Nová hvězdárna na Krašově
Při brouzdání na internetu jsem nedávno narazil na velmi zdařilou diplomovou práci Ondřeje Noska, jejímž obsahem je návrh nové hvězdárny v Manětínské oblasti tmavé oblohy. Jako místo nové hvězdárny zvolil kótu Krašov, kde je také umístěna nejvyšší stavba Plzeňského kraje. Jeho koncept hvězdárny je v našich luzích a hájích netradiční a neotřelý, svým ztvárněním krásně zapadá do místní krajiny a velmi vysoko hodnotím i jeho funkčnost. Z vybraných fotografií si můžete vytvořit vlastní obrázek. Níže přikládám pár řádek autora a gratuluji k takové práci.
Člověk má potřebu osvětlovat svá sídla, ale pohříchu tak činí velice neúčinně a plýt¬vavě. Spousta světla uniká do horního poloprostoru a způsobuje tzv. „světelný závoj“, který přesvětluje noční oblohu. Pro městského člověka (najmě pro městské děti) zaniká možnost pozorovat tmavé nebe v jeho přirozené kráse a inspirovat se jeho nekonečnou dimenzí.
V Československých městech dříve vznikaly tzv. „lidové hvězdárny“, instituce nabíze¬jící veřejnosti možnost pozorovat vzdálená vesmírná tělesa profesionální pozorovací technikou s bohatým programem přednášek, výstav a komentovaných pozorování. Zhoršující se světelné znečištění měst jako je Praha nebo Brno ale postupně znemožňu¬je pozorovat vzdálenější vesmírné objekty a hvězdárny se pomalu přetvářejí spíše v planetária s výstavami a přednáškovými programy.
Souběžně s fenoménem světelného znečištění se začínají objevovat snahy chránit noční oblohu v místech, kde je ještě relativně neznečištěná. Ve světě jsou vyhlašovány „parky tmavé oblohy“ („Dark–sky parks“, názvosloví International Dark-Sky Association, IDSA), u nás tzv. „oblasti tmavé oblohy“. Účelem těchto oblastí je chránit noční oblohu před jejím znehodnocením veřejným osvětlením obcí v příslušném katastru (nebo například průmyslovým osvětlením závodů se směnným provozem). Pozorování noční oblohy v daných oblastech jsou v současnosti zajišťována blízkými hvězdárnami a dějí se na principu – přitáhnu si na zádech v batohu pozorovací techniku, někde jí rozložím a potom zase sbalím a odejdu. Zkrátka, když nejde tma za Mohamedem, musí Mohamed za tmou.
V zahraničí se začínají objevovat první vlaštovky a v oblastech tmavé oblohy vzniká nová generace hvězdáren pro veřejnost, které popularizují astronomii na místě s dobrými pozorovacími podmínkami, umožňujícími zaměřit oko i na vzdálené, velmi slabě zářící vesmírné objekty. Hvězdárna se stává centrem vzdělávacích aktivit spojených nejen s noční a denní oblohou, ale i s planetou Zemí jako jedním z kosmických těles a s lokalitou, kde se hvězdárna nachází, ve smyslu tzv. „centra environmentálního vzdělávání“.
Nedávno vyhlášená Manětínská oblast tmavé oblohy (v pořadí již třetí podobný počin na území ČR) inspirovala téma této diplomové práce - hvězdárny s programem pro veřejnost v oblasti tmavé oblohy. Cílem práce je na vytipované lokalitě navrhnout hvězdárnu s ubytováním pro návštěvníky a vhodnými prostory pro popularizaci astrono¬mie, meteorologie a ochrany životního prostředí obecně.
Vizualizace Ondřej Nosek
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 11. 11. 2018
