Západočeská pobočka

Noc vědců Rokycany

Evropská noc vědců „Researchers Night“ je projet Evropské unie, který se stal jednou z největších akcí pořádaných každoročně na podporu vědy a techniky v EU. Tato akce má v rámci Evropy mnohaletou tradici a v České republice se pořádá již od roku 2005. Projekt je koncipovaný jako rozsáhlé setkání vědecko-technických pracovníků s veřejností při společných aktivitách, které mají za cíl vědu a techniku přiblížit veřejnosti. Setkání se konají v rámci jednoho dne a ne jinak tomu bude i 6. 10. 2017, kdy se v řadě českých a moravských měst budou prezentovat odborné a vědecké organizace.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti se tohoto projektu účastní již třináctým rokem a od roku 2010 využívá Noci vědců k propagaci vědy i na místech mimo vědecká centra velkých měst či univerzit. Jako svá působiště vybírá lokality, pro jejichž obyvatele by akce tohoto typu byla hůře dostupná. Po velmi dobrých ohlasech z předchozích ročníků např. ve Stříbře, Přešticích, Nepomuku nebo Klatovech a dalších jsme se rozhodli letošní Noc vědců 2017 uspořádat v Rokycanech, kde se budou moci občané města seznámit s naším programem.

Rokycany byly v tomto roce vybrány záměrně, protože Česká astronomická společnost v tomto roce slaví 100 let od svého založení a jedním z jejích zákládajících členů byl i JUDr. Oldřich Tvrdek. Zároveň uplynulo v tomto roce 70 let od slavnostního otevření Lidové hvězdárny v Rokycanech.

Na programu spolupracujeme s řadou místních škol, které tak mají možno se veřejně prezentovat. Těšit se můžete na astronomickou kuchařku, fyzikální pokusy s transformátory, jiskrovými výboji, zrcadlové obludárium, fakírská židle, pozorování mikrosvěta a řadu zajímavých fyzikálních a chemických pokusů včetně astronomického pozorování dovezenou astronomickou technikou. Program bude doplněn o řadu odborných přednášek. Jako například přednáška „Od jízdních kol ke kosmickým raketám“ Michala Plavce, kurátora letecké sbírky Národního technického muzea. Ludvík Očenášek, který se narodil v obci Kříše na Rokycansku, se právem řadí k jediným dvěma Čechům, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických letů. Součástí programu bude i autogramiáda knihy Michala Plavce o tomto vynálezci.


TERMÍN A POŘADATELÉ

pátek 6. října 2017 od 15 do 23 hodin
Město Rokycany, Západočeská pobočka České astronomické společnosti, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni, Gymnázium a Střední odborná škola Rokycany,ZŠ v ulici Míru, ZŠ T.G. Masaryka, ZŠ Zbiroh, Střední škola - Jeřabinová

PŘEDNÁŠKY

16:30 - Hvězdní Šternberkové
prof. PhDr. Viktor Viktora, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni

18:00 - Od jízdních kole ke kosmickým raketám – vynálezce a vlastenec Ludvík Očenášek
Michal Plavec, kurátor letecké sbírky Národního technického muzea

19:30 - Fyzika v pohádkách a pohádky o fyzice
doc. Dr. Ing. Karel Rauner, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni

21:00 - Zkameněliny a nerostné suroviny Rokycanska
doc. RNDr. Petr Kraft, CSc. Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

HVĚZDNÍ ŠTERNBERKOVÉ
Foto: Josef Jíras
Šternberkové jsou velmi starým český šlechtickým rodem, o kterém nalezneme první zprávy již v druhé polovině 12. století. Rod založil Diviš z Divišova. A již před rokem 1241 Zdeslav z Divišova položil základy hradu Český Šternberk nad řekou Sázavou, jenž je dodnes v držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady. Připomeneme si takové osobnosti jako Jáchyma Šternberka průkopníka balónového létaní, meteorologa a mineraloga nebo jeho bratra Kašpara Šternberka prvního ředitele Národního muzea, botanika a zakladatele nového vědního oboru paleobotanika.

OD JÍZDNÍCH KOL KE KOSMICKÝM RAKETÁM
Ludvík Očenášek se právem řadí k jediným dvěma Čechům, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických letů. Jako mladík začal vyrábět jízdní kola, aby se o třicet let později zabýval konstrukcí raket a přemýšlel o letech do vesmíru. Byl vynálezcem-samoukem, ne všechny jeho projekty a nápady se podařilo realizovat. Patřil také k nemnoha českým vlastencům, kteří se již za Velké války podíleli na činnosti odbojové organizace Maffie. Na konci války se mu podařilo odposlouchávat hovory mezi německým a rakousko-uherským generálním štábem. Za druhé světové války pomáhal vězněným a perzekuovaným, v květnu 1945 byl těžce raněn během bojů o budovu rozhlasu. Tento rok slavíme 145. výročí jeho narození (4. srpna 1872- 10. srpna 1949).
Foto: Ondřej Trnka

FYZIKA V POHÁDKÁCH A POHÁDKY VE FYZICE
Foto: Michal Hron
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Víte, jakou rychlostí musí vyhodit klacky Ivánek z pohádky Mrazík, aby dopadly „za půl roku“? A jakou musí mít sílu? Jaký je jeho výkon? A jak to musí Nastěnka zařídit, aby Slunce po východu znovu zapadlo, aby stihla doplést punčochu a macecha ji nevytrhala vlasy? Pohádky jsou věčnou inspirací nejenom pro děti, ale i pro fyziky. Přesvědčit vás o tom může postava alchymisty z pohádky Císařův pekař a Pekařův císař, kde se herec Josef Kemr snaží vyrobit zlato tím, že mlátí palicí do olova – rozbíjí atom olova. A je to vůbec možné? Záleží na tom, jak se do toho třískne.

ZKAMENĚLINY A NEROSTNÉ SUROVINY
Existuje souvislost mezi něčím tak rozdílným jako jsou pozůstatky dávno žijících organizmů a ložisky nerostných surovin? Na tuto otázku lze odpovědět více než pouhým ano. Na vzniku některých typů ložisek se organizmy přímo podílely a některé pozůstatky vymřelých organizmů jsou přímo surovinami. To jste už asi slyšeli třeba v případě uhlí či ropy. Zkameněliny se ale používají i při vyhledávání ložisek. A především paleontologie, tedy věda studující zkameněliny, se historicky rozvíjela mimo jiné v souvislosti s výzkumem ložisek nerostných surovin. A to je případ, který je možné stopovat i na Rokycansku.
Foto: Josef Jíra

Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 5. 10. 2017

© 2006-2024 Západočeská pobočka České astronomické společnosti