nicht verfügbar
Westböhmische Zweigstelle
Tschechische astronomische Gesellschaft
Die angeforderte Seite existiert leider nicht in der gewünschten Sprache.
Noc vědců Rokycany
Evropská noc vědců „Researchers Night“ je projet Evropské unie, který se stal jednou z největších akcí pořádaných každoročně na podporu vědy a techniky v EU. Tato akce má v rámci Evropy mnohaletou tradici a v České republice se pořádá již od roku 2005. Projekt je koncipovaný jako rozsáhlé setkání vědecko-technických pracovníků s veřejností při společných aktivitách, které mají za cíl vědu a techniku přiblížit veřejnosti. Setkání se konají v rámci jednoho dne a ne jinak tomu bude i 6. 10. 2017, kdy se v řadě českých a moravských měst budou prezentovat odborné a vědecké organizace.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti se tohoto projektu účastní již třináctým rokem a od roku 2010 využívá Noci vědců k propagaci vědy i na místech mimo vědecká centra velkých měst či univerzit. Jako svá působiště vybírá lokality, pro jejichž obyvatele by akce tohoto typu byla hůře dostupná. Po velmi dobrých ohlasech z předchozích ročníků např. ve Stříbře, Přešticích, Nepomuku nebo Klatovech a dalších jsme se rozhodli letošní Noc vědců 2017 uspořádat v Rokycanech, kde se budou moci občané města seznámit s naším programem.
Rokycany byly v tomto roce vybrány záměrně, protože Česká astronomická společnost v tomto roce slaví 100 let od svého založení a jedním z jejích zákládajících členů byl i JUDr. Oldřich Tvrdek. Zároveň uplynulo v tomto roce 70 let od slavnostního otevření Lidové hvězdárny v Rokycanech.
Na programu spolupracujeme s řadou místních škol, které tak mají možno se veřejně prezentovat. Těšit se můžete na astronomickou kuchařku, fyzikální pokusy s transformátory, jiskrovými výboji, zrcadlové obludárium, fakírská židle, pozorování mikrosvěta a řadu zajímavých fyzikálních a chemických pokusů včetně astronomického pozorování dovezenou astronomickou technikou. Program bude doplněn o řadu odborných přednášek. Jako například přednáška „Od jízdních kol ke kosmickým raketám“ Michala Plavce, kurátora letecké sbírky Národního technického muzea. Ludvík Očenášek, který se narodil v obci Kříše na Rokycansku, se právem řadí k jediným dvěma Čechům, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických letů. Součástí programu bude i autogramiáda knihy Michala Plavce o tomto vynálezci.
TERMÍN A POŘADATELÉ
pátek 6. října 2017 od 15 do 23 hodin
Město Rokycany, Západočeská pobočka České astronomické společnosti, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni, Gymnázium a Střední odborná škola Rokycany,ZŠ v ulici Míru, ZŠ T.G. Masaryka, ZŠ Zbiroh, Střední škola - Jeřabinová
PŘEDNÁŠKY
16:30 - Hvězdní Šternberkové
prof. PhDr. Viktor Viktora, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni
18:00 - Od jízdních kole ke kosmickým raketám – vynálezce a vlastenec Ludvík Očenášek
Michal Plavec, kurátor letecké sbírky Národního technického muzea
19:30 - Fyzika v pohádkách a pohádky o fyzice
doc. Dr. Ing. Karel Rauner, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni
21:00 - Zkameněliny a nerostné suroviny Rokycanska
doc. RNDr. Petr Kraft, CSc. Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
HVĚZDNÍ ŠTERNBERKOVÉ | |
Šternberkové jsou velmi starým český šlechtickým rodem, o kterém nalezneme první zprávy již v druhé polovině 12. století. Rod založil Diviš z Divišova. A již před rokem 1241 Zdeslav z Divišova položil základy hradu Český Šternberk nad řekou Sázavou, jenž je dodnes v držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Připomeneme si takové osobnosti jako Jáchyma Šternberka průkopníka balónového létaní, meteorologa a mineraloga nebo jeho bratra Kašpara Šternberka prvního ředitele Národního muzea, botanika a zakladatele nového vědního oboru paleobotanika. |
OD JÍZDNÍCH KOL KE KOSMICKÝM RAKETÁM | |
Ludvík Očenášek se právem řadí k jediným dvěma Čechům, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických letů. Jako mladík začal vyrábět jízdní kola, aby se o třicet let později zabýval konstrukcí raket a přemýšlel o letech do vesmíru. Byl vynálezcem-samoukem, ne všechny jeho projekty a nápady se podařilo realizovat. Patřil také k nemnoha českým vlastencům, kteří se již za Velké války podíleli na činnosti odbojové organizace Maffie. Na konci války se mu podařilo odposlouchávat hovory mezi německým a rakousko-uherským generálním štábem. Za druhé světové války pomáhal vězněným a perzekuovaným, v květnu 1945 byl těžce raněn během bojů o budovu rozhlasu. Tento rok slavíme 145. výročí jeho narození (4. srpna 1872- 10. srpna 1949). |
FYZIKA V POHÁDKÁCH A POHÁDKY VE FYZICE | |
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Víte, jakou rychlostí musí vyhodit klacky Ivánek z pohádky Mrazík, aby dopadly „za půl roku“? A jakou musí mít sílu? Jaký je jeho výkon? A jak to musí Nastěnka zařídit, aby Slunce po východu znovu zapadlo, aby stihla doplést punčochu a macecha ji nevytrhala vlasy? Pohádky jsou věčnou inspirací nejenom pro děti, ale i pro fyziky. Přesvědčit vás o tom může postava alchymisty z pohádky Císařův pekař a Pekařův císař, kde se herec Josef Kemr snaží vyrobit zlato tím, že mlátí palicí do olova – rozbíjí atom olova. A je to vůbec možné? Záleží na tom, jak se do toho třískne. |
ZKAMENĚLINY A NEROSTNÉ SUROVINY | |
Existuje souvislost mezi něčím tak rozdílným jako jsou pozůstatky dávno žijících organizmů a ložisky nerostných surovin? Na tuto otázku lze odpovědět více než pouhým ano. Na vzniku některých typů ložisek se organizmy přímo podílely a některé pozůstatky vymřelých organizmů jsou přímo surovinami. To jste už asi slyšeli třeba v případě uhlí či ropy. Zkameněliny se ale používají i při vyhledávání ložisek. A především paleontologie, tedy věda studující zkameněliny, se historicky rozvíjela mimo jiné v souvislosti s výzkumem ložisek nerostných surovin. A to je případ, který je možné stopovat i na Rokycansku. |
Autor: Josef Jíra
Last Update: 5. 10. 2017