Západočeská pobočka

Výzkum reakce fauny na zatmění Slunce

Zatmění Slunce je nezvyklý přírodní jev, při němž dochází k výraznému dočasnému poklesu intenzity světla a k  menším změnám některých dalších fyzikálních charakteristik prostředí. Většina živočichů reaguje na tento jev změněným chováním. Obvykle denní živočichové omezují svoji aktivitu (noční živočichové naopak začínají být aktivní), tedy reagují tak, jako by se den měnil v noc. Některé živočišné druhy jsou poplašené, jiné nikoliv. Některé živočišné druhy na zatmění Slunce nereagují vůbec. Začátek případné reakce je rozdílný u různých živočichů - zatímco některé druhy hmyzu začínají reagovat prakticky ihned po začátku částečné fáze, řada větších živočichů začíná reagovat až krátce před začátkem fáze úplné.

Zkoumáním chování živočichů při zatmění Slunce se již v minulosti zabývala řada biologů. Výzkum byl obvykle prováděn na omezeném počtu pozorovacích stanovišť, výjimečně na větším území (např. 30.6.1954 pokrývala pozorování dobrovolníků území celého Polska). Výzkum byl prováděn ve volné přírodě, v zoologických zahradách nebo v biologických laboratořích, vždy se ale soustředil na omezený počet vybraných živočišných druhů. Byly zjištěny cenné poznatky, v některých případech však různé výzkumné týmy dospěly k rozdílným závěrům. Tuto skutečnost je možné vysvětlit částečně tím, že odpověď organizmu na jeden a týž vnější podnět se mění s fází rytmového cyklu, v níž se daný organizmus právě nachází. Svůj vliv mohou mít i rozdílné charakteristiky daného prostředí. Proto by bylo vhodné provést komplexní experiment, při němž by se zjišťovalo chování živočichů při zatmění Slunce v různých podmínkách. Právě to je úkolem popisovaného experimentu. Jeho cílem je tedy zjistit:

  • které živočišné druhy na zatmění Slunce reagují a které nikoliv
  • jakým způsobem jednotlivé živočišné druhy reagují
  • ve který okamžik začínají (končí) jednotlivé druhy reagovat
  • jak závisí čas a způsob reakce na vnějších a vnitřních podmínkách(velikost fáze zatmění nebo délka úplného zatmění, počasí, prostředí, zeměpisná poloha, fáze biologického rytmu, rušivé vlivy).

Pro dosažení plánovaných cílů je nutné výzkum provádět co největším počtem pozorovatelů na co největším počtu pozorovacích stanovišť v pásu totality (úplného zatmění) i mimo něj, a to za jakéhokoliv počasí.

Na každém stanovišti budou pozorovány pokud možno všechny sledovatelné druhy živočichů, a to jak volně žijících, tak i zdomácnělých a chovaných v zajetí. Činnost jednotlivých pozorovatelů bude záviset na jejich zkušenostech a schopnostech, materiálním vybavení, pozorovacím stanovišti a počasí. Vzhledem k veliké rozmanitosti uvedených podmínek nejsou vydány přesné a konkrétní pokyny pro pozorování, ale pouze poněkud obecnější "Zásady pozorování". Prosíme proto všechny ochotné spoluobčany o spolupráci. Co je k tomu potřeba? Pouze si pozorně přečíst následující "Zásady pozorování" a podle možností se jimi řídit. Za případnou spolupráci velice děkujeme.


ZÁSADY POZOROVÁNÍ

Pro úspěšný průběh experimentu a dosažení optimálních výsledků je nutno dodržovat tyto zásady:

  • Pozorování provádíme na místě, kde se alespoň částečně projeví zatmění Slunce. Pozorování je tedy možné provádět nejenom v pásu totality, ale i mimo něj, a to za jakéhokoliv počasí.
  • K pozorování zvolíme stanoviště, na kterém jsou dobře pozorovatelní živočichové bez působení rušivých vlivů. Na tomto stanovišti pozorujeme všechny sledovatelné živočichy, a to jak volně žijící, tak i zdomácnělé a chované v zajetí. Nevyhýbáme se přitom ani pozorování drobných a hůře sledovatelných živočichů - např. hmyz je k zatmění Slunce podstatně citlivější než ptáci nebo savci.
  • Není-li možné pozorovat všechny sledovatelné živočichy pro jejich veliký počet, dáme přednost pozorování živočišných druhů dobře sledovatelných nebo nám dobře známých. V zoologických zahradách dáme přednost pozorování živočišných druhů vyskytujících se také volně v evropské přírodě nebo živočišných druhů jim příbuzných před pozorováním živočichů exotických.
  • Před pozorováním a během něj se chováme klidně a nenápadně, abychom nerušili objekty svého výzkumu. Pozorování provádíme všemi dostupnými prostředky a způsoby. Zkoumáme především vizuální a zvukové projevy živočichů. Zaznamenáváme i všechna negativní pozorování, tedy ty případy, kdy živočichové na zatmění Slunce nereagují. Odchyty jednotlivých živočichů můžeme provádět v souladu s ochranou přírody a při dodržení všech zákonů příslušného státu. Stopy nočních živočichů (otisky šlépějí, trus) zkoumáme pouze v případě, jsme-li si jisti, že se nejedná o  pozůstatek předcházejících nocí. Můžeme realizovat i vlastní aktivní pokusy (např. vypouštět ze svého stanoviště poštovní holuby v různou dobu během zatmění i mimo něj a registrovat dobu potřebnou k návratu do holubníku).
  • Je-li to možné, zjišťujeme také kvantitativní (číselné) údaje o chování živočichů (např. počet včel medonosných vyletujících z úlu během zvoleného časového intervalu).
  • Podle možností zaznamenáváme všechny údaje o  charakteristikách pozorovacího stanoviště a jejich změnách během zatmění Slunce i mimo něj (intenzita osvětlení, oblačnost, teplota, tlak, vlhkost, směr a síla větru, rušivé vlivy).
  • Ke všem pozorovaným skutečnostem si zaznamenáme čas jejich pozorování.Poznamenáme si také čas začátku, konce a případných přerušení pozorování.
  • Pozorování začneme v dostatečném předstihu před začátkem zatmění a ukončíme po skončení zatmění, resp. po skončení reakcí živočichů na toto zatmění. Podle možností provedeme srovnávací pozorování živočichů a charakteristik stanoviště ve stejnou dobu předcházející a následující den. V případě nočních a soumračných živočichů je vhodné provést také srovnávací pozorování v době jejich aktivity.
  • Zprávu o pozorování je nutno poslat na adresu Západočeské pobočky ČAS. V této zprávě je žádoucí uvést zeměpisnou polohu pozorovacího stanoviště, popis tohoto stanoviště, popis počasí a jeho změn během zatmění, popis průběhu intenzity osvětlení a rušivých vlivů během pozorování, popis chování sledovaných živočichů v den zatmění i během srovnávacích pozorování a kontaktní adresu pozorovatele pro případné doplňující dotazy. Kromě pozorovaných reakcí sledovaných živočichů je nutné uvést i reakce negativní, t.j. případy těch živočichů, kteří na zatmění Slunce nereagovali. U všech pozorovaných živočichů je nutné uvádět jejich co nejpřesnější zoologické označení. Nepodaří-li se příslušný živočišný druh určit, je nutno pořídit co nejdokonalejší popis těchto živočichů k jejich dodatečnému určení koordinátorem experimentu. U živočichů chovaných v zajetí je žádoucí sdělit také rozměry a další charakteristiky klece, případně výběhu. U  všech uváděných jevů je nutné sdělit co nejpřesnější časové údaje, a to včetně začátku, konce a přerušení pozorování.
  • Všechny obdržené údaje budou použity ke zpracování. Pro získání spolehlivých a hodnověrných výsledků by se pozorovatelé měli snažit dodržet všechny uvedené zásady, cenná a ke zpracování přijímaná budou ale i pozorování neúplná, odpovídající uvedeným zásadám jen částečně.
  • Výsledek experimentu závisí na počtu pozorovatelů a pozorovacích stanovišť. Je proto možné a žádoucí sdělit Západočeské pobočce ČAS i všechny informace o chování živočichů během zatmění Slunce, zjištěné jinými osobami. Je také vhodné předem upozornit na tento experiment další osoby, ochotné podílet se na spolupráci.

Autor článku: Antonín Dědoch
Aktualizace: 9. 10. 2007

© 2006-2019 Západočeská pobočka České astronomické společnosti