Jaké bylo druhé setkání příznivců astronomické fotografie?
V sobotu 31. 5. se v kulturním domě v Manětíně uskutečnilo již druhé setkání příznivců astronomické fotografie. Začátek akce byl v 15:00, konec plánovaný o 3 hodiny později se však nepodařilo dodržet – jednotlivé příspěvky byly natolik zajímavé, že ani nevadilo mírné přetáhnutí vyhrazeného času, a tak oficiální konec byl až okolo 18:30.
Nejdříve zazněl příspěvek „Obloha v pohybu, aneb základy intervalového snímání denní i noční oblohy“ od Martina Setváka, dlouholetého pracovníka družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu. V rámci tohoto příspěvku se účastníci, kterých bylo necelých dvacet, dozvěděli, co je to intervalové snímání (anglicky timelapse, případně časosběrné snímání), kterému se přednášející věnuje více než 20 let. Nechyběly dechberoucí ukázky oblačnosti a dalších jevů na obloze, ale i noční oblohy, ať už nočních svítících oblaků nebo Mléčné dráhy. Představeny byly i přístroje (od roku 2023 Sony A7C s ukládáním do raw souborů) a software (LRTimelapse v kombinaci s Adobe Lightroom Classic a následná konverze do videa pomocí VirtualDub2). Více o tomto tématu na stránkách autora příspěvku – www.setvak.cz/timelapse/timelapse-cz.html.
Druhý příspěvek „Jak začít fotografovat DSO“ od Pavla Pecha, člena ZpČAS, nositele ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015, vícenásobného výherce titulu Česká astrofotografie měsíce a autora ojedinělé databáze astrofotografií (astrofotky.cz). Během jeho příspěvku se účastníci dozvěděli, jaká technika je potřeba pro pořízení fotografií deep-sky objektů. Věnoval se zejména montáži, dalekohledu a kameře. Mezi nedílnou součást úspěchu patří mnoho hodin pod jasnou noční oblohou a neméně hodin věnovaných následnému zpracování obrázků na počítači. K fotografování deep-sky objektů je tak kromě techniky potřeba i síla, pevné nervy a odhodlání. Mezi doporučovanou techniku patřila montáž čínské firmy ZWO, konkrétně typ AM3 či AM5 – s harmonickým převodem nevyžadující protizávaží. U dalekohledů to byl refraktor RedCat 51 či RedCat 91 od tchajwanské firmy William Optics. U kamer byla zmiňována zlínská firma Moravské přístroje a.s., např. snímač C2-9000 s čipem Sony IMX533.
Třetí příspěvek s názvem „Hloub a dál…příběh Mýdlové bublinky“ zazněl od Karla Kolomazníka, astrofotografa, člena Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti, člena místní organizace Snina Slovenského zväzu astronómov, vesmírného turisty, který mimo jiné propagoval pozorování na astronomické observatoři na Kolonickém sedle na východě Slovenska, mají zde Park tmavé oblohy Poloniny. Zmínil se i o zajímavém objektu s označením PN G75.5+1.7, známým jako Soap Bubble Nebula (Mýdlová bublina). Jde o planetární mlhovinu objevenou v roce 2008 amatérským astronomem Davem Jurasevichem. Nachází se poblíž emisní mlhoviny Srpek s označením NGC 6888 v souhvězdí Labutě. V rámci týmu lidí se pokouší o testování metody, která spočívá ve skládání snímků od různých pozorovatelů a tím získání extrémně dlouhé expoziční doby, i několik desítek či stovek hodin. Tuto metodu zkoušejí na okolí trpasličí novy Z Cam v souhvězdí Žirafy. Z jeho vyprávění vyplynulo, že se ani nebrání zpracování astrofotografií pomocí AI, např. stránky www.rc-astro.com, kde využívá BlurXTerminator či StarXTerminator.
Setkání přineslo řadu zajímavých informací a inspirace pro všechny zájemce nejenom o astronomickou fotografii. Těšíme se na další setkání! Abyste si zkrátili čekání, mrkněte na Youtube na Lovce fotonů od Hvězdárny a planetária Brno.
Autor článku: Ota Kéhar, ChatGPT
Aktualizace: 1. 6. 2025
