Západočeská pobočka

(925) Alphonsina

Základní údaje o zákrytu - předpověď:

  • úkaz nastane 22. prosince 2003 kolem 21h 51m UT
  • jasnost zakrývané hvězdy: 6.3 mag
  • pokles jasnosti: 5.4 mag
  • maximální trvání zákrytu: 4.0 s

Údaje o zakrývané hvězdě:

  • označení: HIP 23799
  • souhvězdí: Vozka
  • pozice hvězdy: RA 5h 06m 49.554s; Dec = 43° 10´ 28.93“
  • V mag: 6.3 mag

Údaje o planetce:

  • číslo a jméno: (925) Alphonsina
  • přibližný průměr: 54 km

Údaje o úkazu:

  • světový čas a datum geocent. středu úkazu: 22. prosince 2003, 21h 51.0m UT
  • přibližná V jasnost planetky: 11.7 mag
  • geocentrická paralaxa planetky: 5.349"
  • pokles jasnosti během zákrytu: 5.4 mag
  • odhad maximálního trvání zákrytu: 4.0 s
  • rychlost vlastního pohybu planetky v RA: -3.024s/h
  • rychlost vlastního pohybu planetky v Dec: -24.03“/h
  • úhlová vzdálenost a fáze Měsíce: 162°, 0%
(925) Alphonsina mapa

Článek o úspěšném pozorování (Zákrytový zpravodaj 1/2004)

Cesta za 4,2 sekundami, aneb noc plná ledových silnic. Skutečně právě tak dlouhý, nebo lépe řečeno tak krátký, byl teoreticky maximální čas zákrytu hvězdy HIP 23799 planetkou Alphonsina, který byl předpovězen na pozdní večer 22. prosince 2003. Více než 70 km široká stopa stínu s minimální nejistotou vedla z pobalských států přes severozápadní Polsko do Německa, na Berlín, Halle a Frankfurt, aby přes Francii a Španělsko opustila Evropu. Vzhledem k relativně velice vysoké jasnosti zakrývané hvězdy a poměrné blízkosti úkazu se za jeho sledováním vydaly hned dvě nezávislé skupiny pozorovatelů. Jedna byla tvořena pozorovateli z Prahy a severních Čech (Teplice, Ústí) a druhou tvořili západočeští astronomičtí nadšenci. Co všechno jsme zažili a jak dopadlo naše snažení?

"Vánoční" zákryt hvězdy planetkou mě zaujal již při zveřejnění nominálních předpovědí. Vždyť jak často se stane, že Evropu křižuje stín hvězdy o jasnosti blížící se 6. mag. Když se navíc při upřesnění úkaz ještě posunul více na jih, tedy z oblasti Baltu do centrálního Německa, bylo rozhodnuto. Začal jsem prohlížet mapy, vytipovávat nejbližší a nejdostupnější možnou pozorovací linii. Současně se začala formovat skupina pozorovatelů, kteří doma přesvědčili své okolí, že vzácné pozorování je důležitější než vrcholící předvánoční přípravy (což v mnoha případech nebylo jednoduché). S blížícím se zákrytem byla s konečnou platností vybrána pozorovací oblast severozápadně od Weimaru (mezi Jenou a Erfurtem). Jediné co všem účastníkům expedice dělalo stále větší starosti byla nejistá předpověď počasí. Nebyla beznadějná, ale také se nejednalo o stoprocentní pravděpodobnost jasné oblohy nad celou Evropou. Posuďte sami z dopisů rozeslaných před pozorováním kolegou Tomášem Janíkem z ČHMU Ústí nad Labem:


Zdravim, nadeje stale zije, predpovedi osciluji kolem vyjasnovani +/- priblizne 3 hodiny v 1. polovine inkriminovane noci, stale to vypada kolem 50% na uspesne odpozorovani v oblasti stinu planetky, u nas bude zretelne hure, nelze soudit dle aktualniho stavu v Cechach. Prikladam pro predstavu meteogram z jednoho modelu pro Erfurt a k porovnani Prahu, nejvic nas zajima horni prvek - oblacnost. Ostatni modely se nejak vyrazneji nelisi. Toz v pondeli budeme o dost moudrejsi.

Tomas


To bylo v sobotu 20. prosince. V okamžicích krátce před termínem konečného rozhodování o výjezdu a současně i vrcholícího pesimizmu většiny potencionálních účastníků dorazil další e-mail:


Ahoj Karle,

k počasí: stále je pravděpodobná situace s postupným vyjasnovanim od SZ az S a tedy krome JZ Nemecka by mela byt v case T a stope stinu oblacnost jiz dost protrhana, dle dostunych 6 ruznych modelu vetsinou tak 2-5 osmin, pujde o vetsinou jiz jen nizkou oblacnost, tedy kde zrovna bude mrak, tak smula, jinak podminky velmi dobre. Je trochu naznak nejake pretrvavajici oblacnosti od Krusnych h. smerem severnim do oblasti Halle, kde by dle toho mohlo byt oblacnosti vice, tak 5-7 osmin (naznacuje to hlavne ALADIN-viz pripojeny obr.), ale ne vzdy toto vychazi, presto je urcita pravdepodobnost vetsi oblacnosti v teto lokalite, nez na JZ k Erfurtu a na SV k Berlinu. Budu ve spojeni s kolegou na nocni a dle aktualniho vyvoje by snad bylo mozno jeste pripadna stanoviste mirne zkorigovat. Kvuli vlivu orografie by byla mozna dobra lokalita jizne od pohori Harz, nebo pak nekde u Dessau a dal (to uz zase spis kvuli te mozne vetsi oblacnosti u Halle), ale uvidime. Jinak odhaduji pravdepodobnost uspesneho odpozorovani vlivem pocasi 50-80%, kolem Halle to vsak muze byt jen 20-50%, ale jsem presto pro vyjezd. Nove predpovedni materialy (ze 12h) budou az na vyjimky od 16h, to jiz budeme muset byt rozhodnuti, mozna my tady na severu jeste uplne ne, ale vy na zapade Cech urcite. Prave mi prisel mail od M.Cesala z vasi konference, ze se expedice kona, musim to jen potvrdit, ze je slusna sance, v prumeru 2 ze 3 pozorovatelu by meli odpozorovat.

Vy budete mit linii zhruba pres stin planetky nebo to potahnete i do oblasti nejistoty? Dle mailu v Planoccultu a vetsi samotne nejistoty (jeden prumer planetky) jsem Ottu zkousel presvedcit, abychom jedno stanoviste umistili jizne od okraje stinu a zvolili vesti rozestupy, tak 20 km (zvlaste pokud budeme jen 3 - ja, sandor, Moravec, kdyby nahodou Manek s Pribanem nejeli - ale chystaji se tez)

Zatím ahoj Tomas…….


Přiznávám, že ten rozhodl. Skupina byla svolána na 16. hodinu u plzeňského planetária. Nakonec se sešlo deset statečných. Ti se rozčlenili do dvou aut s osádkami Láďa Řehák, Vlaďka Lukešová, Michal Rottenborn, Karel Halíř a od hraničního přechodu i Miloslav Machoň. Osazenstvo druhého auta tvořili Lumír Honzík, Marek Česal a Adamovský, Krištof, Vít. Auta byla plně naložena technikou a kolem půl páté se minikolona pohnula mezi poletujícími vločkami směrem k Rozvadovu. Hraniční přechod jsme překonali bez obtíží. Žádné auto, a znuděný celník se odmítl podívat se i na námi vybrané pasy a pouze nám zamával na další cestu. Optimizmus nám do žil vlévala chvílemi protrhaná oblačnost nad našimi hlavami a rychle ubývající cesta. Jediný kdo zůstával zachmuřený byl Láďa Řehák, který každou půlhodinu poslouchal německé dopravní zpravodajství a správně tušil co nás čeká.

S blížícím se městem Hof (nedaleko Ašského výběžku) se obloha opět zatáhla a z nebe se sypal stále vydatněji sníh. Informace o sněhové vánici s dohledností 50m, 20 km koloně a převrženém kamionu na dálnici č. 9, na níž jsme právě směřovali nebyly optimistické. Nakonec nás dohnaly asi k jedinému možnému správnému rozhodnutí - nad Hofem sjedeme z dálnice a dalších asi 60 km nás čekají více či méně udržované, leč průjezdné, okresky. Naše klouzání se k severu se výrazně zpomalilo, chvílemi i rychlost kolem 50 km/h byla až příliš vysoká.

Situace se o mnoho nezlepšila ani v okamžiku, kdy jsme se před velkou křižovatkou dálnic 9 a 4 Hermsdorfer Kreutz vrátili na hlavní tah Mnichov - Berlín.

Několik kilometrů po změně směru jízdy na západ naše dvě auta zastavila na odpočívadle nedaleko Jeny k poslední poradě. Skleslá, poraženecká nálada byla všudypřítomná a již se zdálo, že obrátíme a jedeme zpět. Na několik chvil se však v tom okamžiku na jihozápadě mezi mraky probojoval statečný Mars. To zvrátilo situaci.

Rozhodnutí bylo dojet do Weimaru a v případě jakékoli naděje rozestavit pozorovatele kolmo na jižní hranici stínu s rozestupem kilometru. Na víc už nebyl v žádném případě čas. Naskákali jsme do aut a v rámci možností jsme se maximální rychlostí hnali na západ. A skutečně oblačnost se začala protrhávat a nad našimi hlavami se více či méně objevovaly hvězdy. Weimarem jsme projeli takzvaně po citu a bez ohledu na dopravní předpisy - do zákrytu zbývaly dvě desítky minut. Auta zastavila asi kilometr, dva za výjezdem z města na silnici směr Sömmerda. "Zde bude první a vyhazujte lidi po jednom až dvou kilometrech! O pět minut později jsem chvatně opustil auto na zcela neidentifikovaném místě - veškeré plány šly přes palubu. Jen v košili s rozepnutou bundou jsem chvatně stavěl svého Someta a snažil se jej zamířit neuvěřitelně vysoko nad hlavu, kde jasně zářilo souhvězdí Vozky.

Krátce po třičtvrtě na jedenáct se mi to podařilo a já spatřil ve středu zorného pole toužebně vyhlíženou hvězdičku (pole jsem z tréninku v předešlých dnech důvěrně poznal). Nevnímal jsem zimu ani vlhko z roztávajícího sněhu pod koleny, na nichž jsem klečel. Okamžik štěstí však vystřídal úděs. Pole se mi začalo náhle ztrácet před očima. Řídká oblačnost pokryla celý zenit a během několika desítek sekund zmizelo prakticky celé hvězdné nebe. Počasí si se mnou hrálo - chvílemi prosvítala Capella a další jasné hvězdy a na některých místech se zákal protrhával. Opět se rozzářil zenit. Zorné pole jsem nastavil prakticky okamžitě a současně jsem zmáčkl stopky - začátek pozorování. Hvězda HIP 23799 však zářila bez sebemenšího mrknutí. Po chvíli bylo jasné, že je po všem. Zmáčkl jsem mezičas na stopkách a mrkl na hodinky - ukazovaly již 22:53. Později jsem zjistil, že mi zákryt unikl o půl minuty - mé stopky se rozběhly ve 21:50:53,82 - prostě smůla. Začala mě být ukrutná zima.

Vytáhl jsem z tašky svetr, šálu, čepici a pořádně se zabalil. Za chvilku na mobil volal Honza Mánek a sděloval mi, že jejich skupina uvízla v zácpě na dálnici a nepozorovali. Ale jak dopadli naši? Na odpověď jsem si musel ještě přibližně půl hodiny počkat. Teprve pak přijelo naše auto. "Tak co?", vyzvídal jsem dychtivě. "Já s Vlaďkou nic - nestíhali jsme, ale Michal to má!". Mé zklamání bylo náhle pryč - perfektní výsledek. Počasí si zažertovalo i s osádkou druhého auta. Měření získal pouze Martin Adamovský a ostatní buď nestihli připravit svůj dalekohled nebo je, podobně jako mě, zradilo počasí.

Cesta zpět se v zrcadlové podobě podobala našemu příjezdu. U Jeny zmizely hvězdy, za dalších několik kilometrů spustila chumelenice a pak už jsme míjeli havarovaná auta, sypače, ….. V ranních zprávách jsem si mohl vyslechnout informaci, že předešlou noc "zcela zkolabovala doprava v sousedním Německu, které postihly sněhové bouře a náledí. Počasí zcela ochromilo dopravu, došlo k řadě dopravních nehod a na několik hodin byl zastaven provoz na řadě dálničních úseků…..".

Z elektronické pošty jsem také dostal další zprávy od kolegů z Prahy a Ústí. Tomáš Janík psal:


Ahoj Karle

hrozne by me zajimalo, jak jste dopadli u toho Erfurtu, my tam vzhledem k predpovedi pocasi take smerovali jako k nadejne oblasti, ale pro zacpu na dalnici se tam nedostali, a zustali zasnezeni. Snad jste se tam dostali a neco napozorovali, pocasi v te oblasti podle stanice Erfurt bylo v sirokem okoli nejlepsi (zrejme orograficky vliv pohori Harz). Ja jsem ti chtel zavolat, ale to cislo, z ktereho jsi mi volal, mi nezustalo v mobilu, nevim proc? Jinak zrejme vysly predpoklady z Planoccultu - posun stinu k jihu, a take tvar a orientace planetky v okamziku zakrytu. Skoda, ze nam to nevyslo, chystali jsme se pokryt jizni cast a alespon 1 stanovistem i mimo stin do oblasti nejistoty. Zkusim jeste zavolat, jinak prijemne svatky, Tomas


Takže vlastně nevím zda naši expedici hodnotit jako neúspěšnou či úspěšnou. S ohledem na počet účastníků a dva naměřené časy se asi nejedná o žádný mimořádný výsledek. Ale na druhou stranu ve srovnání s ostatními, aktuálním počasím a pozorovacími podmínkami považuji náš výjezd za mimořádně úspěšný.

Chtěl bych proto poděkovat všem účastníkům za dostatečný kus bláznovství, které projevili. Řidičům vyslovit mimořádné absolutorium za ohromný kus zodpovědné práce, který odvedli. A konečně největší dík patří Láďovi Řehákovi, který nás díky svým zkušenostem s místním provozem dokázal včas odklonit od všech překážek na dálnicích na právě ty nejsprávnější silnice a silničky, které nás včas a bezpečně dovedly k cíli.

Úspěšní pozorovatelé úkazu

Martin Adamovský, Michal Rottenborn



nominál

Nominální předpověď

Autor snímku:
Odkaz:

nominal

Nominální předpověď

Autor snímku:
Odkaz:

mapka

Nominální předpověď

Autor snímku:
Odkaz:

mapka

Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy

Autor snímku:
Odakaz:

mapka

Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy

Autor snímku:
Odakaz:

Pozorovatelé

Rozestavení pozorovatelů v Evropě

Autor snímku: Eric Frappa
Odkaz: http://www.euraster.net/results/2003/20031222-Alphonsina-pm.gif

Výsledek

Výsledek zpracovaný Karlem Halířem

Výsledný tvar planetky spočítaný z dat deseti pozorovatelů.

Autor snímku: Karel Halíř
Zpracováno v programu: Excel

Výsledek

Výsledek zpracovaný Ericem Frappou

Autor snímku: Eric Frappa
Odkaz: http://www.euraster.net/results/2003/index.html#1222-925

výsledek

Výsledek zpracovaný Ericeme Frappou

Autor snímku: Eric Frappa
Odkaz: http://www.euraster.net/results/2003/20031222-Alphonsina-cbf.gif

Pozorovatelé

Rozestavení pozorovatelů

Autor snímku: Karel Halíř
Zpracováno v programu:

Pozorovatelé

Rozestavení pozorovatelů v Německu

Autor snímku: RKarel Halíř
Zpracováno v programu:

Autor článku: Karel Halíř, Josef Jíra, Rostislav Medlín
Aktualizace: 28. 5. 2008

© 2006-2019 Západočeská pobočka České astronomické společnosti