NLC
Historie pozorování tohoto přírodního úkazu není tak dlouhá. První dochované pozorování se datuje z roku 1885, kdy se také rozběhl program na sledování NLC oblaků. Podstata vzniku tohoto druhu oblaků je nejspíše spojena s drobnými ledovými částicemi, které se vyskytují v extrémních výškách. Výška nad povrchem klasické oblačnosti v našich zeměpisných šířkách je kolem 12 kilometrů. Noční svítící oblaka se ale vyskytují ve výškách kolem 80 až 85 kilometrů, tedy v části, kterou označujeme pojmem mezosféra. Výskyt pozorování tohoto druhu „oblačnosti“ souvisí s výškou Slunce pod obzorem. Noční svítící oblaka se nejlépe pozorují za soumraku v období letního slunovratu, tedy v období druhé poloviny měsíce května až první poloviny měsíce srpna, kdy se sluneční kotouč pohybuje 6° až 16° pod obzorem. Další podmínkou pro vznik nočních svítících oblaků je zeměpisná šířka pozorovacího stanoviště, která by se měla pohybovat v rozmezí 50° až 65° severní, případně jižní polokoule. Samotný vzhled nočních svítících oblaků připomíná závoj modrostříbrné barvy, který se táhne podél obzoru ve výškách 15° až 20°.
Snímky NLC oblaků zde uveřejněné jsou dílem našich členů a byly pořízené během roku 2012. Naší snahou je tyto snímky aktualizovat a proto Vás žádáme i o Vaše fotografie.
NLC 11. 7. 2012
Soubor fotografií pořídil Josef Jíra při cestě na Vysočinu kompaktním fotoaparátem Panasonic DMC–FS 30. Dominantou snímků nejsou jenom stříbřitá oblaka, ale i nově postavená rozhledna Vojtěchov u Hlinska.
NLC 26. 6. 2012
NLC 16. 6. 2012
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 20. 7. 2012
