Představení knihy Premonstráti v Plzni
Nová publikace o opomíjených plzeňských buditelích byla představena v Západočeském muzeu v Plzni. Během odborné konference, kterou pořádala Západočeská pobočka České astronomické společnosti dne 22. 3. 2024, byla manželi Bečvářovými představena pětidílná monografie s názvem Premonstráti v Plzni, věnující se českým buditelům z řad premonstrátů působícím v Plzni a jejich vlivu na rozvoj českého školství, vědy a vzdělání. Martina a Jindřich Bečvářovi, autoři souboru knih, tak vyzdvihli podíl tepelských premonstrátů na vzniku, rozvoji a proměnách plzeňského gymnázia a Filozofického ústavu sídlícího v místě nynější Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, a to i dvou jejich význačných představitelů – Josefa Vojtěcha Sedláčka a Josefa Františka Smetany. V rámci odborné konference pak oba autoři knih a zástupci České astronomické společnosti položili květiny na hroby obou významných Plzeňanů. Právě Josef František Smetana, bratranec Bedřicha Smetany, je totiž autorem mnoha výrazů v českém vědeckém názvosloví z oblasti astronomie, které používáme dodnes.
Po dvou letech příprav se manželé Bečvářovi pustili do více než tříleté práce s archivními materiály, ze kterých vzešel více než patnáct set stránkový soubor knih. Výsledek byl překvapující: „Podařilo se nám jednoznačně prokázat, že centrum české matematiky a přírodních věd v první polovině 19. století nebylo v Praze, jak se mylně traduje, ale bylo v Plzni právě zásluhou několika premonstrátských profesorů,“ říká spoluautor díla Jindřich Bečvář a dodává: „Je udivující, kolik námahy a času někteří pedagogové věnovali nejen výuce a odbornému působení, ale též mimoškolní práci, budování nižších škol, opatroven a veřejných knihoven, osvětovým i kulturním aktivitám a obrození českého národa, jazyka a kultury.“ Jeho žena Martina Bečvářová, spoluautorka díla, se o plzeňských buditelích, jejichž život a práci studovali, vyjadřuje s velkou úctou: „Obdivovali jsme, jak značné prostředky dávali tepelští premonstráti na rozkvět vědy, vzdělanosti a umění. Již před více než dvěma sty lety jim bylo jasné, že dobře prosperující společnost potřebuje kvalitní školství a to zase vyžaduje dostatek financí a promyšlený výběr vynikajících dobře zabezpečených učitelů, kteří jsou po všech stránkách výjimečnými osobnostmi.“
Studium života premonstrátských obrozenců vyvolalo i otázky. „Rádi bychom se zeptali plzeňských profesorů matematiky a přírodních věd Josefa Vojtěch Sedláčka a Josefa Františka Smetany, kde vzali zásadní inspiraci, nezlomnou odvahu a neutuchající energii, s nimiž se pustili do výuky nepovinného, trpěného a na řadě míst nechtěného českého jazyka, do sepisování českých učebnic geometrie, fyziky, astronomie a světové občanské historie a do prosazování řady mimoškolních aktivit. Jak zvládli překonat nejistotu, zda výsledky jejich celoživotního snažení naleznou uplatnění, čtenáře a zájem společnosti, a to v čase, kdy na středních a vysokých školách ještě neexistovala výuka v českém jazyce,“ uvádějí autoři.
Josef František Smetana zůstává stále ve stínu svého známějšího bratrance Bedřicha, oba však mají v Plzni své sochy, Josef František má své sady. Josefa Vojtěcha Sedláčka připomíná v Plzni ulice, ale jen stěží by o nich dokázal některý maturant říci více než to, že to byli obrozenci. „Bylo by však možné jejich jména a některé aktivity připomínat v rámci zajímavých a netradičně pojatých mezioborových projektů o našem národním obrození propojujících český jazyk, moderní národní historii, regionální historii, historii všedního dne či historii tzv. malých osobností, matematiku, přírodní vědy, národní tradice, kulturu, filozofii, náboženství atd. Snad tato monografie inspiruje učitele k vytvoření takových projektů na některých školách,“ jak upozorňují autoři.
„Když jsme před osmi lety zahájili úsilí o připomenutí práce Josefa Františka Smetany na tvorbě českého astronomického názvosloví, netušili jsme, k jakým objevům nás to přivede. Jsme ale rádi, že výsledky práce plzeňských premonstrátských buditelů tak pečlivě zmapovali autoři dnes představené publikace. Věřím, že tato publikace bude inspirací mnohým současným učitelům k doplnění vědomostí o rozvoji vědy v době českého národního obrození,“ říká Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.
Publikaci ocenili i přítomní hosté coby sudičky za duchovno (převor Tepelského kláštera Augustin Ján Kováčik), za vědu (rektor ZČU Miroslav Lávička) a za kulturu (herec Petr Kostka) a ředitel Západočeského muzea (Jiří Orna), na jehož půdě se akce konala. Místo obvyklého křtu sektem opatrně polili celý soubor knih tekutým dusíkem.
Projekt Nedoceněná role plzeňských premonstrátů v matematice a přírodovědě (č. 21-08835S) byl řešen v letech 2021-2024 na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a podpořila ho Grantová agentura České republiky.
Samotná publikace popisuje a analyzuje zásadní a dosud nedoceněný přínos osvícených, mimořádně schopných a vzdělaných profesorů plzeňského Filozofického ústavu a gymnázia. Podrobuje pečlivému zkoumání jejich odborné práce, snahy o modernizaci výuky, zahájení výuky v českém jazyce a jejich úsilí směřující k sepsání českých učebnic matematiky, fyziky, astronomie a světové historie, také tvorbu české odborné terminologie, jejich vzdělávací, osvětové, kulturní a obrozenecké aktivity, a to vše v širokých historických souvislostech. Zvláštní pozornost zaměřuje na vývoj jejich názorů na politické, celospolečenské a kulturní dění a na jejich literární a uměleckou tvorbu. Výzkum, o který se publikace opírá, přinesl originální poznatky dokreslující vývoj české matematiky a její výuky v středoevropském kontextu. Více informací o publikaci naleznete na přiloženém odkazu.
Galerie fotografií od těchto autorů: Josef Jíra, Vladimír Křivka:
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 4. 4. 2024
