Západočeská pobočka

Paleontologická vycházka k Radotínu

Přestože kurz Základů geologie a paleontologie prozatím skončil, zájemci o tuto problematiku nemusí věšet hlavy. Po dohodě s lektorem Josefem Muchou se H+P Plzeň rozhodla otevřít od září celý kurz ještě jednou, tentokrát dokonce v ještě delším (čtyřletém) rozsahu. Mezitím se pracovníci H+P Plzeň a několik dosavadních členů kurzu připojilo k další paleontologické akci pořádané v sobotu 22. června Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti. Komentovanou paleontologickou vycházkou po zajímavých lokalitách v okolí Radotína provázel Mgr. Štěpán Rak, geolog a paleontolog Muzea Českého krasu v Berouně. Navštívené lokality patří paleontologicky do období prvohor, konkrétně do siluru a devonu.

Po setkání u nedaleké vápenky jsme se vydali nejdříve do Orthocerasového lumku, tedy malého a již nepoužívaného lomu vápence, který se vyznačuje hojným výskytem zkamenělin orthocerasů, hlavonožců s pevnými schránkami. Ty jsou ve tvaru mírně se zužujících válečků a lze jich zde najít opravdu mnoho.

Naše další kroky vedly do nedaleké Černé rokle, která je zajímavá a chráněná nejen kvůli současné fauně ale i díky zkamenělinám, které se zde nachází. Roklí protéká Úpořský potok. Ten vytéká z Kosoře a při svém průtoku údolím se obohacuje vápencem, který se pak jako sintr neboli travertin, tedy sladkovodní vápenec, ukládá na dně. V potoce je hojný výskyt malého korýše, Blešivce potočního. Jeho přítomnost indikuje vysokou čistotu zdejší vody. V Černé rokli lze najít mnoho zbytků trilobitů z období devonu (před 416 až 407 miliony lety), dále pak otisky ramenonožců, plžů a mlžů. Velice vzácně se zde nacházely také části fosilií obratlovců, konkrétně praryb, které dosahovaly délky až půl metru a přední část těla měly krytou pancířem. Praryby zde nalezené mají názvy Radotina a Kosoraspis podle nedalekých obcí Radotín a Kosoř. Černé kameny ze spodních partií Černé rokle se dříve využívaly do mozaikových vzorů chodníků.

Cestou zpět k vozům jsme se ještě zastavili u Travertinového pramene, který prýští ze skály nedaleko silnice od Radotína k cementárně. Jeho vápenatá voda byla na chuť velmi dobrá, a protože zkameněliny jsou v této oblasti opravdu na každém kroku, Štěpán Rak nám zpříjemnil přestávku na občerstvení ukázkou zkamenělin silurských mušlí a hlavonožců a nedaleko také zbytky devonských lilijic.

Ač tato vycházka nebyla dlouhá na ušlou vzdálenost, ani na čas, podařilo se i tak na navštívených lokalitách najít zajímavé vzorky, které jistě potěšily všechny účastníky. Stejně jako při obou předchozích exkurzích i zde vyšlo pěkné počasí, které jen umocnilo dobrý dojem, který jsme si z nich odnášeli. Navíc bohaté zkušenosti průvodce i některých dalších účastníků umožnily, že zájemcům byly hned nálezy i identifikovány aby si i laik mohl vzorky uložit či vystavit včetně správného pojmenování.

Zmíněné akce jistě nebyly poslední tohoto druhu. Hvězdárna a planetárium se chystá rozběhnout Kurz základů geologie a paleontologie opět od začátku a Západočeská pobočka České astronomické společnosti jistě i v budoucnu uspořádá opět nějakou komentovanou vycházku za historií naší planety. Máte-li o podobné akce zájem, jistě se opět dočkáte.

Autor článku: Ondřej Trnka
Aktualizace: 1. 9. 2013

© 2006-2020 Západočeská pobočka České astronomické společnosti