Západočeská pobočka

Úplné zatmění Slunce 29. března 2006

V úterý 4. dubna 2006 v odpoledních hodinách se navrátili zpět do vlasti členové Expedice za úplným zatměním Slunce do Turecka. Na přípravě poznávacího zájezdu a vlastní pozorovací akce (expedice) se podílely celkem tři organizace: Západočeská pobočka ČAS, Hvězdárna v Rokycanech a Hvězdárna a planetárium Plzeň.


Účastníci
Účastníci expedice. Všichni to kupodivu přežili a někteří dokonce
i s úsměvem na tváři, jak je vidět na skupinové fotografii ze zpáteční cesty..


Ale pojďme pěkně od začátku ...


Nakládání Rozhovor
Nakládání za sněžení před rozedněním * Rozhovor pro média poskytli jak ředitel rokycanské hvězdárny (na snímku), tak i plzeňské HaP.

Expediční autobus vyjel na svoji trasu od pracoviště H+P Plzeň již ve středu 22. 3. 2006 v časných ranních hodinách. Největším problémem před odjezdem bylo naložení poměrně velkého množství připravené pozorovací techniky a osobních věcí tak, aby se do vozidla vešli všichni účastníci, kteří postupně přistupovali v Praze, Brně a na dalších místech. Následoval denní přejezd přes Slovensko a Maďarsko, noční přes země bývalé Jugoslávie a Bulharsko. Turecké hranice jsme překročili po poledni a mohli začít s cestopisnou částí zájezdu. Turecko je bohaté na památky, a tak jsme měli možnost navštívit v průběhu zájezdu řadu zajímavých míst (Edirne, Troja, Pergamon, Efez, Pamukkale, Antalya, Alanya, Istanbul a další).

Pergamon Pergamon
Pergamon

Knihovna
Knihovna v Efezu

Skupina sice ocenila zajímavá a turisticky atraktivní místa Turecka, ale největší zájem se především soustředil na hlavní událost a tou bylo úplné zatmění Slunce. To mělo být pozorovatelné v oblasti pásu tzv. totality na vytipovaném stanovišti dne 29. března 2006.

Vybraná dvě pozorovací stanoviště se nacházela v menším historicky zajímavém městečku Side, nacházejícím se nedaleko Manavgatu v oblasti Turecké riviéry na pobřeží Středozemního moře. Menší stanoviště s šesticí pozorovatelů se nacházelo přímo na pozemku hotelu Hera ve kterém byla ubytována celá výprava. Druhé, značně větší stanoviště, tvořilo zatravněné místo nacházející se nedaleko pláže a vzdálené asi půl kilometru od hotelu. Toto stanoviště zabrala většina účastníků výpravy a zároveň se na něm nacházela i většina techniky. Někteří členové expedice na tomto místě strávili skoro celé tři dny. Hlavním důvodem bylo pořízení referenčních měření pro meteorologické experimenty. Ta se musela provést den před a den po úkazu. Dalším důvodem byla včasná instalace a nastavení pozorovací, záznamové a měřící techniky.

Hlavní cíl a připravený pozorovací program expedice navazoval na předchozí výpravy za zatměními Slunce uskutečněné v létě roku 1999 a na podzim 2005.

Pro astronomii významné akci předcházela několikaměsíční důkladná příprava. Bylo zapotřebí nachystat k převozu a bezchybné činnosti v místě zatmění nejen značné množství pozorovací, měřící a záznamové techniky pro celou pozorovací skupinu, ale i několik odborných pozorovacích experimentů.

Během zatmění byly získány ucelené fotografické řady, a to jak částečné fáze, tak i úplné fáze úkazu. Nejdůležitější úplná fáze zatmění byla snímána namontovanými fotoaparáty na dalekohledy nebo objektivy o různé ohniskové délce. Série snímků o různých expozičních časech byly zachyceny digitálně i klasickou cestou, a to jak na pozitivní, tak i negativní fotografický materiál. Získané snímky ukazují značně deformovaný tvar sluneční koróny, který souvisí s minimem sluneční aktivity v současném období. Na fotografiích jsou patrné i detaily jednotlivých vrstev sluneční atmosféry (např. chromosférické protuberance, detaily struktury koróny a jednotlivých koronárních paprsků). Některé z těchto záběrů byly získány pomocí dalekohledů s větším průměrem a delším ohniskem. Rozmístění, velikost a tvar protuberancí bylo možné zjistit tentokrát předem, protože plzeňská skupina na stanovišti testovala zcela nový chromosférický dalekohled získaný asi čtyři dny před odjezdem do Turecka.

Po dobu celého zatmění byla v určitých intervalech fotograficky zaznamenána činnost na pozorovacím stanovišti. Vlastní úkaz i činnost na pozorovacím stanovišti a dění kolem byly monitorovány prostřednictvím videokamer s různým nastavením. Byly pořízeny i zvukové nahrávky reakce pozorovatelů na zatmění.

Celý úkaz byl rovněž zachycen zdokonalenou měřící aparaturou automatické meteorologické stanice vyvinuté Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Ta svými velmi přesnými měřícími čidly monitorovala v pravidelných intervalech pokles teploty ve výškách 2 m a 5 cm nad terénem i teploty země v hloubce 5 cm, změny intenzity osvětlení, a to jak dopadajícího, tak i odraženého, změny relativní vlhkosti, rychlosti a směru větru. K těmto automaticky snímaným hodnotám v předem naprogramovaných intervalech (částečná fáze - interval 10 s, úplná fáze a několik minut před T2 a po T3 - interval 1 s) bylo písemně zaznamenáno i vizuální meteorologické pozorování (např. typ oblačnosti, náhlé změny apod.), aby bylo možné naměřená meteorologická data co nejlépe interpretovat.

Stanice Stanice
Meteorologická stanice

Skupina Skupina

Skupina Skupina
Pozorovací skupina v akci, prohlédnout Slunce si přišel i jeden z místních mužů zákona, kteří prostranství hlídali.

Srpky
Slunce v částečné fázi se dá krásně promítat, stačí kousek papíru....

Srpky
....nebo mezery mezi listy stromů.

Zajímavou kuriozitou umístěnou na našem stanovišti byl starý heliograf (slunoměr) ještě v nedávné době běžně používaný v meteorologických stanicích, který zachytil průběh úkazu na speciální teplocitlivou registrační pásku.

Heliograf Heliograf
Heliograf

Činnost pozorovací skupiny vzbudila značnou pozornost nejen místní veřejnosti, ale hlavně řady zahraničních návštěvníků, včetně profesionálních i amatérských astronomů. Ti vznesli hlavně na členy plzeňské pozorovací skupiny řady dotazů týkajících se např.: nainstalované techniky, technických parametrů, měřící aparatury meteorologických stanic, pozorovacích experimentů, informací k vlastnímu zatmění, ale také odkud naše výprava přijela. Obdivovali dokonce i vyrobená trička, která jsme si nechali udělat před odjezdem do Turecka.

Je jasné, že během úplné fáze zatmění Slunce, která trvala na tomto stanovišti po dobu asi 225 s, se na něco zapomnělo, ne vše se povedlo, něco se nestačilo. V každém případě ale všichni úplnou fázi viděli, což lze považovat za podstatné. A asi si také všichni uvědomili, že tento úkaz v člověku vyvolá neobyčejně silný zážitek, na který se nezapomíná. Svědčí o tom slzy v očích některých účastníků.

Vzhledem k tomu, že nakonec vyšlo počasí nejen při pozorování, ale i během celého zájezdu, jednalo se o velmi úspěšnou akci. Což je rozhodně dobře, protože příprava takových expedic je náročná a je nutné se na ně přichystat se značným předstihem. Je také dobré, že je o tento typ akcí zájem: konkrétně tato expedice byla plně obsazena zájemci z celé republiky již od září minulého roku. Její charakter proto nebyl pouze regionální, ale celorepublikový.

První výsledky z naší expedice je možné získat na internetové adrese Hvězdárny v Rokycanech a Plzni. Obrázky doplnil Rostislav Medlín.

Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 5. 6. 2020

© 2006-2024 Západočeská pobočka České astronomické společnosti