Západočeská pobočka

Manětínská oblast tmavé oblohy založena

Zástupci patnácti obcí a organizací se v pondělí 15. září 2014 sešli v Manětíně, aby podepsali memorandum o založení Manětínské oblasti tmavé oblohy. Čtrnáct modrých podpisů doplnil jeden černý, kosmickým perem amerického astronauta Andrewa Feustela, které používal při svém letu v raketoplánu Atlantis. Tento podpis na dokument před fotoaparáty mnoha novinářů připojil čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Manětínská oblast tmavé oblohy se tak stala první vnitrozemskou oblastí temného nebe v ČR, a to s největším územím a největším počtem zakladatelů. Je třetí takovou oblastí v ČR, devátou v Evropě a čtyřicátou šestou na světě.

Začalo to nenápadnou iniciativou jednoho z obyvatel Manětína. Václav Sidorjak je amatérský astronom a velký milovník přírody. Noční oblohu v okolí Manětína sleduje již od dětství a tak zpozoroval, jak se podmínky pro pozorování neustále zhoršují. Rozhodl se s tím něco udělat. V noci pořídil několik snímků při inverzním počasí a promítl je zastupitelům města. Bylo na nich dobře vidět, jak se světlo rozptyluje a svítí také na oblohu. „Životní prostředí bychom měli chránit komplexně, ne jen ve dne, ale i v noci,“ říká Václav Sidorjak. Starostové jeho názor podpořili „Noční tma je něco, co tady je bez naší zásluhy. Díky Václavovi jsme si toho všimli. Jako starostové si stěžujeme, že tu nejsou pořádné silnice nebo průmysl. Teď chceme šířit, že tu je něco, kvůli čemu stojí za to na Manětínsko přijet,“ říká starosta Manětína Josef Gilbert Matuška.

Prvohorní vážka 310 mil. let stará – lokalita Ovčín u Radnic – foto archiv ZČM v Plzni

„Příprava vyhlášení oblasti tmavé oblohy nám trvala skoro jeden a půl roku,“ říká Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti a dodává: „Počet obcí, na jejichž území vznikla, se zvýšil z původních tří na konečných deset po podzimním odborném semináři, na který byli pozváni i zástupci dalších obcí. Díky několika astronomickým akcím, které jsme spolu s plzeňskou hvězdárnou na Manětínsku uspořádali, se se záměrem seznámili i občané a k zakládajícím obcím se připojily i některé místní organizace.“

Astronomové, nejen ti plzeňští, Manětínsko dobře znají, a tak se myšlenky ochránit manětínskou tmu ujaly Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna a planetárium Plzeň. Astronomové jezdili a měřili tmu na různých místech v okolí Manětína, vhodných pro pozorování. „Manětínsko je, co se noční oblohy týká, srovnatelné například se Šumavou,“ říká Michal Bareš, člen odborné skupiny pro temné nebe, která patří České astronomické společnosti a zároveň jeden z autorů jasových map, na jejichž základě se vymezovaly hranice území. Ve srovnání třeba právě se Šumavou nebo již existujícími oblastmi tmavé oblohy je však Manětínsko mnohem lépe dostupné. Z okraje Prahy se do Manětína dostanete autem za jeden a půl hodiny, z okraje Plzně za půl hodiny. Právě dostupnost, ale i prostupnost terénu (Manětínsko není chráněná oblast) představuje pro nejmladší českou oblast tmavé oblohy velký potenciál.

V oblasti, která zahrnuje katastry deseti obcí na území Plzeňského a Karlovarského kraje, vytipovali astronomové několik míst vhodných pro pozorování oblohy, ale i noční přírody. „V Manětíně je jedna z největších kolonií netopýrů v České republice,“ říká manětínský starosta Josef Gilbert Matuška. „V České republice žije deset druhů sov, z toho sedm lze spatřit na Manětínsku, a tak budeme rádi, když se v budoucnu objeví informace o sovách také na pozorovacích stanovištích,“ doplnil informaci o noční přírodě Jaroslav Hruška z manětínské pobočky Českého svazu ochránců přírody, která je jedním ze spoluzakladatelů Manětínské oblasti tmavé oblohy. Rozdíl mezi městskou oblohou a tmavou oblohou na Manětínsku, je přitom opravdu velký. „Zatímco ve městě lze vidět většinou jen nejjasnější hvězdy tvořící souhvězdí, mimo města jich lze spatřit mnohem více. Na Manětínsku lze například ve srovnání s Plzní pozorovat více než desetkrát více hvězd. Tento rozdíl je nejmarkantnější, pokud si chcete prohlédnout Mléčnou dráhu,“ vypočítává rozdíly Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který je předsedou Skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti.

Problém se světelným znečištěním poprvé pocítili astronomové ve Spojených státech. „Postavili si hvězdárny na kopcích nad městy, takže začali pociťovat vliv světelného znečištění blízkých měst velice brzy. Během II. světové války, byla v noci města zhasnutá a díky tomu se americkým astronomům podařilo udělat mnoho pozorování v dobrých podmínkách, která později potvrdila teorii Velkého třesku. Od té doby hvězdáři usilují o pořádnou tmu,“ zabrousil ve své úvodní řeči před podpisem memoranda do historie světelného znečištění čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar. Severní Plzeňsko ale není astronomům neznámé. „Na Manětínsku nepořádáme jen letní astronomická praktika, ale také akce pro veřejnost. Do dalekohledu tak může v případě jasné oblohy nahlédnout každý,“ uvádí ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň Lumír Honzík. Poslední Astronomický den proběhl v Manětíně 29. srpna 2014, další Hvězdárna a planetárium Plzeň a Západočeská pobočka České astronomické společnosti chystají v okolních obcích.

Starostové doufají, že právě mimořádná noční tma přiláká do tohoto řídce obydleného regionu návštěvníky a podpoří tak šetrný cestovní ruch. Ve spolupráci se spoluzakládajícími institucemi by starostové chtěli podobně, jako je tomu například v Jizerských horách, oblast vyznačit a vybavit vhodná místa informačními tabulemi. Na těch by chtěli návštěvníkům vysvětlit, jak se mají v oblasti chovat, co mohou spatřit nejen na obloze, ale i v přírodě. Místa mohou sloužit nejen amatérským astronomům, ale i těm, co se chtějí jen pokochat pohledem na úchvatnou oblohu plnou hvězd, nebo si poslechnout houkání sov. „K tomu, abychom viděli, co je na obloze a v přírodě v noci krásného, potřebujeme tmu. Tma je něco, co dnešní člověk nechce. My ji chceme u nás chránit a zachovat světlem nerušenou noc i budoucím generacím,“ uvedl na závěr slavnostního aktu starosta Manětína Josef Gilbert Matuška.

Světelné znečištění

Světelné znečištění mimo jiné znemožňuje pohled na hvězdnou oblohu. Postihuje více než dvě třetiny lidí na planetě, ve vyspělých zemích je to asi 90 % lidí. Lidé začali proměňovat noční prostředí výrazněji, než kdykoli jindy v historii civilizace. Tím, že do noci vnášíme umělé světlo, porušujeme přirozenou rovnováhu světla a tmy v přírodě, která tu byla po tisíce let. Světlo také brání vytváření hormonu melatoninu, který má vliv na zdraví člověka. Světlo v noci má také negativní dopad na hmyz a ptáky, ale třeba i na stromy.

Jen za veřejné osvětlení se ročně v ČR vydají dvě miliardy korun, ale jen 40 % tohoto světla je použito užitečně, tedy 60 % světla míří někam, kde není zapotřebí. Pro to, abychom svítili rozumně, se přitom stačí jen řídit jednoduchými zásadami: Svítit jen tam, kde to opravdu potřebujeme, jen tolik, kolik potřebujeme a jen v okamžik, kdy je to skutečně třeba. Kdyby se těmito zásadami řídil každý projektant, došlo by k výraznému omezení světelného znečištění a dopadů, které ho provázejí. Zachovalé noční prostředí je hodnota, kterou je třeba chránit – musí si to ale vzít za své obyvatelé této oblasti.

Základní údaje o Manětínské oblasti tmavé oblohy

Oblast byla vyhlášena na základě dohody 10 obcí a dalších 5 subjektů po více než roce příprav. Stala se tak třetí oblastí tohoto druhu u nás. Vyhlašující obce a organizace se zde aktivně zapojí do ochrany nočního prostředí. Odbornou garanci převzala Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Plzeň. Manětínsko patří v rámci ČR k místům s nízkým světelným znečištěním a zachovalým nočním prostředím. Region je jen řídce osídlen, nenachází se zde žádná větší města, průmyslové podniky ani jiné významné zdroje umělého světla, které by negativně působily na noční přírodu. Pro její obyvatele neznamená vyhlášení rezervace tmy nějaká omezení. Obce podpisem deklarují zachování stávajícího stavu, případně jeho zlepšení úpravou či vhodným výběrem veřejného osvětlení při jeho obnově.


Rozloha: 346 km2 (0,4 % rozlohy ČR)
Počet obyvatel: 4487 (k r. 2013)
Hustota zalidnění: 13 obyvatel/km2 (průměr ČR 133 obyvatel/km2)
Nadmořská výška: 350 – 825 m n. m.
Zúčastněné obce: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim (pouze část katastru) – na území kraje Plzeňského a Karlovarského.
Internetové stránky: www.manetinskatma.cz


MAPA – Manětínská oblast tmavé oblohy (MOTO)

Autor článku: Radka Žáková, převzato z www.hvezdarnaplzen.cz
Aktualizace: 30. 9. 2014

© 2006-2020 Západočeská pobočka České astronomické společnosti