Výzkum reakce fauny na zatmění Slunce 11.8.1999
Total Solar Eclipse on August 11, 1999 and Research of Fauna BehaviourAntonín Dědoch
Západočeská pobočka ČAS, Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721/II, 337 01 Rokycany
DĚDOCH A. 2000: Výzkum reakce fauny na zatmění Slunce 11.8.1999. Západočeská pobočka ČAS, Rokycany.
Práce uvádí informace o chování živočichů při zatmění Slunce 11.8.1999. Popisováno je chování živočichů žijících ve volné přírodě, v zoologických zahradách i v domácích chovech včetně zvířat domácích a hospodářských.
DĚDOCH A. 2000: Total Solar Eclipse on August 11, 1999 and Research of Fauna Behaviour. Západočeská pobočka ČAS, Rokycany.
This work gives information about fauna behaviour during total solar eclipse on August 11, 1999. Description of behaviour of animals living in free, in ZOO and in domestic breedings (including home pets and farm animals) is given.
Úvod
Ve středu 11.8.1999 v poledních hodinách nastalo zatmění Slunce. Na území České republiky bylo toto zatmění viditelné jako částečné, zakryto bylo maximálně 99 % slunečního kotouče, avšak již v nevelké vzdálenosti od jižní hranice naší republiky proběhl tento úkaz ve formě zatmění úplného, což je pro dané pozemské místo velice vzácný jev. Úplné zatmění bylo možné pozorovat v geometricky přesně vymezeném, velice úzkém, jenom něco málo přes sto kilometrů širokém pásu totality, který začal u břehů USA a probíhal dále kolem břehů Kanady přes severní Atlantik, Anglii, Francii, Belgii, Lucembursko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Irák, Sýrii, Írán a Pákistán až do Indie, ukončen byl v Bengálském zálivu. Tento pás byl dlouhý přibližně 14 000 kilometrů, měsíční stín urazil uvedenou vzdálenost za 3 hodiny a 6 minut. Šířka tohoto pásu byla maximálně 112 kilometrů, trvání úplného zatmění záviselo na zeměpisné poloze a činilo nejvýše 2 minuty 23 sekund. Ve stínu se nacházelo 0,2 % povrchu Země. Mimo vymezenou oblast bylo zatmění Slunce pozorovatelné jako částečné, a to nejenom na již zmíněném území naší republiky, ale dokonce na velké části povrchu naší planety, přičemž se vzrůstající vzdáleností od uvedeného pásu totality byla menší maximální fáze zatmění, tedy maximální velikost zakryté části slunečního kotouče. Na území České republiky se maximální plocha zakrytého slunečního disku pohybovala v rozmezí 92.2-99.3 %. Částečné zatmění trvalo necelé tři hodiny. O zatmění 11.8.1999 byly v předstihu uvedeny podrobné informace v (ESPENAK & ANDERSON 1997), a to především údaje o viditelnosti daného zatmění v různých geografických místech. Pro širší veřejnost dostupnější je (DĚDOCH et al. 1998, 1999), kde jsou uvedeny stručné informace nejenom o tomto zatmění, ale také o zatmění Slunce obecně včetně návodů na jeho pozorování a zaznamenání jednoduchými prostředky. Podrobněji o úkazu zatmění Slunce z astronomického hlediska pojednává např. (BOUŠKA & VANÝSEK 1963). Stručné vysvětlení příčin slunečních zatmění je uvedeno také v (ZIRKER 1995), především jsou ale v této knize popisována vědecká pozorování během uplynulých zatmění Slunce, a to nejenom astronomická, ale i meteorologická a biologická.
Zatmění Slunce je nezvyklý přírodní jev, při němž dochází k výraznému dočasnému poklesu intenzity světla a k menším změnám některých dalších fyzikálních charakteristik prostředí. Většina živočichů reaguje na tento jev změněným chováním. Obvykle denní živočichové omezují svoji aktivitu, noční živočichové naopak začínají být aktivní, reagují tedy tak, jako by se den měnil v noc. Některé živočišné druhy jsou poplašené, jiné nikoliv. Některé živočišné druhy na zatmění Slunce nereagují vůbec. Začátek případné reakce je rozdílný u různých živočichů - zatímco některé druhy hmyzu (Insecta) začínají reagovat prakticky ihned po začátku částečné fáze, řada větších živočichů začíná reagovat až krátce před začátkem fáze úplné. Je ovšem nutno podotknout, že čas průběhu zatmění 11.8.1999 byl z hlediska očekávaných a pro pozorovatele dobře patrných reakcí živočichů nevhodný. Srpen je kromě jiného dobou útlumu zpěvu ptáků (Aves), což platí navíc i pro dobu poledních hodin, obdobný jev se přitom týká i řady dalších, velkých, dobře sledovatelných živočichů. Útlum v aktivitě by z hlediska roční doby mohl být dobře patrný u hmyzu (Insecta), ten je však vzhledem ke svým malým rozměrům obtížněji sledovatelný a pozornosti laických pozorovatelů často uniká. Nevýhodou sledovaného zatmění byla kromě toho již zmíněná polední doba, protože odpověď organismu na jeden a týž vnější podnět se kriticky mění s fází rytmového cyklu, v níž organismus právě je; na rozdíl od soumračného nebo jemu blízkého období můžeme tedy v poledních hodinách očekávat menší narušení biologických rytmů, tedy jakýchsi vnitřních biologických hodin živočichů, což je ale právě velice podstatná skutečnost při reakcích jednotlivých živočišných druhů na zatmění Slunce. Z uvedených důvodů se daly očekávat poněkud menší reakce živočichů v porovnání s většinou předchozích jinak srovnatelných slunečních zatmění.
Chování živočichů při zatmění Slunce souvisí, jak již bylo zmíněno, s biologickými rytmy těchto živočichů. S problematikou biologických rytmů je možné seznámit se v příslušné literatuře; přehled výzkumů prováděných v oboru teorie rytmů uvádí (SOLLBERGER 1965), přičemž tato kniha je doplněna také o problematiku širokého spektra souvisejících oborů.
Zkoumáním chování živočichů při zatmění Slunce se již v minulosti zabývala řada biologů. Populární formou jsou tyto výzkumy popsány ve (WARD 1980). V uvedené knize je možné seznámit se s přehledem vědeckých výzkumů a znalostí, a to včetně souvislostí reakcí živočichů na zatmění Slunce s jejich biologickými rytmy. Vlastní vědecký výzkum býval prováděn ve volné přírodě, v zoologických zahradách nebo v biologických laboratořích, většinou se ale soustředil na omezený počet vybraných živočišných druhů. Všechny sledovatelné živočichy pozoroval například biolog N.A.Weber, ale pouze na jednom pozorovacím stanovišti (WEBER 1952). Pouze výjimečně byly výzkumy chování živočichů při slunečním zatmění prováděny na větším území, například 30. června 1954 pozorovali dobrovolníci vybrané živočišné druhy na území celého Polska. Dané zatmění Slunce bylo tehdy úplné pouze v severovýchodním cípku Polska, na většině polského území bylo částečné. Polští vědci zkoumali chování živočichů i při následujících částečných zatměních Slunce, závěry jejich rozsáhlých studií lze obecně vyjádřit takto (ZIRKER 1995):
- Reakce každého druhu napodobují jejich reakce při skutečném soumraku.
- Velikost odezvy (síla reakce) odpovídá přímo velikosti (fázi) zatmění.
- Jednotlivé druhy se zjevně liší v citlivosti na podnět.
Kromě uvedených obecných poznatků byla během dlouholetého výzkumu četnými týmy biologů zjištěna celá řada konkrétních informací o chování živočichů při zatmění Slunce, je však nutno podotknout, že v některých případech různé výzkumné týmy dospěly k rozdílným závěrům. Tato skutečnost se dá pouze částečně vysvětlit možnými chybami a nepřesnostmi v jednotlivých experimentech, je nutné brát také v úvahu již zmíněnou skutečnost, že odpověď organismu na jeden a týž vnější podnět se mění s fází rytmového cyklu, v níž se daný organismus právě nachází, svůj vliv mohou mít i rozdílné charakteristiky daného prostředí. Z uvedených důvodů bylo vhodné provést komplexní experiment a zjistit při něm chování živočichů při zatmění Slunce v různých podmínkách. Právě to bylo úkolem popisovaného experimentu. Jeho cílem bylo tedy zjistit:
- které živočišné druhy na zatmění Slunce reagují a které nikoliv
- jakým způsobem jednotlivé živočišné druhy reagují
- ve který okamžik začínají (končí) jednotlivé druhy reagovat
- jak závisí čas a způsob reakce na vnějších a vnitřních podmínkách (velikost fáze zatmění nebo délka úplného zatmění, počasí, prostředí, zeměpisná poloha, fáze biologického rytmu, rušivé vlivy)
- jaký vliv na reakce živočichů má roční a denní doba slunečního zatmění (srovnání reakcí živočichů na dané zatmění Slunce s reakcemi na předcházející sluneční zatmění, která proběhla v rozličných ročních a denních dobách při jinak srovnatelných podmínkách)
Pro dosažení plánovaných cílů bylo nutné výzkum provádět co největším počtem pozorovatelů na co největším počtu pozorovacích stanovišť. Protože experiment z tohoto důvodu předpokládal spolupráci velkého počtu laických pozorovatelů na nejrozmanitějších pozorovacích stanovištích a v nejrozmanitějších podmínkách, nebyl omezen výčtem pozorovaných živočišných druhů ani výčtem zkoumaných reakcí sledovaných živočichů. Činnost jednotlivých pozorovatelů byla závislá výhradně na jejich zkušenostech a schopnostech, materiálním vybavení, pozorovacím stanovišti a počasí.
Zatmění Slunce je přírodní experiment, zkoumaní živočichové mohou být při něm pozorováni ve své přírodní lokalitě, ve svém přirozeném prostředí, přesto však mnoho vědeckých týmů dává z řady různých důvodů přednost výzkumu v zoologických zahradách či dokonce v biologických laboratořích, jak je přehledně uvedeno ve (WARD 1980). O pozorování živočichů v zoologické zahradě při zatmění Slunce 16.2.1980 v Indii se zmiňují (KUNDU 1981, ZIRKER 1995), pochopitelně existují i další literární zdroje pojednávající o těchto pozorováních při různých zatměních Slunce. Při prováděném experimentu 11.8.1999 nebyl výběr jednotlivých pozorovacích stanovišť nijak omezován, pozorování bylo možné provádět nejenom v přirozeném prostředí, ale i v domácích chovech, zoologických zahradách a obecně všude tam, kde se vyskytovali sledovatelní živočichové. Vzhledem k veliké rozmanitosti konkrétních pozorovacích podmínek nebyly vydány přesné a konkrétní pokyny pro pozorování, ale pouze poněkud obecnější zásady pozorování:
- Pozorování provádíme na místě, kde se alespoň částečně projeví zatmění Slunce. Pozorování je tedy možné provádět nejenom v pásu totality, ale i mimo něj, a to za jakéhokoliv počasí.
- K pozorování volíme stanoviště, na kterém jsou dobře pozorovatelní živočichové bez působení rušivých vlivů. Na tomto stanovišti pozorujeme všechny sledovatelné živočichy, a to jak volně žijící, tak i zdomácnělé a chované v zajetí. Nevyhýbáme se přitom ani pozorování drobných a hůře sledovatelných živočichů.
- Není-li možné pozorovat všechny sledovatelné živočichy pro jejich veliký počet, dáme přednost pozorování živočišných druhů dobře sledovatelných nebo nám dobře známých. V zoologických zahradách dáme přednost pozorování živočišných druhů vyskytujících se také volně v evropské přírodě nebo živočišných druhů jim příbuzných před pozorováním živočichů exotických.
- Před pozorováním a během něj se chováme klidně a nenápadně, abychom nerušili objekty svého výzkumu. Pozorování provádíme všemi dostupnými prostředky a způsoby. Zkoumáme především vizuální a zvukové projevy živočichů, zaznamenáváme i všechna negativní pozorování, tedy ty případy, kdy živočichové na zatmění Slunce nereagují. Odchyty jednotlivých živočichů můžeme provádět v souladu s ochranou přírody a při dodržení všech zákonů příslušného státu. Stopy nočních živočichů (otisky šlépějí, trus) zkoumáme pouze v případě, jsme-li si jisti, že se nejedná o pozůstatek předcházejících nocí. Můžeme realizovat i vlastní aktivní pokusy.
- Je-li to možné, zjišťujeme také kvantitativní (číselné) údaje o chování živočichů.
- Podle možností zaznamenáváme všechny údaje o charakteristikách pozorovacího stanoviště a jejich změnách během zatmění Slunce i mimo něj (intenzita osvětlení, oblačnost, teplota, tlak, vlhkost, směr a síla větru, rušivé vlivy).
- Ke všem pozorovaným skutečnostem si zaznamenáme čas jejich pozorování. Poznamenáme si také čas začátku, konce a případných přerušení pozorování.
- Pozorování začneme v dostatečném předstihu před začátkem zatmění a ukončíme po skončení zatmění, resp. po skončení reakcí živočichů na toto zatmění. Podle možností provedeme srovnávací pozorování živočichů a charakteristik stanoviště ve stejnou dobu také předcházející a následující den. V případě nočních a soumračných živočichů provedeme podle možností také srovnávací pozorování v době jejich aktivity.
- Zprávy o pozorování je nutno poslat na adresu Západočeské pobočky České astronomické společnosti. V této zprávě je žádoucí uvést zeměpisnou polohu pozorovacího stanoviště, popis tohoto stanoviště, popis počasí a jeho změn během zatmění, popis průběhu intenzity osvětlení a rušivých vlivů během pozorování, popis chování sledovaných živočichů v den zatmění i během srovnávacích pozorování a kontaktní adresu pozorovatele pro případné doplňující dotazy. Kromě pozorovaných reakcí sledovaných živočichů je nutné uvést i reakce negativní, t.j. případy těch živočichů, kteří na zatmění Slunce nereagovali. U všech pozorovaných živočichů je nutné uvádět jejich co nejpřesnější zoologické označení. Nepodaří-li se příslušný živočišný druh určit, je nutno pořídit co nejdokonalejší popis těchto živočichů k jejich dodatečnému určení koordinátorem experimentu. U živočichů chovaných v zajetí je žádoucí sdělit také rozměry a další charakteristiky klece, případně výběhu. U všech uváděných jevů je nutné sdělit co nejpřesnější časové údaje, a to včetně začátku, konce a přerušení pozorování.
Tyto pokyny v uvedeném znění včetně některých konkrétních příkladů byly v dostatečném předstihu před zatměním šířeny mezi dobrovolné spolupracovníky - pozorovatele. Při zpracování se předpokládalo využití všech obdržených údajů včetně údajů neúplných, odpovídajících uvedeným zásadám jen částečně. Experiment předpokládal veliké množství zpráv, jejich menší přesnost a neúplnost měla být vyvážena právě jejich velikým množstvím. Proto se předpokládalo také využití zprostředkovaných zpráv o pozorování třetích osob.
VýsledkyVýzva ke spolupráci
Marketingové zkušenosti ukazují, že při anketách a jiných akcích podobného druhu, podpořených soutěžemi a losováním o ceny, odpovídá obvykle kolem 5 % oslovených občanů. S cílem získat plně objektivní a skutečně napozorované údaje nebyla v případě popisovaného experimentu zvolena forma soutěže, ale pouze dobrovolné a nezištné spolupráce, ovšem s výjimkou pravidelných a již dlouhodobě probíhajících soutěží. Aktivní zapojení oslovených občanů se proto dalo očekávat v porovnání s uvedenými 5 % v ještě podstatně menší, těžko odhadnutelné míře. Z tohoto důvodu bylo nutno oslovit a požádat o spolupráci skutečně veliké množství spoluobčanů, výzvy k pozorování byly proto publikovány v rozhlase (stanice Radiožurnál a Praha), v celostátním denním tisku (MF Dnes), v turistických, skautských a trampských časopisech (Turista, Cykloturistika, Roverský Kmen, Tramp, Oslavské boudy, Budějckej širák), a to i slovenských (Trampský spravodaj Tramp clubu Bratislava, Severka), ve zpravodajích Českého svazu ochránců přírody (Depeše ČSOP) a České společnosti ornitologické (Ptačí svět), v astronomických zpravodajích (Corona Pragensis, Astronomické informace) a publikacích (DĚDOCH et al. 1998,1999), zmínka byla v ekologickém časopise Nika a v řadě dalších tiskovin. Prostřednictvím některých vyjmenovaných tiskovin byla výzva ke spolupráci umístěna taktéž na stránkách Internetu. Využita byla také forma oslovení konkrétních fyzických a právnických osob (cestovní kanceláře, zoologické zahrady, dětské a mládežnické organizace), forma pravidelných soutěží (Stříbrná nit pro kolektivy Mladých ochránců přírody ČSOP, Velká Ksigudanova letní soutěž pro čtenáře časopisu Wampum Neskenonu), nástěnky (Česká tábornická unie, hvězdárny), místní tisk, astronomické výstavy a semináře, tisková konference apod. Odezva byla bohužel nečekaně malá, což bylo způsobeno několika faktory. Nejdůležitějším faktorem byly pouze malé změny v chování zvířat společně s psychologickou neochotou pozorovatelů sepsat a doručit koordinátorům experimentu pozorování negativní. Pouze malé změny v chování zvířat byly způsobeny jednak denní a roční dobou zatmění (poledne, polovina srpna), jednak špatným počasím prakticky v celé Evropě, a v neposlední řadě průběhem samotného zatmění, které se ukázalo ve své úplné fázi výjimečně jasné. Intenzita osvětlení v době totality činila až několik luxů (viz meteorologický experiment Západočeské pobočky ČAS), což je pro většinu živočichů hodnota dostatečná pro běžnou denní činnost. Očekávání laických pozorovatelů, umocněné navíc širokou a zveličenou kampaní ve sdělovacích prostředcích, se tak nesplnilo, v důsledku čehož svoje pozorování neposkytlo ani veliké množství těch pozorovatelů, kteří spolupráci předem přislíbili. Jednoznačně nejefektivnější se ukázaly výzvy prostřednictvím rozhlasových stanic, výzvy prostřednictvím tisku velký efekt nepřinesly. Celkově lze konstatovat, že byly obdrženy zprávy celkem z 95 informačních zdrojů včetně časopisů a denního tisku, což ani zdaleka nesplnilo očekávání koordinátorů experimentu.
Počasí při zatmění Slunce 11.8.1999Počasí bylo jedním z rozhodujících faktorů případných reakcí živočichů na sluneční zatmění. Bohužel v rozhodující dobu při sledovaném zatmění Slunce bylo počasí velmi nepříznivé a také značně proměnlivé, nedá se proto ani stručně jednoznačně popsat. Zjednodušeně se dá říci, že v jižní Anglii, Německu, Rakousku a Čechách převládala velká oblačnost, směsice stratokumulů, kumulů a kumulonimbů, které byly příčinou rozdílné oblačnosti ve stejnou dobu dokonce i na nepříliš vzdálených místech. Rychlé západní až severozápadní proudění navíc mělo na svědomí i poměrně značnou časovou proměnlivost zmíněné oblačnosti. Dá se však říci, že na většině území bylo zataženo a Slunce bylo vidět víceméně pouze v "dírách" mezi mraky. Přes oblast Maďarska a Rumunska přecházela vlnící se studená fronta, doprovázená výraznou aktivitou v noci a ráno před zatměním, nakonec se ale od jihu rozšířila velká bezoblačná "díra" a ta se v čase zatmění nacházela nad převážnou částí Maďarska, kromě jiného také nad větší částí okolí Balatonu a maďarské části Dunaje. Na hranicích Maďarska a Rumunska v době zatmění doznívala bouřková aktivita a počasí bylo značně proměnlivé jak územně, tak i časově. V jihovýchodním Rumunsku a severovýchodním Bulharsku převládalo téměř bezoblačné počasí, stejně tak i na většině území Turecka. Co se týká území České republiky, důležitý byl přechod podružné studené fronty přes Německo k jihovýchodu. Během dne oblačnost na této frontě začala zesilovat, před frontou bylo většinou polojasno až oblačno. V době maxima slunečního zatmění ležela zmíněná studená fronta zhruba na úrovni měst Plzeň - Praha - Liberec, severozápadní část Čech se nalézala za touto frontou, Morava byla před frontou a vyskytovalo se tam v uvedenou dobu několik drobnějších kumulonimbů, které místně přinesly přeháňky, případně bouřky. Jejich konkrétní polohu je možné určit z výše zmíněných radarových obrázků na stránkách Internetu. Obecně tedy východní oblasti České republiky měly méně oblačnosti než oblasti západní, toto konstatování je však silně zjednodušené. V dalším textu jsou informace o počasí při konkrétním pozorování uvedeny pouze v tom případě, pokud pozorovatel tyto údaje sdělil a pokud koordinátor experimentu považoval za potřebné je zdůraznit, v opačném případě jsou potřebné údaje k dispozici na adrese Západočeské pobočky ČAS, případně je nutné udělat si představu o konkrétním počasí na základě výše uvedených údajů a družicových dat.
Pozorované reakce živočichů - úvodní poznámkyNíže jsou uvedeny zjištěné reakce živočichů, v hranatých závorkách je pořadové číslo přiřazené příslušnému pozorovateli (viz kapitola "Seznam pozorovatelů"). Tučným číslem je označen pozorovatel, provádějící svoje pozorování v pásu totality, netučně jsou označeni pozorovatelé, kteří pozorovali z území mimo pás úplného zatmění, nejčastěji z České republiky. Pokud pozorovatel sdělil informace o pozorování dalších osob, jsou informace o těchto pozorováních označeny číslem odpovídajícím dodavateli informace, toto číslo je však odlišeno kurzívou. Jméno pozorovatele je v tomto případě zařazeno do "Seznamu pozorovatelů" společně s dodavatelem informace, je však odlišeno právě kurzívou. U zpráv převzatých z tisku není rozlišení kurzívou použito; pokud je to užitečné, je rozlišení upřesněno přímo v textu. Použitá forma takto zpracovaného textu umožňuje nejenom příslušný text publikovat v přehledném tvaru, ale navíc umožňuje vytvořit si okamžitě názornou představu o počtu jednotlivých projevů reakcí živočichů, kromě toho je možné vyžádat si případné doplňující informace nebo kopie originálních pozorování v sídle Západočeské pobočky ČAS jednoduchým způsobem právě podle uvedených čísel.
Podrobné informace o pozorování živočichů při zatmění Slunce jsou uvedeny tak, jak byly jednotlivými pozorovateli zaznamenány, převzaty jsou také informace z tisku. Uváděné časy reakcí jsou přepočítané vzhledem k začátku či konci částečné nebo úplné fáze slunečního zatmění, případně k jeho středu. Střed zatmění odpovídá v případě částečného zatmění okamžiku maximální fáze, tedy okamžiku největšího zakrytí slunečního kotouče Měsícem. Takto uvedené doby reakcí, vztažené k vlastnímu úkazu zatmění Slunce, nejlépe odpovídají podstatě celého jevu. V několika málo případech je uveden středoevropský letní čas SELČ, tedy ten čas, který měli pozorovatelé ve střední Evropě na svých hodinkách. Česká a latinská jména sledovaných živočichů jsou uvedena v souladu s odbornou literaturou, v případě ptáků volně žijících na území České republiky se jedná o (HUDEC & ČERNÝ 1977, HUDEC 1983,1994), v případě savců o (ANDĚRA 1999), v případě motýlů o (REICHHOLF-RIEHM 1996) a v případě ostatních živočichů o (KRATOCHVÍL & BARTOŠ 1954).
Vzhledem k tomu, že pozorování byla prováděna až na výjimky nezkušenými nebo jen málo zkušenými pozorovateli, často jsou uvedené informace neúplné či nepřesné a je proto nutné zachovat k nim obezřetný a kritický přístup. Koordinátor experimentu oslovil s doplňujícími dotazy pouze několik málo pozorovatelů, vzhledem k množství a kvalitě získaných informací se totiž doplňující dotazy jevily jako málo efektivní, kromě toho většina oslovených pozorovatelů na doplňující dotazy vůbec neodpověděla, a to ani při opakované žádosti. Originály sdělených zpráv o chování živočichů při slunečním zatmění jsou uloženy v sídle Západočeské pobočky ČAS včetně případného kontaktu na příslušného pozorovatele. Co se týká počasí, jsou odpovídající údaje uvedeny níže v textu pouze v těch případech, kdy koordinátor experimentu považoval za vhodné tyto informace zdůraznit, v ostatních případech nebyl těmito informacemi příslušný text zahušťován, přednost dostala snaha o přehlednost textu.
Konkrétní projevy reakcí živočichů na zatmění Slunce
Níže jsou uvedeny konkrétní zjištěné reakce živočichů na zkoumané zatmění Slunce, přesněji řečeno popis chování živočichů při tomto zatmění, protože mnohdy nelze zcela jednoznačně rozhodnout, zda se jedná o skutečnou reakci na zatmění či pouze o náhodné chování, nebo dokonce o chování pro daný objekt zcela normální. Popisováno je chování živočichů žijících ve volné přírodě, v zoologických zahradách i v domácích chovech včetně zvířat domácích a hospodářských; všechny uváděné informace jsou rozčleněny systematicky podle zařazení živočichů do tříd (classis) a řádů (ordo). V případě domácích zvířat je z důvodu větší přehlednosti popis každého jednotlivého druhů uveden v samostatném a odděleném odstavci, a to na příslušném místě podle odpovídajícího systematického zařazení.
Někteří pozorovatelé sdělili poněkud obecně, že zvířata na zatmění nereagovala, aniž by byly upřesněny konkrétní sledované druhy nebo alespoň skupiny živočichů. V novinových zprávách [73,90] je uvedeno, že zvířata ztichla, opět bez upřesnění konkrétních druhů. Mnozí pozorovatelé uvádějí celkové ztišení svého okolí při zatmění Slunce, mimořádné, zvláštní ticho, o živých tvorech se přitom často nezmiňují, i když zcela evidentně alespoň v některých z těchto případů k jejich ztišení došlo [4,7,11,12,48,64,69,86,93]. Mnozí spolupracující pozorovatelé informují o chování živočichů ve svém okolí, jak domácích zvířat, tak i živočichů žijících volně v přírodě, mnohdy je však popisována pouze blíže neurčená skupina živočichů, často ptáci (Aves) nebo hmyz (Insecta) bez přesného určení konkrétního sledovaného druhu. Pozorování [26] popisuje neobvyklé chování kosa černého (Turdus merula) a hnědých slimáků, přičemž není zcela jasné, zda se jedná o blíže neurčené představitele čeledi slimákovitých (Limacidae) nebo čeledi plzákovitých (Arionidae); protože toto chování nastalo den před zatměním, respektive ráno před zatměním, a v uvedené zprávě není ani jediná informace o chování živočichů během vlastního zatmění, není toto pozorování dále zmiňováno. Z podobných důvodů není dále uvedeno ani pozorování [28].
Zajímavé jsou informace ze zoologických zahrad - obvykle je ze stejné zoologické zahrady k dispozici několik informací od různých pozorovatelů, přičemž tyto informace se často liší: zatímco někteří pozorovatelé uvádějí, že zvířata v ZOO na zatmění Slunce nereagovala, jiní pozorovatelé některé pozorované reakce popisují. Tato situace je způsobena nejenom pozorováním rozdílných živočichů v rámci jedné zoologické zahrady, ale také různou znalostí daného pozorovatele; zatímco odborník je schopen postřehnout i malou změnu v chování sledovaných živočichů, laik považuje toto chování za zcela normální. Popisované reakce konkrétních živočichů na zatmění Slunce jsou uvedeny níže u příslušných živočišných druhů, nyní budou uvedena právě ta již zmíněná pozorování, při nichž pozorovatelé v zoologických zahradách žádné změny v chování živočichů nezaznamenali a tuto informaci sdělují bez určení druhů sledovaných živočichů.
V Plzni bylo v době zatmění zataženo. Přestože ošetřovatelé tamější zoologické zahrady měli za úkol během zatmění sledovat chování svých svěřenců, žádné zvláštní projevy podle [74] nezaznamenali. V zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou zvířata také nejevila žádný neklid [75]. To potvrzuje i zpráva [87], která uvádí, že zvířata se starala víc o svůj oběd než o zatmění. Tuto informaci rozvádí [89] konstantováním, že trochu zvýšenou aktivitu u některých druhů v době zatmění lze vysvětlit průběhem zatmění právě v době, kdy se chystalo krmení, a při něm aktivita zvířat vzrůstá. Zvířata tedy reagovala na jídlo a časová shoda se zatměním byla pouze náhodná. Klidná byla i zvířata v safari ve Dvoře Králové nad Labem [79]. Také chovatelé ve Stanici přírodovědců DDM hl.m. Prahy nezaznamenali změnu v chování živočichů, poznamenávají však, že v době zatmění bylo špatné počasí [77]. Normální chování zvířat v olomoucké zoologické zahradě je konstatováno v [89]. V pražské ZOO na zatmění nereagovali dokonce ani ptáci (Aves) [80]. Podle jiné informace [87] si zvířata v pražské zoologické zahradě zatmění ani nevšimla, bylo to pro ně jako jakákoliv jiná bouřka, jen je trochu překvapila tak prudká změna počasí. Také podle [92] nebylo v pražské ZOO pozorováno nic mimořádného. Také v zoologické zahradě v maďarském městě Szeged se zvířata chovala spořádaně [93]. Klid byl i v ostravské zoologické zahradě, v níž chovatelé raději zavřeli na dobu zatmění vzácná a cenná zvířata do pavilónů; tito v pavilónech zavření živočichové si mimořádného přírodního jevu ani nevšimli [87]. Zvláštní chování nejevilo ani žádné ze zvířat, které chová v zajetí arboretum Nový Dvůr na Opavsku, přičemž ale utichli všichni ptáci (Aves) a pozorována byla také dočasně snížená aktivita hmyzu (Insecta), zvláště včel medonosných (Apis mellifera) [81]. V brněnské ZOO reagovala zvířata pouze mírnou nervozitou, té si všimli jen chovatelé, laikové nic nepoznali [79,89].
Hmyz (Insecta)
Hmyz (Insecta) často reaguje na zatmění už v jeho počáteční fázi, proto pozorování jeho reakcí slibovalo přínos zajímavých informací. Bohužel vzhledem k menší nápadnosti těchto reakcí bylo získáno pouze malé množství zpráv, až na výjimky nebyla tato pozorování kvantifikována a omezila se pouze na konstatování, zda se hmyz během zatmění choval obvyklým způsobem či zda přestal létat. Zdá se pravděpodobné, že řada pozorovatelů své informace získala na základě vizuálního zaznamenání jednoho nebo jenom několika málo exemplářů hmyzu a tím pádem tyto informace nejsou spolehlivé, v řadě případů jsou pravděpodobně nepřesné až mylné.
Dva pozorovatelé konstatovali, že přestal létat hmyz obecně [2,23]. Podle [81] byla pozorována dočasně snížená aktivita hmyzu (Insecta), zvláště včel medonosných (Apis mellifera). V případě [18] pozorovatelka vyjádřila dojem, že vlivem ochlazení hmyz klesl k zemi, je ovšem nutné podotknout, že v tomto případě se na obzoru kupily dešťové mraky blízké fronty, což pochopitelně mohlo chování hmyzu ovlivnit.
Rovnokřídlí (Orthoptera)
Někteří pozorovatelé sledovali cvrkot cvrčků. Tito pozorovatelé neuvádějí přesný druh, jednalo se tedy o blíže nespecifikované zástupce podřádu cvrčků (Grylloidea). Podle [17] začali cvrkat cvrčci až poté, co pozorovatel zaregistroval začátek šeření. V té době byla již velice blízko dešťová fronta, což mohlo také ovlivnit jejich chování. Naopak [36] při slunečném počasí slyšel cvrkot cvrčků i mimo zatmění, 5 minut před začátkem úplné fáze zaznamenal jejich utišení, asi 3 minuty po skončení úplné fáze se ozvalo opětovné cvrkání. Pozorovatelka [37] uvádí z doby maximálního zatmění, že cvrčkové nejsou slyšet, o jejich zvukových projevech se zmiňuje až 33 minut po maximu zatmění. Cvrkot cvrčků zaznamenal také [27], a to jednak necelou třičtvrtěhodinu před maximem zatmění (velká oblačnost), jednak v době kolem maximální fáze slunečního zatmění (polojasno); protože ale mezi těmito dvěma pozorováními nebyl jejich cvrkot zaznamenán, není možné jednoznačně posoudit jejich aktivitu v závislosti na fázi zatmění. Podle [63] během zatmění cvrkali cvrčci stejně jako večer.
V menší míře byla ze strany pozorovatelů věnována pozornost také zástupcům dalších podřádů. Pozorovatelka [46] se zmiňuje o občasném zacvrkání blíže neurčených představitelů podřádu kobylek (Tettigonioidea) v době kolem maximální fáze zatmění, a to v lukách, pozorovatel [34] zaznamenal po setmění cvrkot kobylky zelené (Tettigonia viridissima) ze stromu v parku. Pozorovatelé [61] uvádějí, že pozorovaný blíže neurčený jedinec podřádu sarančí (Acridioidea) se během zatmění choval klidně.
Blanokřídlí (Hymenoptera)
Z řádu blanokřídlých (Hymenoptera) byly pozorovány především včely medonosné (Apis mellifera). Poměrně zajímavé pozorování aktivity těchto včel bylo provedeno na jihu Čech [22]. F.Vaclík při něm pozoroval chování včel jednoho včelstva, konkrétně počítal včely na česnu úlu a v jeho těsné blízkosti. Vzhledem k velkému pohybu včel počítal vždy několikrát a stanovil průměr. Odhadoval také, kolik včel z celkového počtu létá. Po celou dobu pozorování bylo převážně polojasno, na konci zataženo. Pozorování se uskutečnilo v obci Sedlo v okrese České Budějovice v nadmořské výšce 460 metrů, maximální fáze zatmění nastala ve 12.43 SELČ a zakryto bylo v době maxima 98.4 % slunečního kotouče. Pozorovatel konstatuje úbytek včel již v době, kdy člověk nebyl schopen zaznamenat zakrývání slunečního kotouče. K dále uvedeným číselným údajům je vhodné doplnit informaci, že začátek částečného zatmění v místě pozorování nastal v 11.21 SELČ a jeho konec ve 14.05 SELČ, konec pozorování byl narušen zhoršením počasí. Zde jsou uvedeny získané výsledky tohoto pozorování:
| Čas SELČ | Počet včel u úlu celkem | Z toho včel létajících |
| [h.min] | [ks] | [%] |
| 11.15 | 14 | 50 |
| 11.25 | 16 | 50 |
| 11.45 | 18 | 25 |
| 12.15 | 9 | 25 |
| 12.20 | 6 | 30 |
| 12.33 | 4 | 20 |
| 12.45 | 2 | 2 |
| 13.00 | 4 | 2 |
| 13.18 | 13 | 20 |
| 13.54 | 16 | 25 |
| 14.10 | 12 | 25 |
| 14.30 | 12 | 25 |
Výsledky pozorování počtu včel jsou zobrazeny na následujících grafech:
Včely medonosné (Apis mellifera) sledoval také pozorovatel [52], a to na západním okraji Prahy. Uvedený pozorovatel počítal množství včel vylétajících z úlu; tyto včely létaly zcela normálně, stále v počtu kolem 40 včel/min, a to až do doby asi půl hodiny před maximální fází zatmění, kdy se v souvislosti s příchodem studené fronty změnilo náhle počasí. Pozorovatel také měřil teplotu a vlhkost v medníku úlu a venku. V úlu byl zjištěn pouze nepatrný pokles teploty a mírný pokles vlhkosti, tuto změnu ale přisuzuje pozorovatel spíše prudké změně venkovní teploty (o více než 5 °C během jedné hodiny) nežli změně regulačních schopností včel či jiným podobným jevům. Pokles hodnoty úlové vlhkosti začal současně s poklesem venkovní teploty, zatímco ale pokles venkovní teploty skončil zhruba 33 minut po maximu zatmění, pokles úlové vlhkosti skončil přibližně 53 minut po maximu slunečního zatmění. Tyto údaje sice nejsou úplně přesné jednak vzhledem k pětiminutovému intervalu měření, jednak vzhledem k nevýraznému a neostrému minimu naměřených hodnot, přesto je však vidět, že minimum vlhkosti v medníku úlu nastalo později než minimum venkovní teploty. Je však nutno podotknout, že kolem 11.30 SELČ přišla poměrně náhle těžká nízká oblačnost, asi půl hodiny před maximem zatmění se počasí výrazně zhoršilo a v době samotného maxima slunečního zatmění bylo již pozorovací stanoviště plně v režii přecházející studené fronty. Naměřené hodnoty mohly být tedy výrazně ovlivněny příchodem této studené fronty, svůj vliv mohlo mít i použití z meteorologického hlediska nestandardního měřícího zařízení a jeho umístění. Teplota, tlak a vlhkost byla měřena registračním přístrojem Commeter, jehož čidlo bylo umístěno v krabičce velké 5x5x3 cm, setrvačnost při měření vlhkosti i teploty činila několik minut. Venkovní vlhkost nebyla určena příliš přesně, byla měřena pozorovatelem ručně pomocí vlasového vlhkoměru s absolutní chybou kolem 5 %. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Poslední zde publikované údaje jsou ze 16.00 SELČ, což je okamžik 3 hodiny 18 minut po maximální fázi zatmění, tedy 1 hodina 57 minut po skončení celého zatmění; je však vhodné podotknout, že pozorovatel prováděl tato měření až do 02.20 SELČ následujícího dne, pro zájemce jsou tyto informace k&násp dispozici na adrese Západočeské pobočky ČAS.
Začátek částečného zatmění: 11.21 SELČ
Maximální fáze zatmění: 12.42 SELČ
Konec částečného zatmění: 14.03 SELČ
Perioda měření: 5 min
| Číslo měření | Čas SELČ [h.min] |
Vlhkost 1 externí [%] |
Vlhkost 2 v medníku [%] |
Teplota 1 externí [°C] |
Teplota 2 v medníku [°C] |
Tlak [hPa] |
| 1 | 11.15 | 60 | 71 | 26.6 | 32.0 | 1001 |
| 2 | 11.20 | 67 | 25.3 | 32.2 | 999 | |
| 3 | 11.25 | 63 | 24.7 | 32.2 | 999 | |
| 4 | 11.30 | 64 | 24.5 | 32.2 | 1000 | |
| 5 | 11.35 | 64 | 24.4 | 32.1 | 1000 | |
| 6 | 11.40 | 68 | 24.6 | 32.1 | 999 | |
| 7 | 11.45 | 65 | 24.9 | 32.1 | 999 | |
| 8 | 11.50 | 61 | 24.6 | 32.1 | 999 | |
| 9 | 11.55 | 61 | 24.7 | 32.0 | 999 | |
| 10 | 12.00 | 58 | 71 | 25.1 | 32.0 | 999 |
| 11 | 12.05 | 62 | 25.1 | 32.0 | 999 | |
| 12 | 12.10 | 61 | 25.0 | 31.9 | 999 | |
| 13 | 12.15 | 61 | 24.6 | 32.0 | 999 | |
| 14 | 12.20 | 59 | 24.3 | 32.2 | 999 | |
| 15 | 12.25 | 59 | 23.8 | 32.2 | 1000 | |
| 16 | 12.30 | 59 | 23.4 | 32.2 | 1000 | |
| 17 | 12.35 | 57 | 22.7 | 32.1 | 1000 | |
| 18 | 12.40 | 70 | 58 | 22.0 | 32.0 | 1000 |
| 19 | 12.45 | 61 | 21.3 | 32.0 | 1000 | |
| 20 | 12.50 | 60 | 21.0 | 31.8 | 1001 | |
| 21 | 12.55 | 58 | 20.6 | 31.8 | 1001 | |
| 22 | 13.00 | 59 | 20.2 | 31.8 | 1001 | |
| 23 | 13.05 | 59 | 19.9 | 31.7 | 1001 | |
| 24 | 13.10 | 59 | 19.7 | 31.6 | 1001 | |
| 25 | 13.15 | 61 | 19.6 | 31.6 | 1001 | |
| 26 | 13.20 | 58 | 19.6 | 31.8 | 1001 | |
| 27 | 13.25 | 56 | 19.6 | 31.8 | 1001 | |
| 28 | 13.30 | 56 | 19.7 | 31.7 | 1001 | |
| 29 | 13.35 | 55 | 19.7 | 31.7 | 1001 | |
| 30 | 13.40 | 58 | 19.8 | 31.6 | 1001 | |
| 31 | 13.45 | 60 | 20.0 | 31.6 | 1001 | |
| 32 | 13.50 | 57 | 20.2 | 31.6 | 1001 | |
| 33 | 13.55 | 55 | 20.3 | 31.6 | 1002 | |
| 34 | 14.00 | 56 | 20.3 | 31.5 | 1002 | |
| 35 | 14.05 | 56 | 20.4 | 31.5 | 1002 | |
| 36 | 14.10 | 54 | 20.4 | 31.4 | 1002 | |
| 37 | 14.15 | 58 | 20.5 | 31.4 | 1002 | |
| 38 | 14.20 | 54 | 20.5 | 31.5 | 1002 | |
| 39 | 14.25 | 56 | 20.6 | 31.6 | 1002 | |
| 40 | 14.30 | 53 | 20.9 | 31.6 | 1002 | |
| 41 | 14.35 | 53 | 20.9 | 31.6 | 1002 | |
| 42 | 14.40 | 55 | 21.0 | 31.5 | 1002 | |
| 43 | 14.45 | 56 | 21.1 | 31.6 | 1002 | |
| 44 | 14.50 | 57 | 21.0 | 31.6 | 1002 | |
| 45 | 14.55 | 56 | 21.1 | 31.6 | 1002 | |
| 46 | 15.00 | 76 | 57 | 21.2 | 31.6 | 1002 |
| 47 | 15.05 | 60 | 21.4 | 31.7 | 1002 | |
| 48 | 15.10 | 60 | 21.4 | 31.8 | 1002 | |
| 49 | 15.15 | 62 | 21.2 | 31.8 | 1002 | |
| 50 | 15.20 | 58 | 21.1 | 31.9 | 1002 | |
| 51 | 15.25 | 59 | 21.1 | 31.9 | 1002 | |
| 52 | 15.30 | 60 | 21.0 | 32.0 | 1002 | |
| 53 | 15.35 | 59 | 21.0 | 32.0 | 1002 | |
| 54 | 15.40 | 65 | 21.0 | 32.1 | 1002 | |
| 55 | 15.45 | 62 | 21 | 32.1 | 1002 | |
| 56 | 15.50 | 58 | 20.9 | 32.0 | 1002 | |
| 57 | 15.55 | 60 | 20.9 | 32.0 | 1002 | |
| 58 | 16.0 | 75 | 61 | 20.7 | 31.9 | 1002 |
Zajímavé pozorování uvádí [68]. Podle tohoto pozorovatele bylo v době slunečního zatmění zataženo vysokou oblačností, pouze občas prosvítalo zatmívající se Slunce, včely medonosné (Apis mellifera) vyvíjely silnou aktivitu. Žádná viditelná změna v této aktivitě nebyla pozorována až do dvou minut před totalitou, kdy vracející se včely začaly se širokými přelety úlu k jeho zadní části, tedy k západu, místo toho aby se jako obvykle snášely dolů a dovnitř. Odlétající včely se začaly aktivně hemžit vepředu a na bocích úlu, některé vylétly do vzduchu, udělaly široký oblouk a usedly na vegetaci před úlem, tedy na východ od úlu. Totalita trvající 55 sekund měla nesmírný vliv, jako když gigantický vypínač vypnul Slunce a pak ho zase zapnul. Při konci úplného zatmění včely pokračovaly v hemžení na vrchu, bocích a česnu ještě asi 10 minut než vlezly dovnitř úlu, asi po 20 minutách se vrátily k normálnímu způsobu odletů.
Dočasně sníženou aktivitu hmyzu (Insecta), zvláště včel včel medonosných (Apis mellifera), zaznamenali pracovníci arboreta Nový Dvůr na Opavsku [81]. Pokles aktivity včel byl zjištěn také v parku u pardubického zámku, kde byl za dobrého počasí (občas lehký mráček, jinak jasno) zaregistrován výrazný úbytek počtu včel [16]. Pozorovatelka [37] zaznamenala poletování včel až 43 minut po maximální fázi zatmění. Naopak podle [18] včely medonosné (Apis melifera) ani čmeláci (Bombus sp.) při zatmění nepřerušili svou běžnou práci v květinách. Při tomto pozorování bylo v zenitu téměř jasno, ale nad obzorem se kupily dešťové mraky blízké fronty. Také podle [21] byly včely na květech pozorovány jako obvykle, a to při pěkném počasí s lehkou oblačností po celou dobu zatmění, přičemž Slunce bylo viditelné stále. Také pozorovatelé [63] zaznamenali při silně zamračené obloze let včel medonosných ještě dvě minuty před začátkem úplné fáze zatmění, během samotného úplného zatmění se však o jejich chování nezmiňují.
Pro srovnání je dále uvedeno pozorování Johna Scotta z Austrálie, které bylo provedeno sice již v roce 1976, ale získáno nyní v rámci popisovaného experimentu. Uvedený pozorovatel sledoval chování včel medonosných (Apis mellifera) v roce 1976 při úplném zatmění Slunce, které nastalo asi dvě hodiny před západem Slunce, a to v centrální části Victorie, nejjižnějšího státu australského kontinentu. Sledováno bylo včelstvo z 12 úlů umístěných v australské buši. Několik hodin před zatměním byly sledovány přilétající a odlétající včely, asi 20 minut před úplným zatměním jejich veškerá aktivita mimo úly ustala. To trvalo i během totality a po ní, evidentně žádná včela nezůstala venku během zatmění, všechny byly včas v úlu. Žádná včela nebyla mimo úl ani hodinu po totalitě. Během první hodiny po úplném zatmění Slunce nebyla tedy mimo úl žádná včela, druhou hodinu po úplném zatmění, tedy poslední hodinu před západem slunce, již pozorovatel sledování včel neprováděl. Je vhodné ještě doplnit, že během uvedeného pozorování bylo počasí stabilní a k žádné jeho změně nedošlo.
Další pozorovaní představitelé řádu blanokřídlých při zatmění Slunce v srpnu 1999 byli mravenci, v obou dále uvedených případech se jedná o blíže neurčené představitele nadčeledi mravenců (Formicoidea). Mravenci podle [63] přestali lézt, a to těsně před začátkem úplné fáze zatmění, znovu začali lézt už jednu minutu po skončení úplné fáze. Při tomto pozorování bylo zataženo, vypadalo to jako před bouřkou, žádná bouřka však nenastala a naopak se později vyjasnilo. Mravence pozoroval také [70], avšak pouze v průběhu nepříliš pokročilých fází částečného zatmění, jejich chování bylo tehdy beze změny.
Motýli (Lepidoptera)
Mezi další sledované hmyzí řády patří motýli (Lepidoptera). Podle pozorování [65] během slunečního zatmění motýl usnul. Podobně také pozorovatel [36] uvádí, že blíže neurčený motýl v době středu zatmění zůstal stát na cestě, vzlétl asi 4 minuty po středu zatmění, tedy 3 minuty po skončení jeho úplné fáze. O motýlech se zmiňuje také [27], uvádí však jejich let pouze 53 minut po začátku částečné fáze zatmění, tedy 27 minut před maximální fází, a to bez bližších podrobností. Pozorovatelka [37] uvádí, že v době maximálního zatmění motýli (Lepidoptera), většinou blíže nespecifikovaní představitelé čeledi běláskovitých (Pieridae), seděli v trávě, přičemž se nenechali ani vyprovokavat, ihned zase zapadli do trávy. Podle [25] na začátku úplné fáze slunečního zatmění prolétali kolem dva blíže neurčení bělásci (Pieridae), posléze usedli na zem s roztaženými křídly, seděli nehnutě v trávě a odletěli asi dvě minuty po skončení úplné fáze zatmění. Let bělásků zelných (Pieris brassicae) byl zaznamenán ještě 19 minut před maximální fází zatmění, a to bez bližšího upřesnění [6]. Pozorovatel [34] uvádí, že ihned po setmění nad květem petunie zaševelil svými křídly lišaj svlačcový (Agrius convolvuli), pozorovatelka [37] z doby maxima slunečního zatmění uvádí vylétávání můrek, není však zcela zřejmé, zda se jedná o blíže neurčené zástupce čeledi můrovitých (Noctuidae) nebo o zástupce jiných čeledí.
Dvoukřídlí (Diptera)
Několik pozorování se týkalo řádu dvoukřídlých (Diptera). Kupodivu málo pozorování bylo zaznamenáno o komárech, tedy zástupcích čeleďi komárovitých (Culicidae) bez uvedení jejich přesného druhu. Pozorovatel [70] nezaznamenal zvýšení jejich aktivity; je přitom pravda, že na dané lokalitě se komáři nevyskytovali příliš hojně, nicméně během večerů před zatměním a po něm bylo jejich obtěžování a bodání občas naprosto zřejmé a citelné. Podle [3] se komáři vyrojili, avšak pozorovatelka neuvádí bližší podrobnosti. Pozorovatel [31] uvádí z lužní oblasti, kde se komáři vyskytovali ve velkém množství, že při momentálně polojasné obloze komáři začali výrazně více bodat, a to 62 minut po začátku částečné fáze zatmění, tedy 20 minut před jeho maximem, vyjádřeno jiným srovnáním asi 7 minut poté, co pozorovatel zaznamenal znatelné ochlazení a současně i pouhým okem patrný úbytek denního světla. Při vyhodnocování předchozích informací je však nutno si uvědomit, že aktivita komárů závisí velice silně na místních podmínkách a může být rozdílná i na stanovištích vzdálených pouze několik desítek metrů od sebe, navíc její zaznamenání závisí i na citlivosti a vnímavosti konkrétních osob. Tak v pásu totality byla na ploše o rozloze necelé poloviny hektaru zaznamenána několika pozorovateli jak úplná nečinnost komárů, tak činnost komárů před zatměním, během zatmění i po něm v nezměněné intenzitě a dokonce i výrazný nárůst aktivity (bodání) komárů během zatmění [53,53]. Nečinnost komárů uvádí také [60] ze stanoviště vzdáleného 2-3 km od [53,53].
Byli pozorováni i další představitelé dvoukřídlých (Diptera). Větší aktivitu blíže neurčených představitelů čeledi ovádovitých (Tabanidae) zaznamenala pozorovatelka [21], která upozornila na větší než obvyklé napadání svojí osoby a také pasoucí se kozy. Podle téže pozorovatelky byly na květech jako obvykle pestřenky, tedy blíže neurčení představitelé čeledi pestřenkovitých (Syrphidae). O mouchách, tedy blíže neurčených představitelích čeledi mouchovitých (Muscidae), se zmiňuje pozorovatel [2], podle jehož pozorování si při dobrém počasí a zcela jasné obloze sedaly a nelétaly. Mouchy přestaly létat také podle [46]. Pozorovatelka [37] se o létání much zmiňuje až 43 minut po maximu slunečního zatmění, podle [64] mouchy zalezly a po zatmění zase vylezly, a to při zatažené obloze, obdobně podle [63] se mouchy cpaly do domů. Pozorovatel [83] uvádí, že se 10 minut před úplným zatměním vyrojilo nad zemí obrovské mračno malých přesněji neurčených mušek, a to přímo v zákrytu se stínem stromu. Mračno mělo v průměru asi dva metry. Uvedený pozorovatel vyrojení těchto mušek přirovnává k okamžiku, kdy se při západu Slunce a po setmění objevuje nejvíce mušek pozorovatelných při jízdě po silnici. V době uvedeného pozorování byla nízká roztrhaná oblačnost, o tři minuty později bylo již zcela jasno.
Plazi (Reptilia)
Želvy (Testudinata)
Podle pozorovatelů [10] blíže nespecifikovaná vodní želva nejevila při zatmění žádné změny chování. Pozorovatelka [2] uvádí, že dvě suchozemské želvy nezjištěného druhu se před zatměním klidně pásly v ohrádce, jakmile se začalo stmívat a ochlazovat, otočily se obě zadečkem ke Slunci, zalezly do krunýřů a nehýbaly se. Podle zmíněné pozorovatelky není obvyklé, aby se tyto želvy otáčely zadečkem ke Slunci, a to obě najednou, obvykle při ochlazení zalézají do krunýřů nezávisle na sobě a otáčejí se přitom kamkoliv. Je možné, že současné zalezení do krunýřů bylo způsobené rychlým průběhem ochlazení, celý jev a především natočení obou želv zadečkem ke Slunci považují však zkušení chovatelé a pozorovatelé želv spíše za náhodu [77]. Další informace sděluje, že v Plzni, kde bylo v době zatmění zataženo, byla v té době v zoologické zahradě pozorována zvýšená sexuální aktivita zejména v oddělení plazů, především želví samci byli při chuti a neobvykle aktivní [87].
Ptáci (Aves)
Ptáci (Aves) obecně
Během zatmění ptáci obvykle utichli. O ztišení ptáků bez specifikace příslušného druhu informuje řada pozorovatelů [2,8,25,30,31,35,36,37,48,51,56,63,67,70,72,73,79,81,87,90,92,94]. Informace [73,90] pocházejí z Čečenska, kde zatmění bylo jenom částečné, přičemž zakryto Měsícem bylo pouze 81 % slunečního kotouče. Pozorování [79,87,92] se týkají plzeňské zoologické zahrady, kde bylo v danou dobu zataženo. Začátky ztišení ptáků jsou popisovány různě, a to formulací "houstnoucí tma ztišila všechny ptáky" [72], formulací "když se setmělo" 2], neurčitě jako doba závěru částečného zatmění krátce před úplnou fází 35] nebo časovým údajem asi 8 minut před maximální fází zatmění [56], 7 minut před maximální fází zatmění [37], v jiných případech 5 minut před začátkem úplné fáze (6 minut před středem zatmění) 36], případně 10 minut před začátkem úplné fáze zatmění (11 minut před jeho středem) [25]. V případě pozorování [25] se uvedený čas týká také omezování letů ptáků; totéž platí i pro [36], kde pozorovatel navíc upřesňuje, že v jim výše uvedeném čase ptáci ztichli, zalezli do stromů a pípali, v době středu zatmění ztichli úplně, opět vylétli z korun stromů a začali se ozývat asi 4 minuty po středu zatmění (3 minuty po skončení úplné fáze). Také podle [67] přestali ptáci létat, bližší podrobnosti nejsou uvedeny. Podle [53] ptáci z oblasti pozorovacího stanoviště, rovinatého zemědělsky obhospodařovaného pozemku, na dobu totality odletěli pryč, pravděpodobně směrem k blízkému městu. Časy těchto odletů jsou i s doplňujícími údaji uvedeny níže v závěrečném odstavci tohoto oddílu. Návrat prvního blíže neurčeného ptáka byl zaznamenán 3 minuty po skončení úplné fáze slunečního zatmění, o minutu později se objevilo hejno také blíže neurčeného druhu ptáků, o další minutu později byl zaznamenán první zvukový projev - pták neurčeného druhu se ozýval velice radostně, jako kdyby z plných plic vítal zjasňující se Slunce. Zjištěné časy pochopitelně závisejí na konkrétní pozorovatelské činnosti příslušného pozorovatele a na jeho umístění na stanovišti; jiný pozorovatel na stejné lokalitě zaznamenal přelet prvního blíže neurčeného ptáka již necelou minutu po skončení úplné fáze zatmění [53]. Pozorovatel [56] sděluje, že ptáci utichali pozvolna, jako kdyby se zvuk stahoval ovladačem hlasitosti, v době maxima bylo úplné ticho, poté pozvolna narůstala intenzita jejich hlasových projevů a 32 minut po maximu zatmění už se zdála intenzita jejich hlasových projevů zcela normální. Pozorovatel [25] uvádí, že šest minut po skončení úplné fáze zatmění (7 minut po maximu) se pomalu za
Autor článku: Antonín Dědoch
Aktualizace: 10. 10. 2007
