Život v Brdech a okolí
. . . z doby dávné i ne příliš vzdálené, vojenské i civilní - to bylo téma, které se podařilo přiblížit našim myslím a to v sobotu 14. června. Západočeská pobočka ČAS pro své členy, a nejen pro ně, připravila putování, jehož první zastávka vedla do Muzea středních Brd ve Strašicích. Průvodcem nám byl Mgr. Tomáš Makaj se svým kolegou. Ti nás seznámili s historií Vojenského újezdu a budov muzea. Vyslechli jsme si historky vážné i žertovné. V hlavní zděné budově jsme shlédli mimo jiné tzv. Velitelskou pracovnu z let 1927-1939, kde byly k vidění dobové dokumenty, uniformy, zbraně rozličných kalibrů, nálože, odznaky, vyznamenání, fotografie, ale i mnoho dobových civilních předmětů vztahující se k armádě a k válečnému stavu. V sousední dřevěné budově bylo jedno podlaží upraveno na způsob vojenské nocležny s 18 lůžky. V druhém patře se nacházely mimo vojenských artefaktů nástroje, nářadí a věci denní potřeby spjaté se všedním životem našich předků. Dále naše kroky vedly do Muzea dopravy, které bylo vzdáleno jen několik desítek metrů. To vzniklo v roce 2007 díky spolupráci Škoda – Bus klubu – ten poskytl historické vozy – a obci Strašice – která poskytla nevyužité tankové garáže. K vidění jsou exponáty MHD z oblasti bývalých Západních Čech z období od 2. sv. války do současnosti. Mnozí z nás zavzpomínali, jak se vozili na výlety v malém vlečném autobusu, který se připojoval za 706-RTO, kterému se říkala „želvička“, či zažívali jízdu v nevětratelném maďarském autobusu Ikarus.
Jako další z bodů v našem programu mělo být Atom muzeum Javor 51. Avšak: „ Člověk míní, život mění.“ Tato exkurze se nezdařila, protože provozovatel muzea nás odmítl, i když naše návštěva byla řádně domluven a tak rychlostí blesku byl vymyšlen náhradní program – jedeme do Podbrdského muzea v Rožmitálu pod Třemšínem. Jelikož se ale přiblížila doba oběda a naše cesta směřovala přes obec Míšov, která je proslavena vynikajícími klobásami, bylo rozhodnuto, co naše žaludky zaplní.
Podbrdské muzeum je nově zrekonstruovaný areál továrního komplexu Agrostroj. Muzeum je podle mne velmi pěkné s nádhernými statickými a interaktivními expozicemi, které vnesou do muzea pohyb a život. Přízemí je věnováno historii slavného rodu Lvů s kořeny sahajícími až do 12. století, jsou zde zmapovány i jejich cesty po Evropě. K dispozici návštěvníkům jsou historické oděvy jak pro dámy, tak pro pány. Ty ovšem nenechaly v klidu několik našich kolegů. Jako mávnutím kouzelného proutku se proměnili na postavy z doby dávno minulé, zápasící v soubojích s maketami zbraní. V dalších místnostech byl prezentován nelehký život na Podbrdsku, týkající se pálení dřevěného uhlí v milířích, dřevařství, hamernictví a jiných řemesel. Velký obdiv u nás vzbudilo vyprávění o cvočkařství, kterým je zdejší kraj proslulý. Toto řemeslo bylo tvrdé a fyzicky náročné. Ale jednoznačně největší obdiv sklidil model Chrámu sv. Víta, vyrobený ze žitné slámy v poměru 1:60. Ten byl vytvářen 8 let. Osobně si nedovedu představit tu obrovskou míru trpělivosti a zručnosti, kterou člověk tvořící toto dílo, musel mít. Nádherná byla i sbírka mnoha desítek erbů vyřezávaných z habrového dřeva. Jméno Jana Jakuba Ryby je úzce spjato s Rožmitálem. Tento houževnatý pedagog a hudební skladatel (složil celosvětově proslulou Českou mši vánoční) nemůže být v muzeu opomenut. Jeho život a dílo je prezentováno v další expozici. Velkou lahůdku a krásnou podívanou nejen pro pánskou část výpravy poskytla expozice čítající 32 vozů Aero, údajně patřící jedinému majiteli. A tak jsme se mohli opět přenést do počátků 20. století a obdivovat nablýskané kapoty, skrývající jednoduché motory a řízení. Na úplný závěr jsme vystoupali na vyhlídkovou věž, která byla původně trafostanicí. Naskytl se nám výhled do blízkého okolí s ne příliš čistým rybníkem pod námi.
Myslím, že náplň akce byla velmi vydařená, i když došlo ke změně. Ale nikdo z přítomných nelitoval, neboť jsme si opět rozšířili obzory, prožili příjemný den naplněný dobrou náladou. A to je přeci účel takových akcí. Takže můžeme Atom muzeum Javor 51 považovat za jeden z cílů našich dalších výprav.
Na viděnou s Vámi na některé z příštích akcí, krásné léto a čas dovolených nejen pod hvězdnou oblohou přeje Mirka Plzáková.
Autoři fotografií: Josef Jíra
Autor článku: Mirka Plzáková
Aktualizace: 6. 7. 2014
