Západočeská pobočka

• Články
• Pro média
• O nás
• Kontakty
• Odkazy

Polární záře z jižních Čech 2024

V noci z 10. na 11. května 2024 mohla většina obyvatel České republiky sledovat nádherný úkaz, který se v našich zeměpisných šířkách objevuje jen výjimečně. Noční obloha se rozzářila barvami polární záře, jež běžně můžeme spatřit například v severských zemích, jako jsou Norsko nebo Island. Pro Českou republiku se jednalo o zcela výjimečnou událost připomínající několikahodinové divadlo plné barev, a to nejen nad severním obzorem.

Zachytit tento úkaz není jen otázkou techniky. Je to kombinace přípravy, zkušeností a štěstí. Fotograf musí být ve správný čas na správném místě, mít jasno v tom, jak reagovat na rychle se měnící světelné podmínky, a zároveň dokázat zachovat estetickou kompozici. Fotograf Lukáš Ronge zachytil tento okamžik s mimořádnou citlivostí nejen technickou, ale i estetickou.

Kompozice jeho fotografie polární záře zdůrazňuje kontrast mezi temnou krajinou a zářící oblohou. Stromy v popředí vytvářejí pomyslnou cestu, která vede oko diváka vzhůru k samotnému jevu – záři v širokých pruzích barev, jež se přelévají jako živý závoj. Siluety temných stromů v popředí vytvářejí napětí, které vtahuje diváka do děje a dodávají fotografii pevný bod mezi zemí a zářícím nebem. Hvězdné pozadí připomíná, že tento úkaz je součástí mnohem většího příběhu. Výsledkem je snímek, který nejen lahodí oku, ale je i svědectvím o tom, jak se přírodní síly mohou spojit a vytvořit scénu, která překračuje běžnou lidskou zkušenost s hvězdnou oblohou.

Zachycená polární záře byla mimořádně silná. Šlo o nejsilnější úkaz od roku 2003, který byl viditelný prakticky z celé České republiky. Díky jasnému počasí byla pozorovatelná od Opavy až po Cheb a vlivem extrémní sluneční aktivity byla záře místy viditelná i pouhým okem v různých barevných odstínech, od zelené přes růžovou až po fialovou. Tyto barvy se objevovaly dokonce i nad centry měst, kde světelné znečištění obvykle podobné jevy potlačuje. Mnoho lidí mohlo tento jev pozorovat poprvé v životě, často jen při pohledu z okna nebo z balkonu. Viditelnost trvala od setmění až do rozbřesku a byla způsobena velmi silnou sluneční erupcí o síle X5.8 z aktivní oblasti AR 3664, doprovázenou výronem koronální hmoty.

Rok 2024 byl obecně obdobím zvýšené sluneční aktivity a na území České republiky bylo zaznamenáno několik podobných úkazů, avšak žádný z nich nedosáhl intenzity květnové geomagnetické bouře. Šlo tak o noc, která se zapíše do paměti každého, kdo ji zažil.

Při pohledu na takto krásně barevný snímek nás mohou napadat otázky spojené s barvami polární záře, které se během pozorování měnily, někdy i s velkou rychlostí. Čím je to dané? Barevná paleta tohoto úkazu je výsledkem fyzikálních procesů, které probíhají ve výškách od 80 do více než 300 kilometrů nad zemí. Každá barva odpovídá jinému prvku a jiné výšce atmosféry. Zelená, která je jedna z nejčastějších vzniká excitací atomů kyslíku ve výšce přibližně 100-150 kilometrů, červená se objevuje při excitaci kyslíku ve výškách 200-400 kilometrů, fialová ve výšce 100-150 km jako excitace neutrálního N₂ i iontů N₂⁺ či modrá ve výškách 90-120 km excitace ionizovaného molekulárního dusíku N₂⁺. Růžová je kombinací červené a modré složky a objevuje se při velmi silných zářích, zatímco žlutá a oranžová vznikají překryvem zelené a červené. Barvy jsou tak jakýmsi otiskem výšky a složení atmosféry. Když se díváme na polární záři, díváme se vlastně na světlo, které vzniklo stovky kilometrů nad námi.

Tento snímek je zařazen do kolekce ASTROFOTO 2026, která představuje výběr nejzajímavějších astronomických fotografií z České a Slovenské republiky. Cílem kolekce (kalendáře) není jen dokumentovat jevy na obloze, ale také inspirovat, vzdělávat a probouzet zájem o astronomii. Polární záře nad českou krajinou je připomínkou toho, že i v našich zeměpisných šířkách může obloha nabídnout nečekané divadlo. Stačí se dívat, být trpělivý a mít otevřené oči i mysl. A někdy, jako v této noci roku 2024, se příroda rozhodne ukázat nám něco, co si budeme pamatovat celý život.

Technické parametry:

Autor článku: Josef Jíra za asistence AI
Aktualizace: 27. 1. 2026