Západočeská pobočka

URČENÍ ČASŮ T1 A T4

Zadání:

Stanovit s maximální možnou přesností okamžiky prvního (T1) a posledního (T4) kontaktu v průběhu úplného zatmění Slunce.

Úvod do problematiky:

Přímé určení okamžiků posledního a především pak prvního kontaktu při pozorování zatmění Slunce je prakticky nemožné. Použitelnou metodou zaručující dostatečnou přesnost je však měření délky tětiv po začátku a před koncem částečné fáze zatmění. Při zatmění zakrývá měsíční kotouč část disku Slunce. S časem se velikost zatmění mění a současně s ní se proměňuje i délka tětivy c. Ze závislosti délek tětiv změřených v přesně definovaných časových okamžicích lze pak stanovit časové okamžiky T1 a T4. Délku tětiv je nejlepší měřit z fotografií, ale není ani vyloučeno jejich hodnoty získávat přímým odměřováním přímým měřením při projekci Slunce na stínítko.

Cíl experimentu:

Získání opakovaně velikosti tětiv v přesně definovaných okamžicích krátce po začátku a krátce před koncem částečné fáze úplného zatmění.

Materiální zabezpečení experimentu:
  • Fotografický kinofilmový přístroj s uzávěrkou s  expozičním časem 1/1000s, možností připojení drátěné spouště a metrickým závitem M42x1 (např. Minolta, Practica), pro připojení objektivu.
  • Teleobjektiv MTO 1000 nebo Rubinar. Ohnisková vzdálenost kolem 1000 mm, průměr objektivu 100 mm, světelnost 11.5. Zorné pole 1° 50' x 1° 20'.
  • Telekonvertor 2x umožňující protáhnout na dvojnásobek ohniskovou vzdálenost použitého objektivu. Parametry MTO 1000 se pak změní následovně: F = 2000 mm; světelnost - 23; zorné pole 55' x 40'.
  • Drátěná spoušť.
  • Masivní, pevný stativy osazený co nejjednodušší, snadno ustavitelnou a bez obtíží ovladatelnou paralaktickou montáží vybavenou minimálně jemným ručním pohybem v rektascenzi. Montáž musí mít nastavitelný náklon pro rozdílné zeměpisné šířky v rozsahu úhlů 40° až 55°.
  • Černobílý negativní kinofilm (36 snímků) Fomapan 100, citlivost 100 ASA (není podmínkou).
  • Přijímač časového signálu DCF77 s možností připojení k elektronickým stopkám.
  • Elektronické stopky s dostatečným počtem mezičasů (pamětí) pro přesné stanovení časů expozic.
  • Vítaná bude možnost využít zařízení GPS k  určení maximálně přesné polohy pozorovacího stanoviště.
Provedení experimentu:

Poloha pozorovacího stanoviště by měla být vybrána v  nejtěsnější blízkosti osy zatmění na přesně určeném stanovišti se známou zeměpisnou délkou, šířkou i  nadmořskou výškou. K získání dostatečné přesnosti je nezbytné mít k dispozici co nejpodrobnější mapu okolí pozorovacího stanoviště (1 : 50 000) s vyznačením souřadnicové sítě. Vlastní pozorovací místo je nutno dobře popsat z hlediska umístění vůči významným bodům snadno identifikovatelným v mapě (křižovatky, kostel, výšková kóta, atp.) Ke orientačnímu stanovení souřadnic pozorovacího místa může sloužit i mobilní zařízení GPS. Je nutno provést několik měření (včetně údaje o čase jednotlivých měření) před i po zatmění. Poloha pozorovacího stanoviště by měla být na přesně určeném stanovišti se známou zeměpisnou délkou, šířkou i  nadmořskou výškou a to s přesností na 15 metrů. Před zahájením experimentu musí být věnována pozornost co nejpřesnějšímu ustavení paralaktické montáže na níž bude fotografická komora umístěna. Usnadní to sledování Slunce v průběhu pořizování série snímků. Zobrazení tětivy by mělo být při každé expozici nastaveno co nejblíže středu zorného pole. Veškeré časy expozic je nutno ve všech případech co nejpřesněji navázat na vědecký časový signál. Je například možné současně se spouští mačkat i mezičasy na elektronických paměťových stopkách a po ukončení série snímků jejich chod navázat na vědecký časový signál DCF 77 a určit absolutní okamžiky expozic.

Expozice budou prováděny ve sledu vyplývajícím z  následujících tabulek:

T1+[s] 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380
T4-[s] 360 360 340 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40

Časy T1 a T4 jsou předem teoreticky spočtené hodnoty pro vybrané souřadnice pozorovacího stanoviště. Je žádoucí pokusit se co nejpečlivěji dodržet sled snímků, čímž se usnadní následné zpracování. Rovnoměrné rozvržení snímků na časové škále povede k přesnějšímu určení okamžiků T1 a T4.

Zpracování výsledků:

Získané záběry budou po svém shodném zvětšení proměřeny s ohledem na délky tětiv.
Zodpovídá: Karel Halíř

Autor článku: Karel Halíř
Aktualizace: 5. 10. 2007

© 2006-2024 Západočeská pobočka České astronomické společnosti