Západočeská pobočka

Velké sluneční hodiny u Bezvěrova

Západočeská pobočka ČAS se podílí na nejrůznějších aktivitách v regionu. Největší zájem vzbuzuje právě probíhající výstavba „největších slunečních hodin světa“, a to v obci Bezvěrov. Ta se nachází v sedle mezi kopci Bofort a Zámeckým vrchem v Tepelské vrchovině a od roku 2014 je součástí takzvané Manětínské oblasti tmavé oblohy. Je jednou z deseti obcí z Plzeňského a Karlovarského kraje, které se na projektu podílejí. Celý region se přes masivní nárůst umělého osvětlení v celé Evropě ještě stále vyznačuje zachovalým nočním prostředím s hvězdnou oblohou. Některá odlehlejší místa patří v tomto ohledu k nejlepším lokalitám v České republice a jsou srovnatelná s pohraničními horami a národními parky.

Foto Václav Sidorjak

Manětínská oblast tmavé oblohy byla založena 15. září 2014 podpisem memoranda zástupci zúčastněných obcí, místních občanských sdružení a ČAS jakožto odborného garanta. Klíčovým, a v rámci ČR unikátním prvkem projektu, je dobrovolný závazek zúčastněných obcí dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním. Na rozdíl od již existujících oblastí tmavé oblohy v ČR, které se nacházejí v chráněných územích nebo uprostřed horských lesů, je Manětínská oblast tmavé oblohy snadno dostupná návštěvníkům a nejsou zde aplikována žádná omezení pohybu vyplývající z titulu ochrany přírody. ČAS, jakožto odborný garant celého projektu, usiluje o co nejužší spolupráci s jednotlivými obcemi, jak v oblasti problematiky světelného znečištění, tak v oblasti popularizace astronomie a příbuzných oborů. Naší společnou snahou je předkládat takové projekty, které by do budoucna mohly zviditelnit danou obec a přilákat k návštěvě tohoto kraje více turistů.

Projekt, který bych vám rád představil, začal psát svoji historii již v říjnu 2015, kdy mne oslovil V. Sidorjak s myšlenkou vybudování „největších slunečních hodin na světě“ v katastru obce Bezvěrov, kde tuto myšlenku velmi aktivně podpořil pan starosta J. Matoušek. Nedaleko obce Bezvěrov totiž stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílače Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Foto Václav Sidorjak

Z astronomického hlediska představuje vysílač Krašov obrovský gnómon, což je velmi jednoduché zařízení, používané pro účely astronomie již od starověku. Jedná se většinou o zašpičatělý sloup či tyč, uchycenou do svislé polohy, který vrhá dlouhý stín na zem. Samotný gnómon přes svoji jednoduchost lze aplikovat na několik astronomických úloh. Nenáročnou astronomickou metodou lze vytyčit místní poledník neboli severojižní směr daného místa. Gnómon lze použít i pro určení dnů rovnodennosti. Pomocí gnómonu lze stanovit i zeměpisnou šířku. Zcela běžně je pak gnómon využíván jako ukazatel některých typů slunečních hodin. Předpokladem ovšem je, že dokážeme určit směr a délku vrhaného stínu, která se mění jak během dne, tak i během kalendářního roku. A právě sluneční hodiny tohoto typu se staly nedílnou součástí celého projektu.

Foto Václav Sidorjak

V průběhu měsíce září 2017 byla mezi obcemi Bezvěrov a Krašov dokončena instalace pěti kovových číslic, které společně s televizním vysílačem Krašov tvoří část „velkých slunečních hodin“. Příhradová konstrukce vysílače sice není zcela ideální, přesto vrhá na zem stín, který v zimních měsících dosahuje délky i několika kilometrů. Samozřejmě s přibývající délkou stínu se mění i jeho kontrast, proto nejlepší pozorovací podmínky jsou v blízkosti vysílače. K tomu, abychom prostřednictvím vysílače dokázali určovat přesný čas kterýkoliv den v roce, je nutné mít na zemi vyobrazené hodinové čáry, stejně jako vykreslit na zemský povrch číselník, který by měl rozměry v řádech kilometrů. Proto jsme se rozhodli pro reálné řešení, které spočívá v určení místního pravého slunečního času pouze v době blízké jarní a podzimní rovnodennosti mezi 10–14 hodinou. Zároveň se podařilo v těsné blízkosti vysílače vybudovat i malé odpočívadlo s parkovací plochou, lavičkami a informačními tabulemi. Na těchto tabulích se dozvíte i něco málo z historie vysílače, která je velmi zajímavá a spojená především se dnem 25. srpna 1968, kdy vysílač vážně poškodily výbušniny a střelné zbraně sovětské okupační armády. Silný mráz pak v roce 1979 zapříčinil velkou havárii, kdy došlo k přetržení kotvících lan, a stožár musel být odstřelen. V současné době, kdy dokážeme určovat čas s velkou přesností prostřednictvím nejrůznějších časoměrných přístrojů, ztrácejí sluneční hodiny svoji užitnou funkci a jejich význam je především dekorativní. Tuto funkci bezpochyby velké „sluneční hodiny“ u Bezvěrova plnit budou. Velké kovové číslice lemující komunikaci jsou nepřehlédnutelným architektonickým prvkem v místní krajině a stožár televizního vysílače je viditelný na několik desítek kilometrů. Doposud největší sluneční hodiny světa (tzv. Samrat Yantra) najdete v prostorách královské astronomické observatoře v indickém Džajpuru. Jde o trojúhelníkovou kamennou stavbu z 18. stol. s výškou přes 27 metrů. Český rekord tvoří sluneční hodiny na náměstí T. G. Masaryka v Třešti (kraj Vysočina) s výškou ukazatele 8,21 metru.

Foto Václav Sidorjak

Projekt velkých slunečních hodin u Bezvěrova byl finančně podpořen Plzeňským krajem, obcí Bezvěrov a projekt podpořili i České radiokomunikace a majitel dotčených pozemků pan Vaněk. Na jeho realizaci se podílela celá řada nadšených lidí, kterým patří velký dík. Rád bych za Západočeskou pobočku ČAS osobně poděkoval za tuto myšlenku Václavu Sidorjakovi, za skvělou organizaci panu starostovi Janu Matouškovi a v neposlední řadě i za realizaci samotných čísel panu Janu Weilgunymu.

Pokud vás tento projekt zaujal, není nic jednoduššího, než se přijet podívat na slavnostní „odhalení“, které se s největší pravděpodobností uskuteční při jarní rovnodennosti v roce 2018. Bližší informace uveřejníme na serveru astro.cz.

Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 24. 5. 2018

© 2006-2018 Západočeská pobočka České astronomické společnosti