Astrovečer (květen 2007)
Ve čtvrtek 24. května 2007 se v prostorách Pedagogické fakulty uskutečnilo další pravidelné setkání členů Západočeské pobočky a zájemců o astronomii. Od posledního setkání se událo několik změn. Krom toho, že pobočka má nové složení výboru, došlo i ke změně názvu tohoto setkání. Nově bychom už měli říkat „Astrovečer“ aneb setkání zájemců o astronomii. Už při minulém setkání jsem si postesknul nad účastí a bohužel i ta květnová nebyla nikterak oslnivá, akce se zúčastnilo pouze několik posluchačů z řad členů pobočky a veřejnosti. A opět si můžeme položit otázku, co je příčinou relativně nízké návštěvnosti této akce? Možná nedostatečná propagace a to jsme tentokrát dali upozornění i na stránky astro.cz.
Moderování akce se ujal staronový předseda pobočky, Josef Jíra, který seznámil přítomné s programem, ve kterém došlo, jako obvykle, k několika změnám. Nešlo by tomu pro příště předejít?
První přednáška byla v podání Lumíra Honzíka, který nám představil další souhvězdí, tentokrát padla volba na typicky jarní souhvězdí – Lev. V tomto souhvězdí lze najít velké množství zajímavých objektů, z Messierova katalogu lze zmínit galaxie M 65, M 66, M 95, M 96 a M 105. Nejjasnější hvězdou je Regulus, která je zároveň jednou ze čtveřice tzv. „královských hvězd“ neboli strážců oblohy (Aldebaran, Fomalhaut a Antares).
|
Souhvězdí Lev dle Hevelia z roku 1690
|
Další přednáška byla z cyklu Astronomický minislovníček, pro toto setkání bylo vylosováno písmeno „Z“. Autorem byl Miroslav Randa. Připravil si pro nás informaci o supernově SN1006. Tato supernova vzplanula roku 1006 a jednalo se o extrémně jasnou supernovu (-7,5 mag) v souhvězdí Vlka, která byla po dlouhou dobu pozorovatelná z Egypta, Iráku, Itálii, Švýcarsku, Číně, Japonsku a dle záznamů z pozorování i z Francie či Sýrie. Zároveň se jedná o relativně blízkou supernovu, 2200 parseků, což je téměř na hranici bezpečné vzdálenosti výbuchu supernovy od naší sluneční soustavy. A jak toto téma souvisí s písmenkem Z? Kdybyste se zúčastnili tohoto setkání, jistě byste se to v úvodu přednášky dozvěděli.
|
Supernova SN 1006
|
Druhý v rámci Astronomického minislovníčku byl Ota Kéhar, který měl připravené povídání o zákrytech, aneb co všechno se může zakrývat a čím. Na začátku se zmínil o zákrytech hvězd a planet Měsícem. V nejbližší době se můžeme těšit na zákryt Plejád Měsícem (7. srpna a 27. října 2007) nebo Marsu (24. prosince 2007). Na ostatní planety (Saturn, Jupiter) si budeme muset počkat několik let nebo desetiletí. Mezi další úkazy lze zařadit i zákryt Slunce Měsícem, který známe spíše pod názvem zatmění Slunce. Nejbližší nastane 1. srpna 2008 (Rusko) a 21. července 2009 (Čína). Jediné zákryty, které mají v dnešní době nějakou vědeckou hodnotu, jsou zákryty hvězd planetkami. Tyto úkazy lze využívat pro zjišťování skutečných rozměrů (ale i tvaru) planetek, případně zjišťování jejich měsíců a to za relativně nízké náklady.
Součástí této přednášky byla i zmínka o termínu „zimní čas“, který je velmi často nesprávně používán pro středoevropský (tedy standardní pásmový) čas. Česká republika (potažmo Československo) je jediná země na světě, kde byl tento čas použitý a to v období od 1. prosince 1946 do 23. února 1947.
|
Velmi zřídký jev, přechod Venuše přes Jupiter, naposledy k tomu úkazu došlo 3. ledna 1818, další nastane až 22. listopadu 2065, ale pouhých 8° od Slunce
|
Následovalo losování písmena a přednášejících na další setkání. Vylosovaným písmenem je „B“ a těšit se můžeme na příspěvek od Martina Adamovského a Marka Česala.
|
snímek obrazovky losovacího zařízení
|
O zpestření programu se opět postaraly otázky z minulých ročníků Astronomické olympiády, namátkově můžeme zmínit otázky typu „co je to světelný rok, černá díra, meteor“. Všechny otázky potom byly vysvětleny a objasněny v podání ředitele plzeňské hvězdárny a planetária.
Poslední přednášky na téma „Kreutzovy komety – hledání na snímcích SOHO“ se ujal Vladimír Dub, který nám pověděl zajímavé informace o možnostech hledání komet na snímcích, které od roku 1995 s železnou pravidelností pořizuje sonda SOHO. On sám měl jeden objev komety (s označením 1270) téměř na dosah ruky, to by ovšem nesmělo být rychlejšího objevu stejného objektu v podání čínského astronoma Su.
|
Kreutzovy komety na snímích SOHO
|
Další slibovaná témata (počítačové planetárium nebo planetkové zákryty z poslední doby) byla z časových a technických důvodů přesunuta na další setkání, resp. astrovečer, který se uskuteční 13. září 2007.
Autor článku: Ota Kéhar
Aktualizace: 28. 5. 2007
