nicht verfügbar
Westböhmische Zweigstelle
Tschechische astronomische Gesellschaft
Die angeforderte Seite existiert leider nicht in der gewünschten Sprache.
Jaké bylo Velké setkání složek ČAS a studentů astronomie konané poprvé v Plzni?
Od černých děr po obyvatelnost exoplanet. Studentský pátek v Plzni ukázal špičkovou vědu, víkend zase neutuchající energii astronomů ze všech koutů ČR. Víte, co spojuje Rákosníčka, misi Artemis na Krkavci a výzkum ve Vratislavi? Odpověď dalo Velké setkání složek ČAS a studentů astronomie v plzeňské Techmanii. Nahlédněte pod pokličku velkého setkání složek ČAS.
Od pátku 10. dubna až do neděle 12. dubna 2026 se v multifunkčním sále Techmania Science Centra a ve 3D Planetáriu v Plzni uskutečnilo tradiční Velké setkání složek ČAS a studentů astronomie. V Plzni se toto setkání konalo poprvé v historii a Západočeská pobočka ČAS byla u toho.
Dle prezenční listiny bylo přihlášeno 88 účastníků, což má přímo astronomickou souvislost, byť čistě náhodnou, vždyť je to počet souhvězdí na obloze. Pět účastníků ale nedorazilo, takže podpisů se nakonec sešlo 83. Zástupců složek bylo ale jen 52, což představuje 7 % všech členů ČAS. Je to hodně nebo naopak málo?
Za pobočky se zúčastnilo 31 účastníků. Nejvíce zástupců měla Pražská pobočka (12 účastníků), následovaná Západočeskou pobočkou (8 účastníků, což při 55 členech činí 15 % – tedy dokonce 3krát více, než je baryonové hmoty ve vesmíru). Po třech zástupcích měly Jihočeská pobočka a Ostravská pobočka. Dva zástupce měl Klub astronomů Liberecka. Jednoho zástupce měla Krušnohorská astronomická společnost. U dvou jmen bylo napsáno Česká astronomická společnost, tak jsme je zařadili do skupiny pobočkových účastníků.
Za sekce se zúčastnilo 21 účastníků. Nejvíce zástupců měla sekce Proměnné hvězdy a exoplanety (6 účastníků), se čtyřmi účastníky následovaly Kosmologická sekce a Sluneční sekce. Po dvou účastnících měly Amatérská prohlídka oblohy a Přístrojová a optická sekce. Naopak po jednom účastníkovi měly Astronautická sekce, Společnost pro meziplanetární hmotu a Zákrytová a astrometrická sekce.
Ostatní účastníci (9) zastupovali různé kolektivní členy: Astronomický ústav Akademie věd ČR, Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném, Hvězdárna Vyškov, Hvězdárna Žebrák, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Ždánická hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka. Nebo byli (14) z jiných organizací: Vratislavská univerzita, Slovenská astronomická společnost při SAV, Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Univerzita Karlova, Astronomický ústav Slovenské akademie věd.
U osmi účastníků bylo napsáno Cena Jindřicha Zemana nebo Česká astrofotografie měsíce.
Studentská konference
Zatímco víkend patřil složkám ČAS, páteční program se nesl v duchu mladé vědy. Pod taktovkou Michala Švandy se uskutečnilo setkání studentů astronomie, které svou úrovní i mezinárodním složením účastníků připomínalo malý vědecký kongres. Přednášky i následné diskuse probíhaly výhradně v anglickém jazyce, což podtrhlo fakt, že věda nezná hranic.
Představili se studenti z různých koutů světa působící na prestižních pracovištích:
- Vratislavská univerzita (Polsko)
- Fyzikální ústav AV ČR a Astronomický ústav AV ČR
- Univerzita Karlova
- Slovenská astronomická společnost
Program nabídl pestrou škálu témat od studia exoplanet až po sluneční fyziku. Mezi čtrnácti příspěvky vynikly zejména dvě zvané přednášky: Maïmouna Brigitte hovořila o rentgenových dvojhvězdách s vysokou hmotností a Kamil Bicz se věnoval hvězdné aktivitě napříč HR diagramem a jejímu vlivu na obyvatelnost exoplanet.
Maïmouna Brigitte z Astronomického ústavu AV ČR ve své přednášce představila fascinující pohled na černou díru Cygnus X-1. Na základě pozorování z ondřejovského dvoumetrového dalekohledu vysvětlila, jakým způsobem rentgenové záření z okolí černé díry ovlivňuje hvězdný vítr sousední hmotné hvězdy. Klíčovým zjištěním její práce je tzv. antikorelace: čím intenzivněji černá díra v rentgenovém oboru září, tím více ionizuje okolní plyn, což se projevuje oslabením optických emisních čar.
Kamil Bicz z Vratislavské univerzity provedl posluchače tématem hvězdné aktivity napříč celým Hertzsprungovým–Russellovým diagramem. Ve své komplexní přednášce se zaměřil na to, jak magnetické pole, hvězdné skvrny a erupce ovlivňují obyvatelnost okolních exoplanet. Zvláštní pozornost věnoval červeným trpaslíkům, u nichž sice často hledáme planety podobné Zemi, ale jejichž extrémní erupční aktivita může představovat zásadní překážku pro udržení stabilní atmosféry. Jeho výzkum naznačuje, že vztah mezi hvězdou a planetou je mnohem dramatičtější, než se dříve předpokládalo, a že pro vznik života může být paradoxně klíčová právě správná míra UV záření z hvězdných erupcí.
Zahájení setkání
O zahájení sobotního setkání se postarala předsedkyně ČAS Soňa Ehlerová. Ta se stručně poohlédla za necelým rokem, co je ve funkci. Zmínila tři celorepublikové aktivity, kde ČAS pracuje pro společnost: Veletrh vědy (5.–7. června 2025 | veletrhvedy.cz | 4.–6. června 2026), Noc vědců (26. září 2025 | Tiskové prohlášení 327), respektive Noc vědy (25. září 2026 | nocvedy.cz) a Den hvězdáren a planetárií (27. března 2026 | TP 335 | 12. března 2027). ČAS udělila následující ceny: Littera Astronomica za rok 2025 (Marcel Bělík, TP 328), Kopalova přednáška za rok 2025 (Norbert Werner, TP 331) a Cena Františka Nušla za rok 2025 (Vladimír Karas, TP 332). Nové technologie nás mohou inspirovat, například ELT – obří dalekohled budovaný ESO nebo mise Artemis a opětovné dobývání Měsíce. K tomu se hodí vtip (a je to skutečně vtip?): „Kdybyste před 50 lety někomu řekl, že ani dnes nebudeme mít základnu na měsíci, měli by vás za blázna. Dnes vás mají za blázna, když řeknete, že ji mít budeme.“ Některé technologie nám ovšem mohou přidělávat vrásky na čele – sítě telekomunikačních satelitů na nízkých oběžných drahách, které nám znesnadňují pozorování a fotografování noční oblohy.
Přístrojová a optická sekce
Přístrojovou a optickou sekci (posec.astro.cz) představil místopředseda Josef Ladra. Pohovořil o náplni činnosti sekce. Vyzdvihl návrhy a doporučení optimálního přístrojového vybavení pro dané aplikace a uživatele. Zabývají se recenzemi techniky a testováním optických přístrojů a jejich příslušenství. V rámci popularizační činnosti přednášejí na různých akcích – Mezní hvězdná velikost, Dovolená s dalekohledem, letních, základní nebo středních školách.
Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí
O Hvězdárně Františka Pešty (www.hvezdarna-fp.eu) v Sezimově Ústí, kolektivní člen ČAS, mluvil Petr Bartoš. Jeho povídání představilo šedesátiletou historii a současné aktivity této instituce. Ta se od svého založení v roce 1964 vyvinula z nadšeneckého astronomického kroužku v moderní instituci. Petr Bartoš hovořil o budování stálé muzejní expozice v Borotíně, která mapuje historii astronomie a přístrojové techniky na Táborsku. Detailně představil unikátní historické dalekohledy a spektroskopy od renomovaných výrobců jako Carl Zeiss, Merz či Josef Vejtruba, a vyzdvihl významné osobnosti spojené s hvězdárnou, zejména pak celosvětově unikátní pozorovací řadu Ladislava Schmieda.
Zvaná přednáška I
Následovala přednáška Petra Heinzla na téma Kosmické koronografy ESA s českou účastí. Příběh české účasti na špičkovém výzkumu Slunce se odvíjí skrze dva ambiciózní projekty Evropské kosmické agentury (ESA), které překonávají omezení zemské atmosféry. Prvním z nich je koronograf Metis na palubě sondy Solar Orbiter, na jehož vzniku se významně podílelo české konsorcium v čele s laboratoří TOPTEC, která vyvinula klíčové optické prvky – zrcadla M1 a M2. Metis představuje technologický průlom, neboť dokáže poprvé současně snímat sluneční koronu ve viditelném i ultrafialovém světle, což vědcům umožňuje detailně studovat původ slunečního větru a erupcí. Na tento úspěch navazuje připravovaná mise Proba-3 s přístrojem ASPIICS, kde se Češi podílejí na návrhu optiky a mechanických struktur pro unikátní systém dvou satelitů letících v přesné formaci. Tato dvojice těles vytvoří ve vesmíru obří, 150 metrů dlouhý koronograf, který dokáže simulovat podmínky úplného zatmění Slunce po dobu mnoha hodin a zaplnit tak poslední bílá místa v našem poznání sluneční atmosféry.
Zákrytová a astrometrická sekce
Zákrytovou a astrometrickou sekci (zas.hvr.cz) představil její předseda Michal Rottenborn. Věnoval se vhodnosti pozorovací techniky a hlavní doméně sekce – pozorování zákrytů hvězd planetkami, přičemž se ohlédl za rokem 2025 z pohledu pozorovatelů z České republiky a ve statistice pozorování. Zmínil i některá historická pozorování s hojnou českou účastí, například planetku (345) Tercidina (zákryt ze 17. srpna 2002), (420) Bertholda (zákryt z 26. srpna 2003) nebo (472) Roma (zákryt z 8. července 2010).
Astropis
O časopisu Astropis (astropis.cz) mluvil jeho šéfredaktor Václav Pavlík. Tento časopis, který vychází čtyřikrát ročně, dostávají do svých poštovních schránek všichni členové ČAS. Součástí prezentace byla i diskuse a výzva k pomoci s časopisem, hlavně s jeho obsahem. Každý se může zapojit a přispět zajímavým textem. Náklad se ustálil na 2500 výtiscích a počet stran na 48.
Hvězdárna Vyškov
Hvězdárnu Vyškov (hvezdarnavyskov.cz) představila Dobromila Patáková. Hvězdárna je sice obklopena areálem Dinoparku, ale má samostatný vstup. Při hvězdárně pracuje astronomický kroužek, do kterého chodí jak děti, tak i dospělí. Členové kroužku svými dovednostmi pomáhají i při programech pro veřejnost. Probíhají večery pro rodiny s dětmi, kde se schází rodiny ze širokého okolí. Hvězdárna nabízí programy mateřským školám, základním i středním školám. Novinkou jsou akreditovaná školení pro učitelky mateřských škol v oblasti přírodovědných pokusů. Na hvězdárně je dalekohled typu Newton s průměrem zrcadla 50 cm – největší dalekohled pro veřejnost na Moravě.
Cena Zdeňka Kvíze za rok 2026
Česká astronomická společnost ocenila v roce 2026 Cenou Zdeňka Kvíze Jana Kožuška za budování a organizaci Astronomické olympiády (AO). Cena je udělována jednou za dva roky vždy k termínu data narození dr. Zdeňka Kvíze. Členem Ústřední komise AO byl v letech 2004 až 2022, mezi lety 2010 a 2022 byl předsedou Ústřední komise AO. V letech 2007 až 2022 byl několikrát vedoucím české delegace na Mezinárodní astronomické olympiádě (IAO) či Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).
Ceny Jindřicha Zemana a Jindřicha Zemana Junior za rok 2025
V sobotu odpoledne došlo k předání dalších dvou cen. Ty představil předseda České astrofotografie měsíce (ČAM) Jaroslav Dudík. Odborná porota soutěže ČAM složená z profesionálních astronomů, pracovníků hvězdáren, zástupců astronomických spolků i zkušených amatérských astrofotografů, grafiků a novinářů vybrala z rozsáhlé tvorby českých a slovenských autorů nejlepší snímek roku 2025. Pro rok 2025 získal Cenu Jindřicha Zemana slovenský astrofotograf Róbert Barsa (*1987) se snímkem Kométa C/2025 A6 (Lemmon) a Lomnický štít. Cenu Jindřicha Zemana junior pak získal mladý astrofotograf Oldřich Špůrek (*2008) se snímkem Velký vůz, kometa a polární záře. Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku je zřízena k uctění amatérského astrofotografa pana Jindřicha Zemana (1894–1978). Z důvodů podpory mládeže byla v roce 2017 zřízena Cena Jindřicha Zemana junior a je určena pro fotografy do 18 let věku včetně.
|
Soňa Ehlerová, Oldřich Špůrek
|
Soňa Ehlerová, Róbert Barsa, Jaroslav Dudík
|
Sluneční sekce
Sluneční sekci (slunce.astro.cz) představila hospodářka Simona Beerová. Sekce pořádá a spolupořádá odborné konference, semináře a workshopy. Zabývá se kompletací a statistickým zpracování vizuálních pozorování Slunce. Provádí měsíční předpovědi ionosférického šíření elektromagnetických vln a sluneční aktivity. Byl zmíněn i portál Národní sítě pozorovatelů Slunce – space.asu.cas.cz. Sluneční sekce působí i na sociálních sítích (fb.com/slunce.cas). Jedenkrát ročně udílí Cenu Ladislava Schmieda dle počtu vizuálních pozorování registrovaných v systému Česlopol.
Světelné znečištění
Přednášku na téma Světelné znečištění – bílé, oranžové nebo žádné světlo? (svetelneznecisteni.cz, FB Světelné znečištění) přednesl místopředseda ČAS Pavel Suchan. Zmínil novou definici světelného znečištění: „uměle vytvořené světlo zvyšující přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí.“ Mezi důležité parametry každého venkovního světla je svícení do dolního poloprostoru a barva světla (teplota chromatičnosti). Od roku 2018 by měla být teplota světla méně než 3 000 K, v dotacích doporučeno 2 700 K, dnes 2 200 K, ideálně 1 800 K. V čase od 23 hod do 5 hod je vhodné výrazně snížit intenzitu světla (na 50 %). Více detailů o správném svícení lze nalézt v Příručce správného osvětlování. Zrovna v Plzni se plánuje modernizace veřejného osvětlení. Stále ovšem existuje řada výzev (spektrální složení světla / biodynamické osvětlení; časový průběh / regulace / ubírání světla z noci; zhasínání; zdůvodni svoje světlo či změna veřejného zájmu), jak zachránit noční oblohu, potažmo noc.
Úplná zatmění Slunce 2026 a 2027
Jan Sládeček si připravil příspěvek Kam cestovat za úplným zatměním Slunce 2026 a 2027. Zejména se věnoval úkazům, ke kterým dojde 12. srpna 2026 (západní část Islandu s maximální délkou zatmění 2 minuty 18 sekund s výškou Slunce 26° nad obzorem, Grónsko, střední Španělsko) a 2. srpna 2027 (Egypt s maximální délkou 6 minut 23 sekund s výškou Slunce 82° nad obzorem, jižní Španělsko a Gibraltar, Maroko). Popisoval vhodná místa na pozorování a pravděpodobnost dobrého počasí.
Zvaná přednáška II
Soňa Ehlerová si pro účastníky setkání připravila přednášku na téma ELT: největší dalekohled světa, ve které představila ambiciózní projekt Extrémně velkého dalekohledu (ELT), který v současnosti buduje Evropská jižní observatoř v chilské poušti Atacama. Tento kolos s hlavním zrcadlem o průměru 39 metrů se po svém dokončení stane největším optickým přístrojem na světě a přinese revoluci v našem chápání vesmíru. Podrobně popsala technologickou náročnost stavby, včetně segmentovaného zrcadla složeného z téměř osmi set dílů, a zasadila tento projekt do širšího kontextu vývoje astronomické techniky.
Z vědeckého hlediska se ELT zaměří na ty nejnáročnější otázky současné astrofyziky. Díky své mimořádné citlivosti umožní astronomům přímo fotografovat exoplanety velikosti Země, analyzovat složení jejich atmosfér a pátrat po stopách života. Dalekohled také nahlédne do bezprostřední blízkosti černých děr a díky schopnosti sledovat i ty nejslabší a nejvzdálenější objekty pomůže vědcům měřit zrychlování rozpínání vesmíru v reálném čase.
Důležitou součástí prezentace bylo zdůraznění české stopy v tomto globálním vědeckém dobrodružství. Česká republika se jako člen Evropské jižní observatoře aktivně podílí na vývoji sofistikovaných vědeckých přístrojů, které budou světlo zachycené gigantickým zrcadlem analyzovat. Účast českých vědců na projektech jako MICADO nebo HARMONI potvrzuje vysokou úroveň domácího výzkumu a zajišťuje českým astronomům přístup k datům, která v příštích desetiletích zásadně přepíší učebnice o vesmíru.
Jihočeská pobočka
Jihočeskou pobočku ČAS představil předseda Roman Dvořák. Jde o regionální pobočku sdružující astronomy a pozorovatele především z jižních Čech. Aktuálně má 30 členů, mezi členy jsou i zástupci řady hvězdáren. Pobočka má různorodý pozorovací/vědecký/astronomický program a zaměřuje se i na popularizační aktivity. Členové se věnují pozorování sluneční aktivity – zákres stavu fotosféry nebo fotografování Slunce v různých pásmech. Při (rádiovém) pozorování meteorů (síť Bolidozor) se drží zásady: „Co s lidmi na hvězdárně, když je den a navíc zataženo?“ Zabývají se aplikací na zaznamenávání meteorů. Mobilní telefon má totiž spoustu senzorů, které se k pozorování hodí. Členové pobočky se podílí na pořádání různých popularizačních akcí (například Veletrh vědy a ukázky pozorování Bolidozoru a České cesty do vesmíru a projektu CZPAD – dozimetr pro českého kosmonauta), především na svých hvězdárnách.
Hospodaření ČAS
O přehledu hospodaření ČAS pohovořil hospodář ČAS Jan Dvořák. Zmínil stav výběru kmenových členských příspěvků na rok 2026 – celkem se vybralo přes 500 000 Kč. Nejvíce členů (215, třetinu všech členů ČAS) má Pražská pobočka. Více jak 10 % má Amatérská prohlídka oblohy (78). Nad pěti procenty jsou: sekce Proměnných hvězd a exoplanet (62), Západočeská pobočka (48) a Brněnská pobočka (46). Téměř polovinu částky za členské příspěvky přispějí pouze tři složky: Pražská pobočka (27 %), Amatérská prohlídka oblohy (12 %) a sekce Proměnných hvězd a exoplanet (10 %). Hospodář ČAS poskytl i přehled o zůstatcích na složkových účtech vždy k 1. lednu daného roku za posledních 5 let. Na všech účtech složek je v průměru 1,3 milionu Kč. Na 16 slajdech bylo následně ukázáno, jaké jsou pohyby na jednotlivých složkových účtech za uplynulé čtyři roky. Pro připomenutí byl zobrazen rozpočet ČAS za rok 2025 a představen rozpočet ČAS na rok 2026. Poslední slajd byl více než výmluvný: „Děkuji za pozornost a zbytečně neutrácejte!“
Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Sekci proměnných hvězd a exoplanet (var.astro.cz) představila v prezentaci Robotický dalekohled SPHE místopředsedkyně sekce Kateřina Hoňková. Povídala o projektu vzdáleně řízeného dalekohledu ROST (Remote Observatory for Variable Stars and Exoplanets), který je umístěn v areálu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Tento projekt představuje unikátní propojení profesionální vědy a amatérské astronomie v rámci Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Hlavním cílem bylo vybudovat moderní pozorovací stanoviště s kvalitní technikou a tmavou oblohou, které by bylo přístupné členům společnosti pro odborná pozorování bez nutnosti vlastnit nákladné vybavení.
Popsala cestu od původní myšlenky a hledání vhodného místa přes náročné technické přípravy a instalaci až po současný ostrý provoz. Dalekohled ROST je plně automatizovaný systém, který umožňuje uživatelům plánovat pozorování z pohodlí domova a následně zpracovávat získaná data. Zdůraznila význam občanské vědy (Citizen Science), kdy amatérští astronomové svými měřeními přispívají k reálnému vědeckému výzkumu a spolupracují s profesionálními institucemi.
V závěru vystoupení doložila úspěšnost projektu konkrétními vědeckými výsledky. Jde především o přesná měření tranzitů exoplanet, sledování eruptivních hvězd a dlouhodobý monitoring proměnných hvězd. Data z dalekohledu ROST jsou využívána i v rámci akademických prací, například v bakalářské práci na MFF UK, což potvrzuje vysokou technickou úroveň celého systému a jeho neocenitelný přínos pro českou astronomickou komunitu.
Pražská pobočka
Aktivity Pražské pobočky přiblížil příspěvkem Po hvězdárnách jižního Slovenska a severního Maďarska předseda pobočky Martin Černický. Bylo až neuvěřitelné, jak dokázal do 30 minut vměstnat 164 slajdů. Popisoval pětidenní výlet na konci září 2025 po astronomických zajímavostech Slovenska a Maďarska. Společný odjezd mikrobusem byl naplánován na středu v 16:00 z pražského Opatova. Během nabitého programu účastníci navštíví celou řadu odborných pracovišť, od hvězdárny ve Valašském Meziříčí přes slovenské pozorovatelny v Žilině či Žiaru nad Hronom až po významné maďarské instituce, jako je observatoř Piszkés-tetö nebo moderní Bükki Observatory. Cesta kombinovala odborné prohlídky s historickými památkami, jako je Mohyla Bradlo, a interaktivními expozicemi v Egeru. Kapacitě mikrobusu byla omezená – 18 osob. Návrat byl na stejné místo očekáván v neděli v pozdních večerních hodinách.
Západočeská pobočka
Na nedělní dopoledne byl do programu zařazen i příspěvek od předsedy Západočeské pobočky ČAS Oty Kéhara s názvem Astronomie v západních Čechách. Bez nadsázky můžeme říct, že astronomii na západ dnešní České republiky dopravil Josef František Smetana (1801–1861). Byl to sice rodák ze Svinišťan u Náchoda, ale od roku 1831 až do svého skonu v roce 1861 působil v Plzni. Zde také v roce 1837 vydává první česky psanou učebnici Základové hvězdosloví čili Astronomie. Právě letos jsme si 24. března v rámci nepravidelného setkání členů pobočky a zájemců o astronomii s názvem Astrovečer I/2026 připomenuli 225 let od narození Josefa Františka Smetany.
Však také úvodní slova této publikace (na str. 1) – jako by je autor psal i dnes: „Lhostejný neb nevšímavý bývá větší části lidu na oblohu hvězdnatou pohled; úkaz každodenní nebudí pozornost, stejně tak neznámá velikost jeho. … Jaká škoda vyplývá z neznámosti oné a předsudků tohoto! … Což teprve kdyby znal nebe hvězdnaté!“
Již antický básník Ovidius (43 př. n. l.–17/18 n. l.) použil ve svém díle Umění milovat (Ars amatoria) v kontextu milostných rad verš („Ignoti nulla cupido“ – latinsky doslova „po neznámém není touhy“), že lidé netouží po tom, co nevidí nebo o čem nevědí, že existuje. Toto úsloví později přijal za své Jan Amos Komenský (1592–1670), který jej použil v několika dílech. Ve Velké didaktice (Didactica magna) Komenský citát používá k vysvětlení, že učitel musí v žácích nejprve vzbudit chuť k učení tím, že jim věc představí jako užitečnou a zajímavou. V revolučním učebním spisu Dvéře jazyků otevřené (Janua linguarum reserata) Komenský aplikuje princip, že poznání slov (jazyka) musí jít ruku v ruce s poznáním věcí, protože člověk nemůže chtít pojmenovávat to, co nezná. V příručce pro rodiče a vychovatele dětí do 6 let (Informatorium školy mateřské) zdůrazňuje, že děti je třeba od malička obklopovat podněty, aby se v nich přirozeně rozvíjela touha po vědění.
Stejnou větu nacházíme i v astronomickém díle od Josefa Františka Smetany: „Že kdo málo zná, s málem spokojen bývá, dle obecného: ignoti nulla cupido, ovšem pravda jest. Ale jaká to spokojenost! Spokojenost to zvířete nerozumného, které nasytivši se, pohodlně se natáhne v doupěti svém neb ve chlévě, o nic nedbaje, co vůkol něho se děje.“
Členové Západočeské pobočky České astronomické společnosti tedy v tomto duchu popularizují a neúnavně vysvětlují mylné představy lidí. Jeden příklad za všechny. V dnešní době asi netřeba objasňovat pojem Artemis, ještě ve spojitosti s římskou číslicí II. Nicméně i zde mohou vzniknout některá nedorozumění. Zaregistrovali jsme, že se někdo domníval, že by jasný bod u Měsíce mohl být Orion z mise Artemis II, která se shodou okolností opravdu toho času nacházela v blízkosti Měsíce. To je ale nemožné. Proč? Měsíc má průměr 3 476 km. Kosmická loď Orion je dlouhá 8 metrů a má průměr 5 metrů – v porovnání s Měsícem je 435 000× menší. Abychom něco ve vesmíru viděli, nepotřebujeme, aby to přesahovalo rozlišovací schopnost oka (či dalekohledu). Stačí, aby z objektu dorazilo dostatečné množství světla. V tomto případě je ale objekt příliš malý a zároveň příliš slabý – vše hluboko pod našimi detekčními možnostmi.
Představme si to na místním příměru (zejména pro Plzeňany a okolí): Zmenšeme Měsíc na velikost kamenné rozhledny na vrchu Krkavce (výška 18 m, Krkavec.cz). Loď Orion by v tom samém měřítku měla velikost 0,04 mm – zhruba tloušťka lidského vlasu. Abychom ještě zachovali správnou vzdálenost při pozorování Měsíce ze Země, museli bychom se postavit k rybníku Strženka (k rozhledně přibližně 2,1 km). Od rybníka sice vrchol Krkavce ve skutečnosti není vidět – ale pro představu (zejména pro místní) to bude více než dostatečné. Zkuste tedy na vzdálenost těchto dvou kilometrů od rozhledny hledat u ní lidský vlas. Takto se vám to určitě zdá nemožné, i když u té kosmické lodě a Měsíce si to hned neuvědomíme. Ale od toho jsme tady právě my – abychom se pokoušeli kosmická měřítka přiblížit i nám pozemšťanům. Ve skutečnosti se poblíž Měsíce nacházela jasná hvězda Antares ze souhvězdí Štíra. Z výše uvedeného vznikl příspěvek na FB ZpČAS.
Vždy se zdráháme použít „To najdete na internetu…“. Však také existují „citáty“, kdy se objeví fotografie Alberta Einsteina s nápisem: „Nevěřte všemu, co je na internetu, jen proto, že je u toho něčí fotka.“ a u toho „podepsán“ Archimedes. Ostatně i Albert Einstein kdysi (údajně) zmiňoval: „Bojím se dne, kdy budou lidé postovat na sociální sítě citáty s mým jménem, které jsem nikdy neřekl.“ U toho se však objeví post profilu Albert Einstein, který zní: „To jsem nikdy neřekl!“
Západočeská pobočka se toho ale nebojí, proto si dovolila zveřejnit informaci o výroční zprávě za rok 2025 nejen na facebooku, ale i rozeslat tuto zprávu všem svým členům na apríla, tedy 1. dubna. Tam je i napsáno, co se na západě Čech v astronomii děje. Jen se nám při psaní rozmohl jeden nešvar – výroční zpráva narostla do monstrózních 66 stran. Přejeme tedy příjemné čtení a inspiraci.
Západočeská pobočka je i aktivní na sociálních sítích, konkrétně na stránce fb.com/zpcas. V roce 2025 jsme od března do prosince zveřejnili 136 příspěvků, u kterých bylo přidáno 473 obrázků. Jde ovšem o textově hodnotné příspěvky, jejich textový rozsah byl dohromady 251 000 znaků. Myslíme i na ty, kteří nemají na sociálních sítích z různých důvodů účet, proto na hlavní straně zpcas.cz je připraven plugin, který příspěvky na FB zveřejňuje, aniž byste měli účet na FB.
Srpen 2025 se stal měsícem, kdy jsme zveřejnili nejvíce příspěvků na FB. Bude to způsobené i tím, že vycházel unikátní 14dílný seriál věnovaný Rákosníčkovi, protože jsme si na konci července připomínali 100. výročí narození Zdeňka Smetany. Seriál vycházel od 27. července do 9. srpna 2025 a představoval 13 dílů a jeden bonusový příspěvek. Každý díl byl zveřejněn pravidelně každé ráno v 7:07, autorem příspěvků byl Ota Kéhar. Aby tento seriál nezanikl na facebooku, kde mají příspěvky jepičí život, objevila se kopie těchto příspěvků jako součást přílohy výroční zprávy. U každého příspěvku uvádíme datum a čas zveřejnění, plné znění (včetně emotikonů) a doprovodné obrázky.
Západočeská pobočka ČAS dlouhodobě spolupracuje s různými institucemi v západních Čechách, např. Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni, Techmania Science Centre, Zvaž vědu!, Západočeské muzeum v Plzni, Západočeská galerie v Plzni, Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Plzeňská filharmonie a další. Některé spolupráce byste na první pohled nečekali. Předseda ZpČAS Ota Kéhar je nejenom amatérský astronom, ale i aktivní amatérský sportovec (běžec, tzv. hobík), proto v rámci tréninků pravidelně chodí či běhá na nedaleký vrch s názvem Krkavec. Na něm se nachází již zmiňovaná kamenná rozhledna. O těchto výletech se rozhodl na stránku fb.com/krkavec.cz psát a daří se mu tam celkem pravidelně podsouvat nenásilně i informace z astronomie (např. o západech Slunce, viditelnosti planet či jiných zajímavostech na obloze). Rýsuje se i spolupráce s Klubem českých turistů, konkrétně na Čerchově, kde by se měla uskutečnit přednáška a pozorování pro veřejnost.
Čím takový příspěvek o astronomii v západních Čechách zakončit, vypůjčili jsme si citát od Josefa Františka Smetany, který tentokrát uvádíme v originálním znění (str. 170): „Nemámeli tedy giných nepřátel, nehrozili nám giná nebezpečenstwj: pro kométy wždy pokogně spáti můžeme.“ Však si také nyní nenechte ujít zjasňující se kometu C/2025 R3 (PanSTARRS), kterou lze nyní (a až do 21. dubna) spatřit na ranní obloze nad východním a severovýchodním obzorem v souhvězdí Pegase. Konkrétně ji lze hledat v takzvaném Pegasově čtverci.
Chcete sledovat aktivity Západočechů? Mrkněte na zpcas.cz nebo fb.com/zpcas.
Zvaná přednáška III
Prezentace Miroslava Bárty s názvem Česko v LOFARu: Příležitosti pro naši astronomickou komunitu mapuje zásadní milník pro českou vědu – vstup České republiky do mezinárodního konsorcia LOFAR ERIC (Low Frequency Array). Tato celoevropská síť tvoří obří radiový interferometr pracující na nízkých frekvencích, který umožňuje zkoumat vesmír s vysokým rozlišením v pásmech, která byla dříve obtížně dostupná. Zmínil, že pro českou komunitu se tím otevírají dveře k špičkovým datům a k účasti na výzkumu v oblastech od sluneční fyziky a kosmického počasí až po studium vzdálených galaxií a zemské ionosféry.
Klíčovým bodem prezentace je plán na vybudování vlastní české stanice LOFAR, jejíž stavba se předpokládá kolem roku 2028. Autor zdůrazňuje, že projekt není jen o astronomii, ale i o technologickém transferu v oblasti zpracování velkých dat (Big Data) a vysoce výkonného počítání (HPC). Zapojení do sítě LOFAR tak propojuje český Astronomický ústav s významnými evropskými partnery a poskytuje nové příležitosti pro mladé vědce i studenty prostřednictvím seminářů a stáží na předních pracovištích, jako je polská Poznaň nebo německé centrum DZA v Görlitzu.
Kosmologická sekce
Přehled aktivit Kosmologické sekce (users.math.cas.cz/~krizek/cosmol) za rok 2025 a výhled na rok 2026 představil hospodář sekce František Lomoz. Členové sekce se pravidelně schází každou druhou středu v měsíci v prostorách Matematického ústavu AV ČR. Program tvoří pestrá škála zvaných přednášek předních českých odborníků i diskusních příspěvků členů sekce, které pokrývají aktuální témata od teoretické kosmologie a astrofyziky černých děr až po molekulovou spektroskopii a historii astronomie. Tradiční součástí činnosti jsou také pravidelné přehledy kosmologických novinek, debaty o stěžejních otázkách stavby vesmíru a víkendová výjezdní zasedání na hvězdárně v Sedlčanech. Mnohé z přednášek jsou pro zájemce dostupné také v podobě videozáznamů na internetu.
Pozemek ČAS
Předseda sekce Proměnných hvězd a exoplanet Zbyněk Henzl vystoupil s posledním příspěvkem s názvem Pozemek ČAS (stav a diskuse). Představil projekt pozorovacího stanoviště České astronomické společnosti v Kovářově u Písku na pozemku ČAS, které má sloužit jako moderní základna pro rozvoj astronomických aktivit. V současné fázi se pozornost soustředí na budování základní infrastruktury, včetně obnovy přístupových cest a zajištění elektrické a internetové sítě pro provoz robotických dalekohledů. Cílem projektu je vytvořit v této lokalitě s kvalitní tmavou oblohou zázemí pro odborná pozorování i komunitní akce, jako jsou astronomické kempy, a postupně zde vybudovat síť stabilních pozorovacích stanovišť přístupných členům společnosti.
V pátek i v sobotu se od 19:30 konal v prostorách planetária společenský večer. Nedílná a nezbytná součást podobných setkání, kdy se probírají různě důležitá témata u dobrého občerstvení.
Autory fotografií jsou: Simona Beerová, Marcel Berger, Ota Kéhar, Kristýna Kéharová a Vladislav Slezák.
Autor: Ota Kéhar
Last Update: 29. 4. 2026
