Západočeská pobočka

150. výročí narození Ludvíka Očenáška

Obec Břasy, Národní technické muzeum, občanské sdružení Přeskopec a Česká astronomická společnost si vás dovolují pozvat na pietní akt u příležitosti 150. výročí narození Ludvíka Očenáška, vynálezce, sokola a vlastence se zásluhami o stát. Vzpomínková akce se uskuteční v rodišti Ludvíka Očenáška v obci Kříše u Břas v sobotu 6. srpna 2022 od 14 hodin na návsi za kaplí sv. Barbory a sv. Floriána.


Datum: sobota 6. 8. 2018 od 14 hodin v obci Kříše nedaleko Břas
Pořádá: obec Břasy, Národní technické muzeum, občanské sdružení Přeskopec a Česká astronomická společnost
Typ:akce určená pro všechny věkové skupiny
Harmonogram: nástup čestné stráže stráže Sokola
zahájení, přivítání hostů
slavnostní příjezd Ludvíka Očenáška do svého rodiště po 150 letech
položení květin a věnců u pomníku Ludvíka Očenáška
státní hymna
předání slova hostům
program akce doplněn zpěvem dětského sboru ze Základní školy Stupno
výstava o životě a díle Ludvíka Očenáška na návsi
možná dorazí i Očenáškovo vynález monokola
přednáška kurátora leteckých sbírek Národního technického muzea Michala Plavce "Ludvík Očenášek známý neznámý"
Aktuality:aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách v  https://www.facebook.com/zpcas


Ludvík Očenášek se narodil v chudé hornické rodině 4. srpna roku 1872 v obci Kříše nedaleko Břas, přesto vystudoval střední průmyslovou školu v Praze a již roku 1898 si založil mechanickou dílnu, ve které zkonstruoval a vyrobil do té doby největší jednokřídlé letadlo Rakousko-Uherského mocnářství. Bohužel první let tohoto stroje skončil katastrofálně. Stroj havaroval a bez poškození zůstal pouze letecký motor, který byl následně věnován českému letci Čihákovi. Ludvík Očenášek byl velmi nadaný konstruktér a ve své dílně v Nuslích se zabýval vývojem motorů.

V průběhu první světové války se zapojil do odbojové činnosti. V roce 1915 například předal své plány raketového torpéda francouzské rozvědce. Jeho další odbojová činnost je spojená především s odposlechy telefonních linek nepřítele. Největšího úspěchu dosáhl na jaře roku 1918, kdy se mu podařilo „napíchnout“ tajnou vládní linku spojující Vídeň s Berlínem a bez povšimnutí ji odposlouchával do konce války. Získané informace pak předával odbojové organizaci Maffie, která usilovala pod vedením T. G. Masaryka o zřízení samostatného československého státu.

Na konci dvacátých let se proslavil především raketovými pokusy, ve kterých pokračoval i v následujících letech. Již 2. března roku 1930 z pláně u fotbalového hřiště SK Nusle vypustil osm raket a to do výšky přesahující 2000 m. V těchto raketových pokusech pokračoval poblíž řeky Sázavy na Benešovsku, kde za pomoci raket překonával několikakilometrové vzdálenosti mezi bývalými lomy. O jeho raketových úspěších psal i americký tisk, který ho pasoval do role raketového vizionáře.


Velmi zajímavých výsledků dosahoval i při vývoji konstrukce člunu s reaktivním pohonem. Testy člunu pak prováděl na řece Berounce, pravděpodobně k nelibosti místních rekreantů či rybářů. V závěru života pak prováděl sérií pokusů padákových systémů.

V průběhu druhé světové války se snažil žít v anonymitě, protože byl znám jako raketový konstruktér a nechtěl se zapojit do zbrojních programů Hitlerovského Německa. Přesto v ústraní vyvinul a vyzkoušel protitankovou střelu, jejíž plány se pokusil doručit do Londýna, bohužel se ale cestou ztratily. Zapojil se i do bojů o Prahu, kde byl těžce zraněn.

Poválečná politická situace ho nikterak nepotěšila. Muž stálých morálních hodnot, člen Sokola a prvorepublikový odbojář odmítl spolupráci s komunistickým režimem a 10. srpna 1949 umírá v obci Dražeň.

Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 30. 7. 2022

© 2006-2024 Západočeská pobočka České astronomické společnosti