje pozorování tohoto jevu i v České republice. Tato událost je poměrně vzácná a v průběhu jednoho slunečního cyklu (zhruba 11 let), dochází k 5 až 8 pozorování polární záře i nižších zeměpisných šířkách! Větší vliv na samotný průběh pozorování má řada klíčových faktorů jako je sluneční aktivita, aktuální počasí, světelné znečištění, geografická poloha, roční období, fáze Měsíce, trpělivost a příprava.
Přiložené snímky polární záře, které doprovází tento článek, jsou dílem členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti (ČAS) a jejich příznivců. Tyto fotografie byly pořízeny během výjimečného nočního pozorování a jsou výsledkem pečlivé přípravy a odborných znalostí našich členů a podporovatelů. Každý snímek je svědectvím o nadšení a vášni pro astronomii, která spojuje naši komunitu. Jsme rádi, že můžeme tyto okamžiky sdílet s širší veřejností a přispět tak k popularizaci vědy a vzdělávání v oblasti astronomie.
Již při prvním pohledu na jednotlivé snímky polární záře vás zaujme barevnost jednotlivých fotografií, která je zcela přirozená a není upravovaná.
Barva polární záře je přímým důsledkem interakce slunečního větru s molekulami a atomy v zemské atmosféře. Nejčastěji pozorované barvy jsou zelená a červená, které jsou výsledkem emisních čar atomárního kyslíku. Zelená barva má vlnovou délku přibližně 557,7 nm, zatímco červená barva se objevuje na vlnových délkách 630,0 a 636,4 nm. Fialová barva, která je méně běžná, vzniká při interakci s molekulami dusíku a může mít vlnové délky 470,9 nm a 427,8 nm. Výška, ve které dochází k interakci, také ovlivňuje barvu. Červená barva se obvykle objevuje ve výškách kolem 240 km, zelená kolem 160 km, fialová kolem 80 km a modrá ve výškách menších než 80 km nad Zemí. Toho si múžete všimnout u posledních snímků Josefa Jíry, kdy za stejných fotografických podmínek pozorujeme různé barvy polární záře. Tyto barvy nejsou jen vizuálně působivé, ale také poskytují informace o složení a hustotě atmosféry ve výškách, kde polární záře vznikají.
Zajímají vás i jiné aktuality? Tak sledujte „facebookové stránky“ Západočeské pobočky ČAS.
Fotografie z pozorování polární záře z 10. na 11. 5. 2024
Videa polární záře z 10. na 11. 5. 2024
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 17. 5. 2024
