Západočeská pobočka

Co se děje na obloze v březnu 2007?

Co zajímavého si pro nás připravily Měsíc a planety (Venuše, Mars, Jupiter, Saturn a Uran)? Podíváme se společně také na Sírius a souhvězdí Orion. Nastane jarní rovnodennost a dojde ke změně času.


Měsíc

(od zatmění k první čtvrti a ještě něco navíc)

Úplné zatmění Měsíce sice nastává průměrně jednou za 1,2 roku, naposledy byl tento úkaz pozorovatelný 28. října 2004. Máme proto štěstí, že úplné zatmění Měsíce, které nastalo v noci ze 3. na 4. března, bylo dobře pozorovatelné z celé Evropy a Afriky. To by ovšem nesmělo být proti počasí a tak si budeme muset na další zatmění počkat do února 2008, snad to vyjde. Více se o březnovém zatmění můžete přečíst v samostaném článku Úplné zatmění Měsíce.

Měsíc
Měsíc při pohledu ze Země
zdroj: wikipedia.org


4. březen 0:16 Měsíc v úplňku 402 199 km, v souhvězdí Lva
7. březen 4:36 Měsíc v odzemí 405 853 km, v souhvězdí Panny
12. březen 4:53 Měsíc v poslední čtvrti 393 126 km, v souhvězdí Hadonoše
19. březen 3:42 Měsíc v novu 358 241 km, v souhvězdí Ryby
25. březen 20:15 Měsíc v první čtvrti 381 686 km, v souhvězdí Vozka

Na konci března se bude Měsíc večer nacházet nad jihovýchodním obzorem poblíž hvězdy Regulus a planety Saturn.

Venuše
Radarový obraz povrchu Venuše
zdroj: wikipedia.org

Venuše

(večer nad západním obzorem)

Podmínky viditelnosti planety Venuše jsou v roce 2007 vynikající. Od začátku roku do poloviny července je Venuše viditelná jako večernice.
Počátkem března zapadá 26 minut po osmé hodině, na konci měsíce před desátou hodinou večerní. Na konci občanského soumraku má Venuše v březnu výšku mezi 20° - 26° nad západním obzorem.
Dne 21. března dojde v 16 h ke konjunkci Venuše s Měsícem (Venuše 3,5° jižně). Venuši na obloze najdete jako velmi jasný objekt (-4,0 mag).

Mars a Jupiter

(ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem)

Ideální podmínky pro pozorování těchto planet teprve přijdou, ten kdo by je chtěl spatřit v březnu, musí si přivstat a podívat se ráno nad jihovýchodní obzor. V březnu bude Mars vycházet okolo páté hodiny a na obloze jej spatříme jako objekt 1. hvězdné velikosti o úhlovém průměru 4,5“.

Naproti tomu Jupiter, ten vychází o něco dříve, již okolo druhé hodiny ranní. Na obloze jej pravděpodobně nepřehlédneme v souhvězdí Hadonoše (-2,2 mag a průměr 35 úhlových vteřin).

Zajímavé úkazy:

  • 12. března o půlnoci se bude Jupiter nacházet 6,7° severně od Měsíce.
  • 16. března hodinu po půlnoci bude Mars 2,7° severně od Měsíce.
  • 25. března v 9 h SELČ lze najít 1° jižně od Marsu planetu Neptun.

Saturn

(ideální podmínky pro pozorování)

Saturn
Saturn
zdroj: wikipedia.org

Nejlepší podmínky pro pozorování byly sice v únoru, nicméně zhruba do června bude tato planeta přijatelně pozorovatelná. Planetu nalezneme po celý rok v souhvězdí Lva a 2. března bylo možné pozorovat v ranních hodinách zákryt Saturna Měsícem. Nenechte si tedy ujít pohled na nejkrásnější planetu sluneční soustavy a večer se zaručeně podívejte nad jižní obzor, východně by se měla nacházet hvězda Regulus.

Prsteny planety vidíme z jižní strany a uzavírají se od roku 2004. Prsteny se zcela uzavřou 4. září 2009, kdy bude jejich rovina mířit k Zemi. Další důvod, proč s pozorováním planety Saturn neotálet.

Saturn
Opozice Saturnu a náklon roviny prstenců
v letech 2001 - 2029
zdroj: wikipedia.org


Uran
Uran z pohledu Voyager 2
zdroj: wikipedia.org

Uran

(největší vzdálenost od Země a systém prstenců)

Planeta Uran je sice v březnu 2007 nepozorovatelná, na období dobré viditelnosti si budeme muset počkat do druhé poloviny června, přesto se o ní zmíním. Největší vzdálenosti od Země totiž dosáhne Uran 6. března v 16:51 SEČ (21,081 AU), tedy den po konjunkci se Sluncem.

A ještě jedna zmínka o planetě Uran, konkrétně se jedná o její systém prstenců. Právě v březnu tomu bude 30 let, co pánové James L. Elliot, Edward W. Dunham a Douglas J. Mink z Kuiperovi observatoři v Aiborne ohlásili v roce 1977 objev Uranův systém planetárních prstenců, který je nezřetelný a skládá se z tmavých balvanů, které mají kolem deseti metrů v průměru. Objev byl celkem neočekávaný, protože původně chtěli využít zákrytu hvězdy Uranem pro studium planetární atmosféry, ale následnou analýzou pozorování zjistili, že se hvězda ztratila z dohledu celkem pětkrát. Z toho usoudili, že se kolem planety musí nacházet systém prstenců, což bylo přímo potvrzeno sondou Voyager 2, která prolétla okolo Uranu v roce 1986. Objev dalších dvou slabých prachových prstenců byl oznámen v prosinci 2005 na základě snímků z HST ze srpna 2003.

Zajímavé úkazy:

  • 18. března v 7 h se bude Uran nacházet jižně od Měsíce, k zákrytu dojde v jihovýchodní Evropě, Africe, Arábii a Asii.
Prstence
Uranovy prstence
Prstence
Systém prstenců z HST
Prstence
Uranovy měsíce
a systém prstenců
zdroj: wikipedia.org


Sírius

(nad jižním obzorem)

Sirius
Poloha Siria
zdroj: wikipedia.org

Dne 9. března ve 20 h bude nejjasnější hvězda (-1,44 mag) noční oblohy Sírius, nebo též Psí hvězda, Aschere nebo Canicula nad jižním obzorem.
Sírius je zároveň nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa a nejjižnější hvězda zimního šestiúhelníku.

Sírius je pozorovatelný z každého obydleného místa na Zemi. Jeho vzdálenost je jen 8,6 světelných let. Je jednou z nejbližších hvězd a má velký vlastní pohyb o rychlosti 1,3 úhlových vteřin ročně. Sírius patří mimo jiné k proudu hvězd Velké medvědice. Pohybuje se totiž stejným směrem jako ony, což naznačuje jejich společný původ.

Sírius je hvězda hlavní posloupnosti o spektrální třídě A0 nebo A1. Jeho hmotnost je 2,4× větší jako hmotnost Slunce, jeho průměr je 1,8× větší a jeho svítivost je 26× větší. Jeho povrchová teplota je zhruba 10 000 K, což je příčina jeho velké jasnosti.

Sirius
Umělecký pohled na Sirius A a B.
Sirius
Sirius z HST
zdroj: wikipedia.org


Orion

(večer nad jihozápadním obzorem)

Souhvězdí Orion (Ori) je nejvýraznější zimní souhvězdí. Nejjasnější hvězda Rigel - β Ori (0. mag) tvoří s hvězdou Saiph - κ Ori (2.mag) Orionovi nohy. Oranžová hvězda Betelgeuse α Ori je pulzující červený veleobr (0,3 - 1,2 mag) a tvoří spolu s hvězdou Bellatrix - γ Ori (1,6 mag) Orionovy ramena. Hlavu tvoří hvězda Heka - λ Ori (3.4 mag) se dvěma slabšími hvězdami, a Orionův pás trojice hvězd kolem 2. mag - Alnitak - ζ Ori, Alnilam - ε Ori a Mintaka - δ Ori. Orionův luk tvoří hvězdy π Ori 3. - 5. mag a také Orionův meč (pod pásem) tvoří hvězdy 3. - 5. mag.
Souhvězdí Orion leží poblíž Mléčné dráhy a je v něm mnoho krásných mlhovin. Ve špičce Orionova meče leží Velká mlhovina v Orionu - M42, která je nejjasnější mlhovinou na obloze. U hvězdy Alnitak - se nachází mlhoviny Koňská hlava a Plamínek.

Orion
Souhvězdí Orion
M42
Velká mlhovina M 42
zdroj: wikipedia.org, Libor Šmíd, Pavel Štarha


Jarní rovnodennost

(21. března v 1:07)

V tento den Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě (samozřejmě platí pouze pro ideální horizont na mořské hladině). Na rovníku se Slunce v poledne nachází v nadhlavníku a na severním pólu začíná polární den. Slunce vstupuje do znamení Berana. Na 50. rovnoběžce dopadají v poledne sluneční paprsky pod úhlem 40°.

Pohyb
Pohyb slunce na obloze pro 50°
Rovnodennost
Dopad slunečních paprsků při rovnodennosti
Roční období
Roční období na severní polokouli
vzadu vpravo: prosincový slunovrat
zdroj: wikipedia.org


Letní čas

(25. března ve 2:00)

V poslední březnovou neděli budeme ráno spát o hodinu méně. Dojde totiž k posunu času a začne nám platit letní čas.

Letní čas
Změna na letní čas
zdroj: wikipedia.org

Autor článku: Ota Kéhar
Aktualizace: 6. 3. 2007

© 2006-2020 Západočeská pobočka České astronomické společnosti