Západočeská pobočka

Odhalení pomníku Ludvíka Očenáška

Smetana
Fotografie Jaroslava Kreisingera, Kříše 4 .8. 2018.

V sobotu 4. srpna 2018 byl na návsi za kaplí sv. Barbory a sv. Floriána v obci Kříše odhalen pomník Ludvíka Očenáška, jehož autorem je kovář Jan Buchar z Litohlav. Stalo se tak u příležitosti stého výročí založení naší republiky. Obec Kříše tak vzdala hold významnému konstruktérovi, vynálezci, sokolu a vlastenci se zásluhami o stát. Samotnému odhalení předcházel příjezd Ludvíka Očenáška v podání Jaroslava Bicana do svého rodiště po 146 letech. To vše před nastoupenou skupinou skautů, sokolů, dobrovolných hasičů a návštěvníků, jak dokreslují přiložené fotografie. V průběhu vzpomínkové akce se u mikrofonu vystřídala řada pozvaných hostů i členů rodiny. Zazněla zde řada krásných vzpomínek na dobu, která provázela Ludvíka Očenáška od jeho prvních pokusů létat, až po čtení úryvků z dobového tisku o vypuštění raket v roce 1930. Součástí vzpomínkové akce byla i přednáška kurátora leteckých sbírek Národního technického muzea Michala Plavce, který je autorem publikace "Od jízdních kol ke kosmickým raketám", kterou si mohli účastníci akce zakoupit a nechat podepsat.

Je s podivem, že tato výjimečná osobnost našich dějin je spíš známá ve Spojených státech, kde si ji připomínají významná muzea jako je Smithsonian National Air and Space Museum ve Washingtonu či síň slávy v New Mexico Museum of Space History v Alamogordo, ale v rodné zemi je téměř zapomenut! Proto patří dík všem, kteří upozorňují na odkaz tohoto vlastence a vynálezce. A velký dík patří paní Čihákové z občanského sdružení Přeskopec, která se dlouhodobě věnuje Ludvíkovi Očenáškovi a také panu Davidovi Cajthamlovi a panu Miroslavu Krocovi, kteří stáli u zrodu tohoto památníku.

Ludvík Očenášek se narodil v chudé hornické rodině 4. srpna roku 1872 v obci Kříše nedaleko Břas, přesto vystudoval střední průmyslovou školu v Praze a již roku 1898 si založil mechanickou dílnu, ve které zkonstruoval a vyrobil do té doby největší jednokřídlé letadlo Rakousko-Uherského mocnářství. Bohužel první let tohoto stroje skončil katastrofálně. Stroj havaroval a bez poškození zůstal pouze letecký motor, který byl následně věnován českému letci Čihákovi. Ludvík Očenášek byl velmi nadaný konstruktér a ve své dílně v Nuslích se zabýval vývojem motorů.

V průběhu první světové války se zapojil do odbojové činnosti. V roce 1915 například předal své plány raketového torpéda francouzské rozvědce. Jeho další odbojová činnost je spojená především s odposlechy telefonních linek nepřítele. Největšího úspěchu dosáhl na jaře roku 1918, kdy se mu podařilo „napíchnout“ tajnou vládní linku spojující Vídeň s Berlínem a bez povšimnutí ji odposlouchával do konce války. Získané informace pak předával odbojové organizaci Maffie, která usilovala pod vedením T. G. Masaryka o zřízení samostatného československého státu.

Na konci dvacátých let se proslavil především raketovými pokusy, ve kterých pokračoval i v následujících letech. Již 2. března roku 1930 z pláně u fotbalového hřiště SK Nusle vypustil osm raket a to do výšky přesahující 2000 m. V těchto raketových pokusech pokračoval poblíž řeky Sázavy na Benešovsku, kde za pomoci raket překonával několikakilometrové vzdálenosti mezi bývalými lomy. O jeho raketových úspěších psal i americký tisk, který ho pasoval do role raketového vizionáře.


Velmi zajímavých výsledků dosahoval i při vývoji konstrukce člunu s reaktivním pohonem. Testy člunu pak prováděl na řece Berounce, pravděpodobně k nelibosti místních rekreantů či rybářů. V závěru života pak prováděl sérií pokusů padákových systémů.

V průběhu druhé světové války se snažil žít v anonymitě, protože byl znám jako raketový konstruktér a nechtěl se zapojit do zbrojních programů Hitlerovského Německa. Přesto v ústraní vyvinul a vyzkoušel protitankovou střelu, jejíž plány se pokusil doručit do Londýna, bohužel se ale cestou ztratily. Zapojil se i do bojů o Prahu, kde byl těžce zraněn.

Poválečná politická situace ho nikterak nepotěšila. Muž stálých morálních hodnot, člen Sokola a prvorepublikový odbojář odmítl spolupráci s komunistickým režimem a 10. srpna 1949 umírá v obci Dražeň.


Fotografie Jaroslava Kreisingera, Kříše 4. 8. 2018.

Fotografie Radka Franty, Kříše 4. 8. 2018.

Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 25. 11. 2018

© 2006-2019 Západočeská pobočka České astronomické společnosti